Jižní Tyrolsko – jablečná země

Každé desáté evropské jablko pochází z Jižního Tyrolska. Počítáte-li jen ty „bio“ či „eko“, uzrálé bez chemických hnojiv, pak dokonce každé čtvrté! Více než tucet zdejších odrůd vykazuje prokazatelně bohatší chuť a trvanlivost než jejich sourozenci z jiných regionů. Díky optimálním pěstitelským podmínkám se dá severoitalská provincie nazvat jablečnou zemí.

Úrodná půda, šetrné metody, nadmořská výška mezi 200 a 1000 metry, teplé dny v kombinaci s chladnými nocemi, to vše vytváří ideální podmínky pro pěstování jablek. Znáte je velmi dobře i z tuzemských obchodů – všechna jsou totiž označená malinkou samolepkou s logem Südtirol. Jablka z Jižního Tyrolska nesou certifikovanou značku kvality PGI (protected geographical indication/chráněné zeměpisné označení), potvrzující dodržování přísných výrobních postupů. Pěstování jedné z dvaceti zde nejrozšířenějších jablečných odrůd se věnuje přes sedm tisíc zemědělců na většinou menších, dvou až tříhektarových farmách. Ročně v Jižním Tyrolsku vyprodukují až milion tun jablek!

Funguje tu i „jablečná turistika“, mnoho cyklostezek nebo turistických tras vede jablečnými sady a nabízí v každém ročním období zážitky všech barev a vůní. V zimě se stříhají stromy a opravují stroje, na jaře se sázejí nové stromy. V teplém létě se tu seká tráva, odstraňuje poškozené ovoce a vyhánějí škůdci. A na podzim nadchází nejintenzívnější období sklizně a zároveň příprava nové sezony.

Jablka jsou křupavá, šťavnatá a sladká, každý plod obsahuje přes třicet vitamínů a stopových prvků, až 180 miligramů draslíku a dalších cenných minerálů. Proto patří ovoce, jehož prastarý původ mimochodem sahá do oblasti současného Kazachstánu, mezi nejoblíbenější druh na celém světě.

V Muzeu ovocnářství v jihotyrolské Laně na středověké usedlosti Larchhof objevíte mnoho zajímavých historických souvislostí a artefaktů. První zdejší odrůdou byla odrůda Potzner (od Bozner, tedy pocházející z okolí Bolzana/Bozen).

Na konci devatenáctého století pomohla vývozu severním směrem, hlavně do Vídně, Berlína a Petrohradu, výstavba železniční trati a později i vznik pěstitelských družstev zejména v okolí Merana. Jablka se zde stala důležitým zdrojem živobytí. Sadaři, kteří obvykle obhospodařovaly řadu odrůd, se postupem času specializovali na druhy Golden Delicious, Morgenduft a Jonathan. V zájmu co nejkvalitnější plodů došlo k důslednému stříhání, a v konečném důsledku zmenšování stromů.

Jablko je kromě přímé konzumace surovinou pro spoustu dalších dobrot. Jak ty vznikají? Stačí se třeba podívat na jihotyrolské recepty nejen na nejrůznější druhy koláčů, ale třeba také na jablečné špagety na medově jablečné penne, jablečnou pizzu, jablečný chléb nebo jablečnou polévku. Jablečný mošt, jablečný ocet nebo destiláty netřeba představovat. A štrúdl? Ten už vůbec ne.

V duchu celé jablečné kultury je důležité připomenout, že hodnota jablek se uznává dokonce i v kosmetice. Už naši předci je považovali za elixír krásy. Vzhledem k tomu, že protože mají stejnou hodnotu pH jako naše pokožka, jejich intuice byla správná. Další informace, vyhledávač odrůd jablek podle chutí a receptář jablečných pochoutek najdete na www.southtyroleanapple.com.

Tomáš Nohejl