Adrien Genier, ředitel Geneva Tourism & Congress, hovoří o tom, jak se v Ženevě pod slupkou úřadů, mezinárodních, institucí a bank skrývá hodně chutná a zábavná destinace.
Řekněte „Ženeva“.
Ženeva.
… Ženevské konvence, Červený kříž, hodinky, banky, Ženevské jezero, OSN… tohle s mi vybaví. Ale že by někdo jel na prodloužený výlet do Ženevy?
Ženeva je světoznámá značka: každý, přesně jako vy, si ji spojí s mezinárodními institucemi, bankami, výrobou hodinek. Možná někdo zná ještě ženevský vodotrysk. Tyto věci jsou i důvodem, proč sem lidé ze zahraničí i ze Švýcarska jezdili a jezdí. Naše současná strategie však spočívá na pojetí Ženevy jako výrazně volnočasové turistické destinace. Na tom, že naše město lze zažít zcela nečekaným způsobem.
Takže Ženeva je nový hit pro prodloužený víkend?
Ano, s podtitulem „nečekaný“.
Jídlo, pláže, umění, řeky, hory, jídlo…
A jak vypadá turistická nabídka?
Ne, že by Ženeva byla úplně velká, ale nabízí všechno to, co lze nalézt v evropských velkoměstech: historické památky, špičkovou gastronomii, noční život a kulturu. Koná se tu spousta koncertů, výstav, divadelních představení a dalších akcí. Dobré je také to, že všude dojdete pěšky. A další výhodou je, že v létě Ženeva velmi připomíná resort u vody. A resort to taky je, však se podívejte: město leží kolem zálivu na konci jezera, kde z něj vytéká řeka Rhôny. Je tu spousta pláží, kde se dá koupat, na řece lze plout na raftech, a přitom jste pořád ve městě. A pak je tu ještě další lákadlo: asi za hodinu a půl odtud dojdete do Chamonix, na úpatí Mont Blancu, nejvyšší hory Evropy, kde se můžete projít po ledovci a sáhnout si na sníh. Po cestě se zastavíte v Gruyère, kde se vyrábí stejnojmenný sýr, do nějaké čokoládovny, do Montreux a Lausanne. Večer a v noci si zase můžete užívat jídlo, pití, městský život. A další den opět vyrazit do okolí.
Ženeva opravdu u vody vypadá jak přímořský, či přesněji „příjezerní“ resort. Co ale v zimě?
Je tu spousta saun a tureckých lázní.
Všiml jsem si, že v Ženevě funguje obrovská spousta etnických restaurací. Nejen indické nebo mexické, ale také třeba mongolská, etiopská nebo tádžická a já nevím jaká, jedna vedle druhé. Čím to je?
V Ženevě sídlí 42 agentur OSN a asi 250 nevládních organizací. Celých 41 % (!) procent obyvatel tvoří cizinci, a to cizinci více než 190 různých národností. A lidmi přichází i jejich kuchyně. V žebříčku město podle rozmanitosti gastronomie je Ženeva na třetím místě na světě, po Bruselu a Ósace. Ze 1644 ženevských restaurací podává 1399 z nich zaměřeno na nějakou zahraniční kuchyni. A je to opravdu autentická kuchyně té které země, pro „své“ lidi přece nebudou vařit nějaké napodobeniny.
Jak dlouho se obvykle turisté v Ženevě zdrží?
Celoročně činí průměrná délka pobytu 2 noci, v létě se to však prodlužuje na 3,5 noci. Přitom léto není jenom červenec a srpen.
Takže i tady je podzim nové léto?
Ano, na koupání, teplo a slunečno bývá do konce září, a někdy až do konce října. Na tomto období je příhodné, že se po letních prázdninách koná obrovská spousta kulturních akcí a setkání. Na konci září je to například Ženevský týden umění, který zahrnuje 130 různých výstav, vernisáží a komentovaných prohlídek. K tomu přistupuje sezonní gastronomie, kdy na podzim bývá stůl velmi bohatý. K návštěvě města tedy naprosto ideální čas.
Nečekaná strategie
Proč jste se vlastně k této strategii „nečekané volnočasové destinace“ odhodlali?
Bylo to za covidu, kdy se změnily zvyklosti v podnikovém sektoru a s tím i v incentivní turistice, což jsou například semináře, kongresy, školení a další. Turisté, kteří přijeli za incentivou, generovali před covidem kolem 25 procent všechny přenocování. Víme však, že za mimořádných pandemických okolnosti všechny velké společnosti v Ženevě snížily rozpočty minimálně o polovinu. A učinili tak zcela jistě i firmy jinde.
A zjistili, že se bez nejrůznějších pracovních cest a zájezdů obejdou…
Přesně tak… Top manažeři sice stále jezdí a létají, ale rozpočty se už na původní úroveň nezvýší. Tento výpadek musíme nějak vyvážit. A rozhodli jsme se, že jej vyvážíme sektorem leisure. Pak ale jsme ale ihned narazili na otázku: máme lidem co nabídnout ve volnočasovém, tedy leisure segmentu?
