Proč se mladí v Jižním Tyrolsku vracejí ze světa a měst žít a pracovat na rodinné farmy?
Projekt sdružení farem Roter Hahn v Jižním Tyrolsku na severu Itálie podporuje nejen agroturistiku a přispívá k udržení lokálního hospodářství. Ale také zabraňuje odchodu mladých lidí z venkova do měst, čímž sbírá i příznivé sociologické a demografické body.
Stále více mladých lidí se rozhoduje žít a pracovat na rodinných farmách. Pomáhají tak zajistit budoucnost zemědělského dědictví země. Nejedná se však jen o naplnění rodinných tradic, ale vědomou volbu životního stylu poháněnou vášní k přírodě, silným vztahem k místu a touhou zachovat a obohatit dědictví, které se předává z generace na generaci. Což však zároveň musí mít ekonomický smysl pro naplnění životních standardů mladých rodin.
Na Grieserhofu v Nalsu ve Val Venosta mezi Bolzanem a Meranem se ponejvíce věnují pěstování jablek. Historie farmy sahá až do středověku. Před deseti lety přestavěli stodolu na seno na čtyři prázdninové apartmány, místnost na společné snídaně a recepci. „Přičemž jsme zachovali původní architektonické prvky, jelikož budova je chráněna jako národní kulturní dědictví,“ ukazuje Judith Mathová, která se v té době stala majitelkou.
Dnes je jí šestatřicet a pod jejím vedením prošla farma řadou inovací. Najdete tu saunu, bazén s elektrolýzou soli a venkovní wellness. „Otec i nadále hlavně pečuje o jablečný sad. Já se starám o dům, snídaně a připravuji komentované prohlídky o světě jihotyrolských jablek. Manžel pomáhá, kde se dá, navíc se ještě stará o vlastní druhou farmu,“ vypráví. Tady na Grieserhofu jim to funguje náramně, což dokládá i fakt, že se pyšní nejvyšším certifikátem kvality pěti kvítků Roter Hahn.
Steidacherhof v Rittenu nad Bolzanem (ano, hned vedle leží Collalbo, druhý domov Martiny Sáblíkové) spravuje rodina Rottensteinerů už 102 let, nyní ve čtvrté generaci. Původně se jednalo o chovnou farmu, která byla v roce 1997 přeměněna na pěstování jablek a třešní. Čtyři roky ji řídí teď 32letý Daniel se svojí ženou Glorií, kteří tu společně vychovávají také tři děti.
„Přestavěl jsem horní patro historického statku na tři moderní, ale zároveň autentické prázdninové apartmány, které zachovávají tradiční charakter budovy. Později jsme je doplnili wellness centrem s vířivkou, relaxační místností a finskou saunou,“ ukazuje. „S našimi hosty pořádáme společenské večery s celou rodinou. Na podzim táboráky s pečenými kaštany, v zimě podáváme svařené víno nebo si sedneme s osvěžující sklenkou bílého vína v letních večerech,“ usmívá se spokojeně.
Grotthof v Deutschnofenu/Eggenu byl zmiňován v místních kronikách již v roce 1237. Rodina Pichlerů vlastní statek od roku 1786. Dnes zde ve výšce 1290 metrů nad mořem společně žijí a pracují tři generace: Annelie a Markus, jejich synové Alex, Marc a Eric a babička Luise. Každý (dospělý) člen má na starosti svoji část farmy: Markus spravuje lesy a zemědělskou půdu, ale jinak ještě chodí do práce dolů do města do banky, Annelie se stará o hosty ze dvou apartmánů v domě a jedné samostatné chatky, zatímco babička Luise s láskou pečuje o zahradu, k tomu mají pět gallowayských krav.
„Byla jsem muzikantka z Mnichova a pak jsem přišla sem do jiného světa. Chvilku jsem si musela zvykat, ale už z něj nechci odejít,“ usmívá se Annelie. Farmu obklopuje 90 hektarů smrkového lesa a nehnojených luk, kde žijí vzácní živočichové, třeba sedm druhů netopýrů, a rostou jinde nevídané byliny. Mají tu vlastní pramen s vodou. Na protějším svahu stojí observatoř Maxe Valiera, kde díky minimu městského světelného smogu můžete pozorovat mnoho hvězd téměř po celý rok. Ne, vůbec se vám nechce odjet…
Jak dokazují předchozí příklady, nejčastější modelové případy vypadají následovně: Syn se vydá na studia do města, často do zahraničí, a cestuje po světě, aby nasbíral zkušenosti. Za pár let se vrátí (a přivede si ženu) a zapojí se do chodu rodinné farmy, kterou později převezme. V Jižním Tyrolsku se totiž dědictví pozemků nedělí mezi potomky. Nový majitel je jen jeden, s ostatními v rámci rodiny se vypořádá.
Dceři se příliš nechce zabývat starostmi o zemědělství, a tak otec přestaví starou stodolu na fajnové apartmány, které jí předá do správy od detailního zařízení interiérů přes pronájmy až k přípravě snídaní. Z produktů rodinné farmy, jak jinak, kruh se uzavírá. Společně i s prarodiči, aktivními do pozdního věku, se pak starají o zprostředkování autentických zážitků svým hostům.
Mladá generace farmářů tak zcela přirozeně zachovává dokonalou rovnováhu mezi tradicí a inovací. Přebírají znalosti a hodnoty venkovského života a zároveň je nově interpretují prostřednictvím moderního myšlení, odborného vzdělání a inovativních dovedností. Vedle tradičních činností od péče o hospodářská zvířata a práce na polích, v sadech a vinicích až po zpracování vlastních produktů, se stále více zapojují do řízení zemědělského podniku, přímého prodeje, pohostinství i moderní komunikace.
Udržitelnost, ochrana alpské krajiny a podpora místních produktů a jejich vybrané kvality představují pro současnou mladou generaci základní hodnoty.
Tomáš Nohejl
