Bývalý ředitel agentury CzechTourism a v současnosti Chief Marketing Officer The Original Experience Company, a. s., František Reismüller reaguje na rozhovor s prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomášem Prouzou, který TTG zveřejnilo 8. října. Nesouhlasí s některými jeho tvrzeními o fungování agentury, její účasti na EXPO 2025, zahraničních zastoupeních, budování značky Česka či využívání mobilních dat. V otevřené reakci se vrací také k okolnostem své rezignace a upozorňuje na rizika současných změn v podpoře cestovního ruchu.
Text Františka Reismüllera zveřejňujeme jako autorské stanovisko zaslané redakci TTG. Navazuje na jeho předchozí vyjádření k budoucnosti CzechTourism a na následný rozhovor s Tomášem Prouzou.
Reakce na vyjádření prezidenta SOCR Tomáše Prouzy k situaci ohledně agentury CzechTourism
František Reismüller
Situace ohledně postavení a podpory cestovního ruchu jakožto důležitého hospodářského odvětví v Česku, potažmo budoucího pohrobka agentury CzechTourism, je vážná a může se dotknout všech, od zaměstnanců v turismu přes podnikatele až po regiony.
Proto bych rád reagoval na některá vyjádření prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy, která zazněla v rozhovoru uveřejněném na stránkách ttg.cz 8. 10. 2026 a která dle mého s pravdou a realitou pracují přinejmenším poměrně flexibilně. Moje reakce není osobní (byť i k tomu se v závěru tohoto textu lehce vyjádřím), nýbrž věcná, a vyvolala ji obava, že některé názory a domněnky pana Prouzy – říkám některé, protože s mnoha dalšími se shodnu a jsem rád, že zaznívají právě z jeho úst – by paradoxně mohly celé situaci dále uškodit. Ono to ostatně bohužel není poprvé, a možná i proto existuje mezi politiky ta nedůvěra, o které hovoří. Nedůvěra, která vedla, k čemu vedla. Kdekdo by si mohl sáhnout do svědomí.
Pan prezident Prouza nesmyslně spojuje CzechTourism a prezentaci Česko na EXPO 2025 v Ósace, přestože jsem si jistý, že moc dobře ví, že agentura s organizací českého pavilonu jako takového neměla nic společného (ani resortně, mimochodem) a že při 14denní turistické aktivaci v květnu 2025 figurovala v zásadě v roli spoluvystavovatele. Způsob propagace Česka na EXPO navíc CzechTourism poměrně otevřeně kritizoval a proaktivně se snažil lobbovat za změnu, a to již v době, kdy se ukázalo, jak málo se v celém konceptu s tématem cestovního ruchu pracuje. Nelze tedy takto manipulativně agenturu osočit z plývání penězi a nedejbože nejasných finančních operací – tady si vůbec nejsem jistý, co je tím myšleno, ale každopádně to nadmíru transparentní CzechTourism uráží. Jasný faul, který nahrává těm, již si existenci agentury nepřejí.
Pan prezident Prouza mluví o vymlčování debat o agendách zahraničních zastoupení, což opět není pravda. Zástupci SOCR u debat o zdrojových trzích a přístupu k nim, kterých bylo mnoho a na různých platformách, vždy figurovali (byť z různých důvodů ne přímo pan prezident, to je pravda) a CzechTourism disponoval a disponuje strategií s jasně vytyčeným krátkodobým, ale i střednědobým plánem a klíčovými ukazateli pro zahraniční zastoupení. Nehledě na to, že zahraniční zastoupení nikdy nebyla samostatná jednotka, která jediná ovlivňuje, co se děje na daném trhu, a vždy fungovala v kontextu celé agentury – a tak k nim je a má být přistupováno.
Pan prezident v podobném duchu mluví o vyhýbání se debatám o tom, jak má vypadat brand Česka a podobně. Rád bych připomněl, že u zrodu inciativy, která se snažila brand Česka (ve smyslu příběhu a hodnot) uchopit, analyzovat a nakonec vytvořit (ve spolupráci se soukromým sektorem v podobě sdružení Druhá ekonomická transformace) stál právě CzechTourism. A aktivit, které v tomto duchu podnikl, bylo nemálo. Pod společným vedením agentury CzechTourism, Českých center (do nichž se pan Prouza také spíše neinformovaně pouští a zaměňuje u toho kulturní a ekonomickou diplomacii) a Domu zahraniční spolupráce vznikla v podstatě hotová strategie, jak brand Česka vybudovat. A pan prezident o tom, že se toto děje, moc dobře věděl, protože na některé odborné semináře k tomuto tématu byl osobně zvaný.
