Po staletí zachraňovaly lodě před ztroskotáním, dnes patří k nejkrásnějším cílům na polském pobřeží. Majáky u polského Baltského moře nabízejí romantickou atmosféru, fotogenické scenerie i dechberoucí výhledy. Od nejvyššího majáku Polska ve Svinoústí až po osamělé věže ukryté mezi dunami a lesy – vydejte se po stopách nejbližších mořských světelných strážců, které mohou cestovatelé z České republiky navštívit.
Majáky vznikly z prosté potřeby: pomoct lodím bezpečně doplout do přístavu a vyhnout se nebezpečným útesům, mělčinám nebo zrádným proudům. Ještě dávno před érou GPS a satelitní navigace představovalo světlo majáku rozdíl mezi bezpečným návratem a katastrofou. Nešlo přitom jen o obyčejnou lampu na vysoké věži. V lucernách majáků bývala soustava Fresnelových čoček, které fungovaly podobně jako lupa. Sbíraly světlo z olejové lampy (později žárovky) a posílaly ho do úzkého silného paprsku, který byl vidět mnohem dál než obyčejná lampička. Dnes původní žárovky nahradily LED světla a majáky spravují automatické systémy, ale princip je pořád stejný – silné světlo na vysokém místě pomáhá lodím orientovat se. Každý maják má svůj vlastní „podpis“. Námořníci jej poznávají podle charakteristického rytmu světelných záblesků, který je pro každý maják jedinečný a zaznamenaný v námořních mapách. Důležitou roli hraje také barva světla. Bílé světlo obvykle označuje bezpečný směr plavby, zatímco červené upozorňuje na nebezpečnou oblast. Díky kombinaci barev a rytmu světel mohou námořníci i za tmy nebo špatného počasí přesně určit svou polohu, i když dnes v době GPS slouží majáky spíše jako záložní navigační systém. Majáky sice ztratily svůj původní význam v námořní dopravě, ale díky své fotogeničnosti a nádherným výhledům se z nich staly velmi oblíbené turistické atrakce. U polského Baltu dnes funguje 15 aktivních majáků a 12 z nich je během hlavní turistické sezony přístupných veřejnosti (nepřístupné jsou majáky Kikut, Jastarnia a Gdańsk Port Północny).
Majáky v Západopomořanském vojvodství od Svinoústí po Jarosławiec
Cestu za majáky začneme v Západopomořanském vojvodství, kde se ve Svinoústí nachází nejvyšší maják Polska. Dosahuje výšky téměř 65 metrů a patří i mezi nejvyšší cihlové majáky Evropy. Na vrchol vede úctyhodných 308 schodů, ale odměna stojí za to. Z vyhlídkové terasy se otevírá panorama Baltu, širokých písečných pláží, ostrovů, přístavu i lázeňského města. V přízemí majáku sídlí malé muzeum. V době psaní článku je přístup k majáku a pevnosti zajištěn pouze lodní dopravou se společností Adler-Schiffe z nábřeží na ulici Wybrzeże Władysława IV. Vstupné, které zahrnuje cestu lodí a návštěvu pevnosti Fort Gerhard i samotného majáku, můžete zakoupit online na https://www.adler-schiffe.pl/buchen/?relation=adler-6683-6-6. V sezoně a o víkendech doporučujeme rezervaci s předstihem. Na celý výlet si vyhraďte cca 3,5 hodiny (z toho přibližně 2 hodiny v pevnosti Fort Gerhard a na majáku). Při návštěvě Svinoústí nevynechte ani Stawa Młyny. Tato desetimetrová navigační stavba ve tvaru větrného mlýna sice není plnohodnotným majákem, ale slouží jako orientační bod u vjezdu do přístavu a pro svůj romantický vzhled a fotogenickou polohu patří k nejfotografovanějším symbolům města.
Maják Kikut nedaleko Svinoústí sice není otevřen pro veřejnost, ale i tak stojí za návštěvu, protože cesta k němu vede krásnou přírodou Wolinského národního parku. Na rozdíl od většiny polských majáků, které jsou postaveny z cihel nebo kovu, má Kikut podobu nenápadné kamenné věže. Ta není nijak vysoká, ale světlo se nachází ve výšce 91,5 metru nad mořem, což je nejvíce ze všech majáků na západním pobřeží Polska.
