Kroměříž je město s historickým srdcem, ale mladým duchem

S panem Pavlem Zrnou, vedoucím odboru kultury a cestovního ruchu na Městském úřadě v Kroměříži, jsme si povídali o tom, čím žijí „Hanácké Atény“ a co chystají pro novou letní sezonu.

Foto: archiv Pavla Zrny

Kroměříž patří mezi nejkrásnější historická města u nás. Jak se vám daří rozvíjet a organizovat cestovní ruch?

Myslím, že od dob, kdy Kroměříž bojovala s přídomkem ospalého města, jsme se za posledních pět šest let výrazně posunuli. Pro většinu turistů je Kroměříž synonymem pro věhlasné památky UNESCO. Arcibiskupský zámek, Květná a Podzámecká zahrada už ale zdaleka nejsou jediným důvodem k návštěvě Kroměříže. Město je dnes žádanou destinací, která nabízí tradiční i neotřelé a originální možnosti vyžití, kvalitní a cenově dostupné služby i atrakce, které stavějí na poznání, odpočinku a zábavě.

Kolik k vám ročně přijíždí turistů a jak se s nimi třicetitisícové město vypořádává?

V roce 2018 zavítalo do Kroměříže více než půl milionu návštěvníků, z nichž 420 tisíc bylo jednodenních výletníků a 90 tisíc v Kroměříži alespoň jednou přenocovalo. Lidé tedy Kroměříž sice vnímají jako atraktivní místo, ale jen jako jednodenní destinaci. A většinou až ve městě samém zjišťují, že stojí za to se vrátit. Osobně to vnímám jako pozůstatek z dob, kdy Kroměříž bojovala s nedostatkem ubytovacích kapacit. Dnes bychom potřebovali spíš rozložit návštěvnost i některé turistické služby mimo hlavní sezonu. Nadměrným turismem zatím přetíženi nejsme. A pokud se někdo chce vyhnout profláknutým a přelidněným destinacím, potom Kroměříž je ideální volbou.

Kroměříž má na svém území celou řadu uměleckých a kulturních památek, které mají různé majitele a správce. Daří se vám spolupracovat se všemi stejně úspěšně?

Co člověk, to jiný pohled na věc. Rozsah a úroveň spolupráce je individuální. Někdo je aktivní, jiný se veze, někdy je komunikace docela náročná. O to víc si vážím spolupráce se všemi, kterým na turismu v Kroměříži záleží a nesledují jen svůj osobní prospěch. Aktivní, kreativní a profesionální partnery dnes naštěstí máme jak mezi hoteliéry, restauratéry, kavárníky a významnými poskytovateli turistických služeb, tak i mezi státními institucemi a v neziskovém sektoru.

Na sklonku loňského roku proběhla médii zpráva o tom, že Květná zahrada v Kroměříži, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, zůstane ve vlastnictví státu. Co přesně to znamená pro město a jak probíhá spolupráce mezi městem a správcem zahrady, kterým je Národní památkový ústav?

Po církevních restitucích přešly kroměřížský zámek a Podzámecká zahrada do vlastnictví Arcibiskupství olomouckého a v letošním roce nový vlastník přebírá i celou správu těchto objektů. Naopak Květná zahrada zůstává majetkem státu a ve správě Národního památkového ústavu. Personální a provozní změny s tím související by ale běžný návštěvník neměl pocítit. Co ale může omezit stávající komfort, jsou plánované restaurátorské práce v Arcibiskupském zámku. Před návštěvou proto raději doporučuji sledovat aktuální informace na webu nebo Facebooku zámku.

Máte chvályhodnou ambici být městem nejen historickým, ale i moderním. Co přesně si pod tím máme představit?

Naši snahu jsme vyjádřili sloganem, že jsme město s historickým srdcem, ale mladým duchem. Kroměříž bude svým založením i architekturou vždy historickým klenotem, zároveň nám tu ale přirozeně roste nabídka nových turistických atrakcí, sledujeme trendy, máme radost z moderních technologií a stojíme o každého návštěvníka, který necestuje výhradně jen za památkami. V Kroměříži dnes úspěšně fungují Výstaviště Floria, Muzeum filmových legend, Expozice Karla Kryla, zrcadlové bludiště, zábavní park Dětský svět, Železniční muzeum, z kulturních akcí jsou nejnavštěvovanější moderní hudební festivaly, Vybarvený běh, letos dokonce budeme hostit extrémní závod SpartanRace. Rozsah „nepamátkových“ zážitků nám úspěšně roste a je třeba s tím počítat.

Je ve městě něco, co vy osobně považujete za neprávem opomíjené a co by turistům nemělo uniknout?

Jednoznačně je to turistická plavba po řece Moravě. Ta sice městem odjakživa protéká, ale její turistický potenciál zatím nebyl plno­hodnotně využit kvůli absenci plavební komory v nedalekém Bělově, která by kroměřížský úsek propojila s turisticky oblíbeným Baťovým kanálem. Přesto jsme se rozhodli nečekat, v loňském roce jsme vytvořili technické zázemí, pořídili plovoucí molo a úspěšně jsme rozjeli plavbu výletní lodí Bruno v několika okruzích po málo známém středním toku řeky Moravy. Obzvláště v parných letních dnech je to příjemné zpestření zdejšího pobytu, které mohu jen doporučit.

Slyšela jsem o projektu nazvaném Barokní poklady Moravy, v němž se Kroměříž angažuje společně s Olomoucí a Lednicí. Můžete tuto aktivitu blíže představit?

Projekt Barokní poklady Moravy se vyvinul z úzké spolupráce Kroměříže s Olomoucí, mezi kterými fungují neodlučitelné historické i současné vazby. Ke spolupráci jsme přizvali ještě Lednici, zastupující Lednicko-valtický areál. Trojspolek dnes reprezentuje tři významné moravské destinace s památkami UNESCO a tři moravské kraje. Spojuje nás obdobný charakter destinace, máme velmi podobně definovanou cílovou skupinu a příznivá je i vzájemná vzdálenost a dopravní dostupnost. Spolupráce by měla být založena na vzájemné propagaci všech tří destinací, a to jak samostatně, tak pod společnou marketingovou značkou, se společnými produkty a turistickou nabídkou. Zatím máme za sebou propagační brožuru, prezentaci na veletrzích, to hlavní nás ale teprve čeká.

Děkuji za rozhovor.

Lenka Neužilová

Enter the text or HTML code here

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..