Pan prezident Prouza se snaží naznačit, že snad byla chyba agentury CzechTourism, že dělala analýzu mobilních dat pro potřeby segmentu cestovního ruchu, neboť stejná data nakupují i jiné státní organizace. V tom má sice částečně pravdu, data se nakupují i jinde, ale zaprvé CzechTourism sám vyzýval Ministerstvo pro místní rozvoj, ať tuto meziresortní debatu zahájí, zadruhé úkol pracovat s GSM daty (a rozpočet k tomu přidělený) pocházel právě od MMR a za třetí nejedná se o stejná data – platíte totiž za jejich interpretaci a analýzu, tedy to, co například nakupovalo Ministerstvo vnitra se jen tak jednoduše pro potřeby cestovního ruchu stejně použít nedalo. Opět značně tendenční a zavádějící vyjádření.
Pan prezident Prouza hovoří o tom, že počet příjezdů roste rychleji než počet přenocování, jako by docházelo k nějakým kritickým propadům, ale to také není pravda. Za poslední tři roky se délka pobytu v ČR víceméně zafixovala (obě čísla tedy rostou stejně rychle) a letos, i když data máme neúplná, vykazuje zatím vzrůstající trend. Mimochodem jedná se o křivku, která začala padat už od roku 2012 (v řádu desetin procent, podotýkám), aby se lehce zvedla za covidu a zase spadla. V tomto ohledu je to samozřejmě dlouhodobý boj, ale troufám si tvrdit, že unikátní a v loňském roce vůbec poprvé implementované kampaně CzechTourism zaměřené přímo na prodlužování délky pobytu v Česku v kombinaci se všeobecnou na propagací regionů (kterou mimochodem pan prezident Prouza také popírá a také nemluví pravdu, to už jsem mu vytýkal jinde) tomuto trendu napomohly a mohly by pomáhat dál, kdyby…
V neposlední řadě bych se možná měl panu prezidentovi omluvit za to, že jsem si dovolil citovat jeho vyjádření ohledně propagace cestovního ruchu prostřednictvím ekonomických diplomatů z jiného článku na tomto serveru a označit ho za nesmyslné. Ale udělat to nemůžu, protože i to byl pouhý popis faktu a omluvy takového stylu patří dnes v tomto státě jiným lidem. Chápu, že pravda bolí. A nechápu, že si pan prezident dokáže ve dvou textech vlastně tak očividně odporovat. Nicméně rád bych řekl, že jeho protiútok, kterým mě označil za zbabělého kapitána, má něco do sebe – nebudu lhát, že v sobě chovám trochu studu za to, jaké bylo načasování mé rezignace. Na druhou stranu v době, kdy já jsem odcházel s pocitem, že ani tato, ani jiná politická reprezentace cestovnímu ruchu evidentně prostě přát nebude (ať už se CzechTourism či profesní organizace samotné, na to konto, snaží vysvětlovat cokoli, kdykoli a komukoli) a že už toho mám dost, byla loď agentury stále celá a hrdě plula vstříc světlým zítřkům. A mně, jakožto tehdejšímu kapitánovi, oceán politiků, úředníků a vlastně i profesionálů v cestovním ruchu typu pana prezidenta Prouzy vehementně tvrdil, že žádná srážka s ledovcem není na pořadu dne (byť začlenění do větší flotily bylo v té době v dlouhodobém měřítku už asi nevyhnutelné a já znovu říkám, že do takového přístavu bych za příznivých větrů klidně jel). Ale kdybych věděl, že se po mně bude chtít, abych do té lodi udělal díru a nechal ji klesnout ke dnu jenom proto, že se tak někdo bez jakékoli analýzy, o níž jsem dlouhodobě mluvil a podporoval její vznik, rozhodl, skočil bych přes palubu stejně. Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí. A na tohle zlo já už nestačil. A za to se skutečně omlouvám.
Vše k tématu aktuálně probíhající diskuse o agentuře CzechTourism najdete zde.
Newsroom TTG / František Reismüller