K nejkrásnějším majákům Polska patří maják v letovisku Niechorze. Štíhlá cihlová věž vysoká 45 metrů stojí na útesu vysoko nad mořem a je viditelná na kilometry daleko. Po zdolání více než dvou set schodů se návštěvníkům otevře panoramatický výhled na pobřeží Rewalu. Kromě turistické atrakce plní maják dodnes i důležité úkoly při monitorování lodní dopravy na pobřeží. Místo má navíc jedinečnou atmosféru díky rodinné tradici správců majáku, která se zde předává už několik generací. Až si prohlédnete zdejší věž, nezapomeňte navštívit i další místní atrakci spojenou se světelnými strážci pobřeží. Jen několik minut chůze od něj se totiž nachází Park miniatur majáků, kde lze během jediné návštěvy „procestovat“ celé polské pobřeží. Modely polských majáků jsou tu vytvořeny v měřítku 1:10 a návštěvníci mohou poznat všechny světelné strážce Baltu a rozhodnout se, který z nich chtějí navštívit příště.
Když se vydáte do polského lázeňského města Kolobřeh, nevynechejte dominantu pobřežní promenády – cihlový maják z roku 1947, který stojí na základech staré pevnosti ze 17. století. Věž vysoká 26 metrů nabízí po vystoupání schodiště krásný výhled na Baltské moře, promenádu i přístavní ruch. Dnes láká nejen svou historií, ale i jedinečnou atmosférou jednoho z nejoblíbenějších přímořských letovisek v Polsku.
Maják Gąski bývá často ve stínu známějších sousedů, přitom jde o jednu z nejpůsobivějších staveb na pobřeží s překrásným výhledem. Téměř padesátimetrová věž se tyčí jen kousek od široké pláže a její okolí si uchovalo klidnější atmosféru než velká letoviska. Místo je známé také díky ložiskům zeleného jílu, kterému jsou připisovány léčivé a kosmetické účinky. Není proto výjimkou, že sem míří návštěvníci nejen za výhledy, ale i za netradiční přírodní terapií.
Maják v Darłowu se může pochlubit nejníže položeným světlem ze všech polských majáků. Nachází se jen 19,7 metru nad mořem, a právě to jej odlišuje od všech ostatních aktivních polských majáků. Byl postaven v roce 1875 přímo u přístavu a slouží jako praktický navigační bod pro lodě plující k ústí řeky Wieprzy. Díky své poloze nabízí návštěvníkům zajímavý pohled na přístavní život i pobřežní krajinu.
Kvůli nebezpečným mělčinám mezi Darłowem a Łebou, kde v 19. století často docházelo ke ztroskotáním lodí, vznikl maják v Jarosławci. Patří k nejstarším dochovaným majákům na polském pobřeží a nepřetržitě plní svou funkci od roku 1838. Oproti novějším majákům, které prošly mnoha přestavbami, si Jarosławiec zachoval původní podobu kulaté věže z červených cihel i atmosféru 19. století a nabízí krásný výhled na městečko i Balt.
Majáky v Pomořském vojvodství od Ustky po Krynicu Morskou
Maják v Ustce stojí přímo u vstupu do přístavu, kam lodě po staletí vplouvaly za velmi obtížných podmínek. Silné pobřežní proudy a větry zde dokázaly potrápit i zkušené námořníky, a tak bylo světlo majáku často poslední jistotou před bezpečným zakotvením. Maják byl postaven v roce 1871 jako jednoduchá cihlová věž, dnes slouží především jako dominanta lázeňského města a výborný orientační bod pro návštěvníky pláže. Je také oblíbenou součástí procházek po přístavu a promenádě.
V turisty oblíbeném Słowińském národním parku se nachází aktivní maják Czołpino. Stojí na vysoké duně přibližně kilometr od moře a cesta k němu vede krajinou, která připomíná spíše sever Evropy než klasické přímořské letovisko. Z vrcholu lze pozorovat slavné pohyblivé duny, jezera i rozsáhlé lesy a člověk si uvědomí, jak rozmanité dokáže být polské pobřeží.
