Pan Ing. Petr Kulhánek je ve funkci ministra pro místní rozvoj teprve tři měsíce, ale zkušeností z oblasti cestovního ruchu má nespočet, takže si při tříkrálovém rozhovoru bylo o čem povídat.
Profesně pocházíte z cestovního ruchu a regionální politiky. Jak tedy vnímáte postavení tohoto oboru v rámci široce zaměřené agendy ministerstva pro místní rozvoj? Myslíte si, jako někteří vaši předchůdci, že si cestovní ruch má vždy poradit sám?
Určitě ne. Já jsem ať už jako primátor Karlových Varů, nebo jako hejtman Karlovarského kraje tuto poznámku velmi kritizoval. Byl jsem velkým propagátorem vzniku zákona o cestovním ruchu, který by dával jasná pravidla pro zapojení všech aktérů do systému, ale je pravda, že se tato myšlenka příliš neujala. Možná i proto, že v řadách mých předchůdců na postu ministra pro místní rozvoj nebyli lidé s přímým vztahem k cestovnímu ruchu.
Já jsem z cestovního ruchu vyšel a mám k němu celoživotní vztah. Jsem vystudovaný ekonom a působil jsem kromě jiného i v organizaci FIJET (dnes v ČR působící jako Czech Travel Press, pozn. red.), jež sdružuje novináře píšící o cestovním ruchu. Nepřenositelné zkušenosti v oboru jsem získal i během více než deseti let příprav nominace evropských lázeňských měst usilujících o statut UNESCO. Byl jsem členem týmu, který ve výsledku úspěšně propagoval systematický marketing a marketingovou strategii udržitelného cestovního ruchu a dovedl nominaci k cíli. Jednali jsme s jedenácti starosty ze sedmi zemí a museli brát v potaz jiná právní prostředí, jiný náhled veřejnosti i mentalitu obyvatel všech zainteresovaných lázeňských měst. Všechny tyto zkušenosti jsem si s sebou přinesl na ministerstvo a na jejich základě přistupuji ke všem problémům, které obor provázejí.
Z aktuálních problémů máte teď asi konkrétně na mysli popovodňovou obnovu v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Jak se vám pomoc daří?
Hned od prvních návštěv v oblastech postižených povodněmi bylo jasné, že jen obnova infrastruktury nestačí, že je potřeba pomoci i s obnovou cestovního ruchu, který tam byl nesmírně poškozen. Rychle jsme se na ministerstvu rozhodli sáhnout po konceptu pobytových voucherů, který se osvědčil po požáru v Českosaském Švýcarsku. Aktualizovali jsme jej, přizpůsobili na území obou postižených krajů a ve velmi krátké době vznikl v součinnosti s CzechTourismem program, jehož kapacita byla v Olomouckém kraji krátce po jeho spuštění vyčerpána a v Moravskoslezském kraji se k limitu také rychle blíží. V příštích dnech či týdnech nás tedy čeká rozhodnutí, zda jsme ve spolupráci s kraji schopni v programu pokračovat a dofinancovat jej nějakou další částkou.
Jaké další úkoly považujete během svého časově limitovaného působení na ministerstvu za prioritní?
To, co mohu během necelého roku svého působení na ministerstvu udělat, se určitě netýká nějakých systematických změn na poli cestovního ruchu, ale mezi mé priority patří udržet finance, které do cestovního ruchu vkládáme jak v rámci národních programů, tak ve vztahu k CzechTourismu a jeho rozpočtu. Dalším úkolem je schválení novely zákona 159 o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu.
V jakém stavu je právě teď projednávání této novely a co je podle vás její nejdůležitější součástí?
Novela v tuto chvíli prochází prvním čtením ve sněmovně, ale projednávání bylo přerušeno a pokračovat by mělo 12. ledna, poté bude následovat druhé a třetí čtení. V novele je pro mě nejzásadnější spuštění portálu eTurista, který má výrazně odstranit administrativní zátěž těch, kteří se podílejí na ubytování. Měl by do IT podoby přenést jak registraci ubytovacích zařízení, tak ubytovaných a měl by umožnit i elektronické zpracování výběru ubytovacích poplatků. Zároveň to bude cenný zdroj dat pro nakládání s marketingovými nástroji.
Předpokládáte nějaké překážky při projednávání novely ve sněmovně?
