Zvláštní režim DPH u cestovních služeb: nové povinnosti pro cestovní kanceláře s účinností od 1. 1. 2022
Na sektor cestovních kanceláří se v současné složité situaci řítí další povinnosti, které budou mít výrazný administrativní a také daňový dopad na jejich činnost. Na základě novely zákona o DPH z roku 2019 nabývají od 1. 1. 2022 účinnosti nová ustanovení týkající se zvláštního režimu DPH pro cestovní službu. Díky úsilí AČCKA byla účinnost příslušných ustanovení oproti původnímu návrhu alespoň odložena o 2 roky, nicméně od počátku příštího roku se jimi již budou muset subjekty odvádějící daň ve zvláštním režimu řídit.
Novela zákona o DPH přináší mj. následující, zcela zásadní úpravy zvláštního režimu pro cestovní službu (§ 89 zákona):
- z důvodu stávajícího nesouladu českého zákona s unijní legislativou bude výpočet přirážky cestovní kanceláře možný pouze za každou jednotlivou cestovní službu, nikoliv i za zdaňovací období, jak to bylo dosud možné;
- z důvodu stávajícího nesouladu českého zákona s unijní legislativou nebude cestovní služba zahrnující leteckou přepravu do třetích zemí již zcela osvobozena od DPH, ale osvobozena bude v poměru odpovídajícím poskytnutým službám ve třetí zemi a na území Evropského společenství, stejně jako je tomu u jiných druhů dopravy;
- důležitá změna pak přichází v návaznosti na nelogické rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2019, dle kterého budou mít cestovní kanceláře nově povinnost odvádět DPH již z přijaté zálohy, ať už na základě skutečně vynaložených nákladů či podle jejich odhadu, a to formou stanovení koeficientu pro výpočet základu daně z přijaté zálohy.
Novela zákona o DPH v otázce zvláštního režimu vychází z judikatury Soudního dvora EU a reaguje na výzvy a stanoviska Evropské komise, tudíž novým pravidlům není možné v plné míře zabránit. V legisvakanční době však na činnost cestovních kanceláří měla zdrcující dopad celosvětová pandemie. Cestovní kanceláře a agentury byly v první linii postižených ekonomických subjektů a až těmi posledními, kteří dostali šanci na částečný a postupný restart. V roce 2020 cestovní kanceláře realizovaly pouze 10 % tržeb roku 2019 a v letošním roce 30–50 % svých běžných tržeb. Doba pandemie rovněž přinesla obrovský tlak na cash flow cestovních kanceláří, které v současné době čelí i nekompromisním požadavkům pojišťoven na výrazné navýšení vázané spoluúčasti při sjednávání zákonného pojištění pro případ úpadku.
Zavedení nové povinnosti odvádět DPH z přijatých záloh za cestovní službu představuje pro cestovní kanceláře a agentury další značnou administrativní zátěž a zejména pak neúměrný tlak na jejich cash flow v současné bezprecedentní situaci. V této souvislosti, a také v souladu s Národním plánem obnovy ČR a principem snížení administrativní zátěže jak státní správy, tak podniků, požádala AČCKA, s podporou České unie cestovního ruchu, Alenu Schillerovou, ministryni financí v demisi, o udělení generálního daňového pardonu na úhradu zálohové DPH z přijatých plateb na období 2022–2023. K podpoře stanoviska vyzvala i ministryni pro místní rozvoj v demisi Kláru Dostálovou.
Společným cílem vlády ČR a profesních asociací by měla být podpora podnikání a efektivní výkon státní správy při výběru daní. Generální daňový pardon by tak předešel neúměrné administrativní zátěži a dalšímu narušení již tak oslabeného cash flow cestovních kanceláří, které se snaží o restart svého podnikání, a z pohledu státu by neměl žádný dopad na výběr daně v rámci kalendářního roku.
Ing. Roman Škrabánek, prezident AČCKA
Ing. Kateřina Chaloupková, výkonná ředitelka