Stilo je mezi polskými majáky skutečný originál. Na rozdíl od většiny svých cihlových kolegů byl postaven z ocelových prefabrikovaných dílů a jeho výrazné černo-bílo-červené pruhy spolu s polohou uprostřed pobřežních lesů z něj dělají jeden z nejfotografovanějších majáků na Baltu. Dostanete se k němu krátkou procházkou pěšky nebo na kole z vesnice Osetnik. V jednotlivých patrech majáku si lze prohlédnout menší expozice a v okolí najdete i občerstvení.
Milovníci historie by neměli vynechat Rozewie, nejstarší dosud fungující maják v Polsku. Stojí na mysu mezi Jastrzębiou Górou a Chłapowem a od roku 1822 patří k nejdůležitějším navigačním bodům na polském pobřeží. Jeho světlo má dodnes největší dosah ze všech polských majáků a patří k nejvýkonnějším na Baltu. V areálu se nacházejí hned dvě věže – Rozewie I, postavená v roce 1822, a Rozewie II, která k ní přibyla v roce 1875, aby mohli námořníci díky dvojici světel přesněji určit svou pozici vůči pobřeží. S nástupem výkonnějších světelných zařízení a modernější navigace však druhá věž postupně ztratila význam a její navigační funkce byla ve 20. století ukončena. Dnes je tak aktivní pouze věž Rozewie I. Ta byla původně nižší než dnes, ale s rozvojem námořní dopravy bylo potřeba zvýšit dosah světla, a tak byl maják v roce 1910 zvýšen o několik metrů. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout expozici Národního námořního muzea v Gdaňsku včetně historických Fresnelových čoček, původního vybavení majáků a modelů dalších světelných strážců polského pobřeží.
Na téměř samém konci Helského poloostrova, kde pevnina vybíhá hluboko do moře, můžete navštívit maják Hel. Nachází se poblíž zbytků opevnění z druhé světové války. Současná červenohnědá věž je jedním ze symbolů města a připomíná bohatou námořní historii oblasti.
Ačkoli jediný aktivní maják v Trojměstí není přístupný (Gdańsk Port Północny), stojí za to navštívit i dva neaktivní majáky v této oblasti. První z nich se nachází v Gdaňsku a svou službu lodím vplouvajícím do gdaňského přístavu ukončil před více než 40 lety. Gdańsk Nowy Port, vysoký 27 metrů, je jediným soukromým majákem v Polsku a funguje jako muzeum a vyhlídková věž pro turisty. Ani maják v Sopotech se mezi patnáct aktivních polských majáků nepočítá, přesto patří k nejnavštěvovanějším památkám města, především díky své poloze v bezprostřední blízkosti slavného dřevěného mola. Z vyhlídkové terasy se otevírá krásný pohled na Gdaňský záliv, pláže i elegantní lázeňské město. Nejde však o klasický navigační maják. Věž byla postavena v roce 1903 jako součást balneologického ústavu a původně sloužila jako komín kotelny. Teprve později získala navigační světlo a začala plnit funkci pobřežního orientačního bodu pro lodě.
Na Viselské kose můžete navštívit maják Krynica Morska, který je snadno rozpoznatelný díky své výrazné červené barvě. Nachází se na úzkém pásu země oddělujícím Baltské moře od Viselské laguny. Právě tato neobvyklá poloha dělá z návštěvy jedinečný zážitek – z vrcholu lze totiž pozorovat dvě zcela odlišné vodní plochy. Adrenalinový zážitek přináší už samotný výstup. Schodiště vede po vnitřní obvodové zdi se stálým výhledem do přízemí a v závěru je třeba vystoupat po kovovém žebříku.
Většina polských majáků je otevřena od května do září a v několika málo případech je vstup z bezpečnostních důvodů podmíněn minimální výškou návštěvníků 105 centimetrů. Výstupy na vyhlídkové terasy majáků jsou zpoplatněny, ale ne vždy je možné platit kartou, proto je vhodné mít s sebou i hotovost. Některé majáky stojí přímo v přístavech, jiné vyžadují krátkou procházku lesem nebo dunami. Všechny však své návštěvníky odmění jedinečnými výhledy a romantickou atmosférou. Až budete příště u Baltského moře, nechte se kromě pláží okouzlit světem tajuplných světel, zajímavých mořských příběhů a staveb, které po více než sto let odolávají větru, soli i bouřím. Právě proto patří majáky k nejkrásnějším místům, která lze na Baltu objevit.
Ladi Tichá
Článek byl zpracován ve spolupráci s Polskou turistickou organizací.