A máte?
Ano, již jsem to naznačil. Ženeva je prostě úžasný produkt. Jenže lidé se o tom musejí taky dovzědět, což je náš úkol jako destinační agentury. A tak jsme dali dohromady přes sto volnočasových aktivit a k tomu přidali poněkud provokativní slogan: „Geneva, the resort city“.
Trochu mi tahle strategie připomíná Brno…
Opravdu? O tom jsem zatím moc neslyšel. Můj dědeček se mimochodem narodil z Československu, tedy v Praze. Byl sládek a přestěhoval se do Švýcarska, působil v Curychu, a pak se přestěhoval na západ do francouzsky mluvící části.
Tak přijeďte! Doprovodím vás a z Prahy pojedeme vlakem: zajímá mě, co budete jako člověk zvyklý na nejlepší systém železniční dopravy na světě říkat na České dráhy…
Uvidíme.
Odkud se berou?
Ale zpět k Ženevě. Na které zdrojové trhy se zaměřujete, respektive, kdo k vám jezdí a kdo chcete, aby k vám jezdil?
Ženevská první pětka má tržní podíl 65 % a na první místě je to Švýcarsko, tedy domácí trh. Zajímavé je, v roce 2019 tvořili domácí turisté jen 18 % všech přenocování, zatímco v celém Švýcarsku je to kolem poloviny, a konkrétně v Curychu například kolem 39 %. Ženeva je zkrátka silně kosmopolitní. Podíl domácích hostů se nám však podařilo ovšem v roce 2023 zvýšit na 26 %, zejména díky mediálním kampaním. Na druhém místě je Severní Amerika, hlavně Spojené státy americké, a z nich města jako New York, Washington, Miami a San Francisco. Společně na třetím místě jsou pak Velká Británie a Francie, hlavně metropolitní oblasti jako Paříž, Lyon či Londýn. A pak země Perského zálivu. A dále jsou tu tři oblasti, které bedlivě sledujeme: Brazílie, Jihovýchodní Asie, Čína a Indie, i když Indové to mají trochu složitější s vízy. V jihovýchodní Asii jsou velmi zajímavé trhy Malajsie a Filipíny. Působíme tam hlavně přes média, reklamní kampaň by tam byla velmi nákladná. Co se týče Číňanů, těm především usnadňujeme příjezd, například ve spolupráci s platebním systémem Alipay. Zajímavá je také Brazílie, zejména v lednu a únoru, protože v tomto období v Brazílii mají velké letní prázdniny a karneval a čerpají dovolenou.
To si Brazilec prostě jen tak řekne: „Kam pojedeme na dovolenou? Třeba do Ženevy!“
To jen, ale kombinují Ženevu s pobytem ve francouzských nebo švýcarských lyžařských střediscích. Slibně rostoucí trh jsou také země Beneluxu a Skandinávie.
A co střední Evropa?
Tam cílíme na Rakousko a také trochu na Česko a trochu na Polsko. Ale bez ohledu na zemi ještě máme taktický rozpočet, takovou záložní obálku. Pokud se naskytne nějaká příležitost, tak ji pomocí prostředků z této obálky využijeme. A spolupracujeme často společně se Switzerland Tourism a s hotely. Vlastně 85–90 % marketingových aktivit se financuje ve spolupráci s někým – především s hotely, výrobci hodinek, a podobně. Úplně samostatně se pouštíme do kampaní jen zřídka.
Adrien Genier
Adrien Genier se narodil v roce 1977 v Lausanne. Profesní kariéru zahájio v hotelnictví a gastronomii, a to už v jedenácti letech, kdy týden pomáhal smažit hranolky, krájet cibuli a loupat brambory v restaurantu Café du Soleil ve vesnici Bretigny-sur-Morrens, odkud pochází. což je kousek severně od Lausanne. Po maturitě nastoupil na praxi v hotelu: kontroloval náklady, obsluhoval v baru, připravoval bufetový stůl, pracoval recepci, v oddělení úklidu, i v účtárně. Na Lausannské univerzitě získal magisterský titul v oboru Management a učil tamtéž i na Hotelové škole (EHL) v Lausanne. Po třech letech práce v destinační agentuře kantonu Vaud a čtyřech letech řízení destinace d’Estavayer-le-Lac & Payerne se v k dubnu 2012 vydal do zahraničí: 4,5 rušných let prožil jako ředitel zastoupení Switzerland Tourism v brazilském Sao Paulu, a dva a půl roku jako ředitel zastoupení pro Skandinávii ve Stockholmu. Od ledna 2019 je generálním ředitelem organizace Geneva Tourism & Congress. Adrien hovoří francouzsky, anglicky, německy, portugalsky a španělsky.