Nejen v České republice zažívá hotelový průmysl nebývale obtížnou dobu. Podobně jsou na tom i v sousedním Německu, kde je již dvacet let etablována společnost a&o Hotels and Hostels, která je zastoupena i na našem trhu. Jak se jim daří během koronavirové krize a jak vidí tato společnost svou budoucnost? 
První a&o hostel byl otevřen v Berlíně v roce 2000 a nabídl tehdy164 lůžek nově se rodícího konceptu. Ten jeho zakladatelé vytvořili pro ty, kteří mají málo peněz, ale jimž chtěli přesto nabídnout ubytování v centrech větších městech, a co je nejdůležitější, aniž by museli platit členství ve sdružení pro mládežnické ubytovny, což bylo v té době požadováno v každém hostelu. Tento typ ubytování, tedy profesionálně spravovaný, cenově dostupný, bez karty pro mládežnické ubytovny a centrálně umístěný, na konci minulého století téměř neexistoval.
V následujících letech bylo otevřeno a postaveno mnoho dalších ubytoven ve městech jako Amsterdam, Berlín, Praha, Mnichov, Hamburk, Drážďany, Lipsko, Vídeň, Düsseldorf, Kolín nad Rýnem, Norimberk, Dortmund, Karlsruhe, Graz, Weimar, Frankfurt, Stuttgart, Salcburk a Cáchy, v nichž mají zájemci na výběr desetitisíce lůžek ve 39 ubytovnách. Tedy až do letošního uzavření ubytovacích kapacit.
Tento typ ubytování využívají samozřejmě především mladí lidé a často si jej volí i školní a mládežnické výpravy, kterým ale pandemie zpřetrhala veškeré letošní plány. Jak v nedávném rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung uvedl Oliver Winter, jeden ze zakladatelů řetězce ubytoven a&o, ve srovnání s předchozím rokem měla společnost objednávky pro rok 2020 ve výši 70 milionů eur, protože měla se školami dlouhodobé smlouvy. Od 19. února měli přes noc o milion eur méně, protože italská vláda zrušila všechny školní výlety, od 25. února jim chyběl další milion díky Francouzům a v Německu proběhly poslední školní výlety v polovině března.
Co tedy udělali, aby snížili své náklady? „Nenajímali jsme nové zaměstnance a každého dodavatele jsem se zeptal: Co můžete udělat? Společnost, která obvykle nastavuje naše dávkovače mýdla za sedmimístnou částku ročně, se během prvních měsíců vzdala 75 procent plateb,“ vysvětluje v rozhovoru jeden ze způsobů Oliver Winter.
Letní měsíce byly úspěšnější, než společnost původně očekávala, ale přesto má na konci roku o deset milionů vyšší ztrátu, než předpovídal nejhorší scénář. Ani vládní pomoc jim situaci nezlepšila, což souvisí se skutečností, že jsou financováni ze zahraničního soukromého kapitálu a že státní dotace poskytované v Německu jsou v zásadě k dispozici pouze pro 249 zaměstnanců. A protože všechna jejich zařízení jsou součástí skupiny, nebylo to také možné. Nyní Oliver Winter věří, že takzvané limity pro malé a střední podniky nebudou znovu platit a že tentokrát bude pomoc poskytnuta každému. „Koneckonců, velká společnost již nemá žádné rezervy v procentech a má také proporcionálně vyšší měsíční závazky,“ upřesňuje.
Zároveň se ale těší na dobu, která bude recesí, nikoli pandemií, a doufá, že: „Naše hodina udeří, když si lidé utáhnou opasky. Krize je pro ceny vždy lepší. Předtím došlo k přehřátí, bylo to téměř jako v NDR, kde lidé přemýšleli, který řemeslník dostane na Vánoce koňak, aby se mohl příští rok vrátit. Náš produkt se hodí znovu pro více lidí než dříve. I nyní mají mnozí méně peněz. Ano, bude zde zničující konkurence, takže mnoho kapacit bude volných. Ale nejen koronavirus komplikuje trh, jsou to i nepředvídatelnější zákazníci.“
Budoucnost vidí v nabídce bezpečného a čistého produktu za nízké ceny i tam, kde by si to jinak mnozí nemohli dovolit.
Newsroom TTG
