S panem Pavlem Zrnou, vedoucím odboru kultury a cestovního ruchu na Městském úřadě v Kroměříži, jsme si povídali o tom, čím žijí „Hanácké Atény“ a co chystají pro novou letní sezonu. 
Kroměříž patří mezi nejkrásnější historická města u nás. Jak se vám daří rozvíjet a organizovat cestovní ruch?
Myslím, že od dob, kdy Kroměříž bojovala s přídomkem ospalého města, jsme se za posledních pět šest let výrazně posunuli. Pro většinu turistů je Kroměříž synonymem pro věhlasné památky UNESCO. Arcibiskupský zámek, Květná a Podzámecká zahrada už ale zdaleka nejsou jediným důvodem k návštěvě Kroměříže. Město je dnes žádanou destinací, která nabízí tradiční i neotřelé a originální možnosti vyžití, kvalitní a cenově dostupné služby i atrakce, které stavějí na poznání, odpočinku a zábavě.
Kolik k vám ročně přijíždí turistů a jak se s nimi třicetitisícové město vypořádává?
V roce 2018 zavítalo do Kroměříže více než půl milionu návštěvníků, z nichž 420 tisíc bylo jednodenních výletníků a 90 tisíc v Kroměříži alespoň jednou přenocovalo. Lidé tedy Kroměříž sice vnímají jako atraktivní místo, ale jen jako jednodenní destinaci. A většinou až ve městě samém zjišťují, že stojí za to se vrátit. Osobně to vnímám jako pozůstatek z dob, kdy Kroměříž bojovala s nedostatkem ubytovacích kapacit. Dnes bychom potřebovali spíš rozložit návštěvnost i některé turistické služby mimo hlavní sezonu. Nadměrným turismem zatím přetíženi nejsme. A pokud se někdo chce vyhnout profláknutým a přelidněným destinacím, potom Kroměříž je ideální volbou.
Kroměříž má na svém území celou řadu uměleckých a kulturních památek, které mají různé majitele a správce. Daří se vám spolupracovat se všemi stejně úspěšně?
Co člověk, to jiný pohled na věc. Rozsah a úroveň spolupráce je individuální. Někdo je aktivní, jiný se veze, někdy je komunikace docela náročná. O to víc si vážím spolupráce se všemi, kterým na turismu v Kroměříži záleží a nesledují jen svůj osobní prospěch. Aktivní, kreativní a profesionální partnery dnes naštěstí máme jak mezi hoteliéry, restauratéry, kavárníky a významnými poskytovateli turistických služeb, tak i mezi státními institucemi a v neziskovém sektoru.
Na sklonku loňského roku proběhla médii zpráva o tom, že Květná zahrada v Kroměříži, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, zůstane ve vlastnictví státu. Co přesně to znamená pro město a jak probíhá spolupráce mezi městem a správcem zahrady, kterým je Národní památkový ústav?
Po církevních restitucích přešly kroměřížský zámek a Podzámecká zahrada do vlastnictví Arcibiskupství olomouckého a v letošním roce nový vlastník přebírá i celou správu těchto objektů. Naopak Květná zahrada zůstává majetkem státu a ve správě Národního památkového ústavu. Personální a provozní změny s tím související by ale běžný návštěvník neměl pocítit. Co ale může omezit stávající komfort, jsou plánované restaurátorské práce v Arcibiskupském zámku. Před návštěvou proto raději doporučuji sledovat aktuální informace na webu nebo Facebooku zámku.
Máte chvályhodnou ambici být městem nejen historickým, ale i moderním. Co přesně si pod tím máme představit?
Naši snahu jsme vyjádřili sloganem, že jsme město s historickým srdcem, ale mladým duchem. Kroměříž bude svým založením i architekturou vždy historickým klenotem, zároveň nám tu ale přirozeně roste nabídka nových turistických atrakcí, sledujeme trendy, máme radost z moderních technologií a stojíme o každého návštěvníka, který necestuje výhradně jen za památkami. V Kroměříži dnes úspěšně fungují Výstaviště Floria, Muzeum filmových legend, Expozice Karla Kryla, zrcadlové bludiště, zábavní park Dětský svět, Železniční muzeum, z kulturních akcí jsou nejnavštěvovanější moderní hudební festivaly, Vybarvený běh, letos dokonce budeme hostit extrémní závod SpartanRace. Rozsah „nepamátkových“ zážitků nám úspěšně roste a je třeba s tím počítat.
Je ve městě něco, co vy osobně považujete za neprávem opomíjené a co by turistům nemělo uniknout?
Jednoznačně je to turistická plavba po řece Moravě. Ta sice městem odjakživa protéká, ale její turistický potenciál zatím nebyl plnohodnotně využit kvůli absenci plavební komory v nedalekém Bělově, která by kroměřížský úsek propojila s turisticky oblíbeným Baťovým kanálem. Přesto jsme se rozhodli nečekat, v loňském roce jsme vytvořili technické zázemí, pořídili plovoucí molo a úspěšně jsme rozjeli plavbu výletní lodí Bruno v několika okruzích po málo známém středním toku řeky Moravy. Obzvláště v parných letních dnech je to příjemné zpestření zdejšího pobytu, které mohu jen doporučit.
Slyšela jsem o projektu nazvaném Barokní poklady Moravy, v němž se Kroměříž angažuje společně s Olomoucí a Lednicí. Můžete tuto aktivitu blíže představit?
Projekt Barokní poklady Moravy se vyvinul z úzké spolupráce Kroměříže s Olomoucí, mezi kterými fungují neodlučitelné historické i současné vazby. Ke spolupráci jsme přizvali ještě Lednici, zastupující Lednicko-valtický areál. Trojspolek dnes reprezentuje tři významné moravské destinace s památkami UNESCO a tři moravské kraje. Spojuje nás obdobný charakter destinace, máme velmi podobně definovanou cílovou skupinu a příznivá je i vzájemná vzdálenost a dopravní dostupnost. Spolupráce by měla být založena na vzájemné propagaci všech tří destinací, a to jak samostatně, tak pod společnou marketingovou značkou, se společnými produkty a turistickou nabídkou. Zatím máme za sebou propagační brožuru, prezentaci na veletrzích, to hlavní nás ale teprve čeká.
Děkuji za rozhovor.
Lenka Neužilová
