Odkaz generací i duch historie tvoří nebývalé kouzlo apartmánů na farmách v Jižním Tyrolsku na severu Itálie. V rámci jedinečného projektu Roter Hahn tady nabízejí také ubytování. A ponořit se do vzpomínek můžete dole v údolí v osm set let staré bývalé faře nebo na kopcích nad Meranem, kde by mohli psát dějiny turismu.

Kam děda vozil hosty z údolí na traktoru…
Farmerhof, nomen omen, tvoří už spíše usedlost vysoko nad Meranem, v obci Schenna. Původní rodinnou farmu Unterthornerových a dvě hospodářské budovy doplnily dva luxusní apartmány a wellness se saunou. Nahoře otec ještě zainvestoval do apartmánového domu, kde bydlí jeho další dvě dcery. Tady však šéfuje dědička Barbara, původem učitelka, která vystudovala v Innsbrucku.

„Nahoře pěstujeme jablka Envy a víno, na manželově dalším pozemku v údolí v Laně ještě Pink Lady a taky víno. Ale on si teď zlomil nohu, takže jsme povolali našeho kluka Felixe ze školy, aby se postaral o sklizeň. Jak se to říká, hodili jsme ho do studené vody. A zvládnul to výborně,“ vypráví energická sportovní dáma. Po ruce má ještě 15letou dceru Francizsku, nesmírně moudrou slečnu, která má o své budoucnosti jasno. „Ráda bych zůstala na farmě, mám to tady moc ráda,“ říká perfektní angličtinou, k tomu samozřejmě mluví německy a pilně se učí italštinu.

Agroturistika má v rodině dlouho tradici, ještě dávno před vznikem Roter Hahnu. „Dědeček vozil letní hosty z údolí nahoru traktorem, žádná silnice sem nevedla. A tady spali na zemi ve stodole,“ ukazuje. Nyní se natáhnou v komfortních dřevěných postelích, buď v apartmánech, které často využívají i početnější skupiny přátel, anebo třech apartmánech v hlavním domě. „Turismus nám přinese asi čtyřicet procent rozpočtu,“ odhaduje.

Proto si mohou dovolit i odměnu. Jednou do roka, obvykle v únoru, vyrazí do světa. S batohem takhle celá čtyřčlenná rodina procestovala naposledy kus Brazílie, před tím byli v Namibii. Ale vždycky se rádi vracejí na rodnou půdu…
Degustace vína pod hradním cimbuřím

Ansitz Mairhof uprostřed obce Partschings/Parcines zaujme hradním cimbuřím, zdobícím obvod střechy. Ale původně se jedná o faru, kde se vybíraly daně, možná desátky. Každopádně tyhle zdi tu stojí už osm set let. A před osmi lety byla dokončena obsáhlá rekonstrukce do současné podoby.

Hlavní vchod vede z terasy do minirecepce s obchůdkem a pak schodišti do patra. V rozlehlé „společenské“ chodbě najdete zákoutí s posezeními pro velké i dětské hřiště pro malé, jež nejvíc láká skluzavka s tunelem. Až o kus dál se vchází do čtyř nádherných apartmánů s historickými klenbami a výhledy k horám. „Za rok tady bydlí až šest tisíc lidí, skoro všichni z Německa, mnoho v létě, ale i okolo vánočních termínů,“ vysvětluje paní domu Katrin Bernhartová. Do jejich bytu se vchází ze zahrady, stejně jako do degustační vinotéky, vyzdobené stovkami jedinečných láhví. Rodina získala stavení po druhé světové válce, spravuje ho už ve čtvrté generaci.

Kilometr odsud mají vinice, které leží ve výšce přes 600 metrů a z nichž vyprodukují ročně 6000 lahví vína ryzlinku, zeleného, veltlínského, růžového i Lagreinu. A o kus dál ještě 6,5 hektaru jablečných polí. Ta jim dají až 36 vagonů jablek, především odrůd žluté Shinano a červené Cosmic Crisp. „Přes léto tady máme čtyři brigádníky z Makedonie, opravili jsme pro ně bydlení v protějším domě přes ulici,“ ukazuje.

Přímo na zahradě pod hradbami si můžete nechat roztopit saunu. Půjčí vám kola i sněžnice na výlety. Blízko máte stezky Waalwege i vrcholy Texelgroup s úžasným 97 metrů vysokým Partschinským vodopádem, anebo Merano s kolonádami, městským švitořením i termálními lázněmi.
Tomáš Nohejl