Všechny technické a administrativní problémy již byly prodiskutovány a v tuto chvíli zůstává jen jediný problém k projednání, který se týká dobrovolné pravomoci obcí regulovat určitým způsobem cestovní ruch na jejich území. Jde především o vztah k overturismu v atraktivních lokalitách, jako jsou horská střediska a hojně navštěvovaná místa jako Praha, Český Krumlov, Hluboká nebo třeba Karlovy Vary. Tato pravomoc by byla pro obce dobrovolná a podléhala by notifikaci Evropské komise, což by byla záruka, že nebude diskriminačně zasahováno do tržního prostředí. Nicméně někteří kolegové v rámci koalice, především z klubu ODS, jsou přesvědčeni, že taková regulace je nadměrná. Čeká nás tedy k tomuto bodu novely ještě další diskuse.
V souvislosti se vznikem registru eTurista se nabízí otázka na firmu, která jej vyvíjí a je zároveň spjata s kritizovanou digitalizací stavebního řízení. Je to správná volba?
K tomu mohu říci jen tolik, že proběhlo standardní výběrové řízení s jednoznačně danými pravidly. Vyhrála ji společnost, která splnila veškeré kvalifikační předpoklady a podala nejvýhodnější nabídku. Proto nám ani zákon o veřejných zakázkách nedává jinou možnost než ji vyhodnotit jako vítěznou. Výstavba celého systému eTurista bude pod naším pečlivým monitoringem, a co se týče termínu spuštění, budeme opatrní, abychom jej nespouštěli před hlavní sezonou, ale spíše na jejím sklonku.
Obor cestovního ruchu má u nás mnoho aktérů, kteří jsou sdružováni do profesních asociací. Jak se vám daří spolupráce s nimi?
Brzy po svém nástupu jsem obnovil činnost Kolegia cestovního ruchu, kde se scházejí asociace cestovních kanceláří, Unie cestovního ruchu a zástupci předních cestovních kanceláří, ubytovacích zařízení a dalších segmentů cestovního ruchu. Kromě toho jsem absolvoval řadu separátních schůzek s těmi, kdo o setkání a jednání požádali. Usiluji o součinnost mezi ministerstvem a profesními sdruženími, v týmu poradců je i pan Stanislav Zíma, jehož úkolem je komunikace MMR s aktéry cestovního ruchu u nás, abychom byli vzájemně informováni. Pokračuje naše iniciativa praktického fungování „Krizové WhatsApp skupiny“, do které jsou zapojeny jak asociace cestovních kanceláří, tak ministerstev zahraničí a místního rozvoje. Sloužit má k rychlému propojení, výměně informací a jednání v případě nastalých krizových situací, do nichž se mohou dostat čeští občané v zahraničí, například při živelních pohromách či politické nestabilitě. Podařilo se také, aby velcí touroperátoři přidali do pokynů pro klienty i doporučení registrovat se do systému Dobrovolné registrace občanů ČR při cestách do zahraničí (DROZD), nově je tato aplikace i v Portálu občana.
Zmínil jste agenturu CzechTourism. Chystají se ze strany ministerstva nějaké změny v jejím fungování?
Mým příchodem se ve vztahu k CzechTourismu nechystá žádná revoluční změna, jen je jasné, že současných zhruba 400 milionů korun jeho skutečným potřebám úplně nedostačuje. S rozpočtem pro letošní rok již nic zásadního neuděláme, ale pro rok 2026 bychom chtěli na jeho činnost vyčlenit půl miliardy korun. Jsem přesvědčen, že finance investované do cestovního ruchu mají neoddiskutovatelný multiplikační efekt a že to nejsou slovy kritiků peníze utracené, ale dle mého investované a mají vyčíslitelnou návratnost. Z rozvoje cestovního ruchu profitují nejen jeho přímí aktéři, ale i veškeré návazné služby a jejich poskytovatelé.
Dotkli jsme se incomingu i outgoingu, jak vypadá podpora domácího cestovního ruchu?
Podpora je jako v minulosti rozdělena do dvou částí, jednak přímá do infrastruktury, tou druhou je pak marketingová podpora. Pokračuje Národní program pro obnovu a rozvoj veřejné infrastruktury cestovního ruchu, podporujeme destinační agentury a snažíme se zaměřit na regiony, které patří mezi ty méně rozvinuté a na aktivity v cestovním ruchu získávají bonifikace. Průběžně jsou rovněž vypisovány dotační programy, které najdete na našich webových stránkách. Celá řada projektů je také spolufinancována z evropských peněz.
Kdybychom shrnuli, co již bylo řečeno, za svého mandátu chcete dosáhnout obnovení cestovního ruchu v postižených oblastech, schválení novely zákona 159 a korigování rozpočtu CzechTourismu pro rok 2026. V takto krátkém čase to jistě není málo, nicméně kdybyste měl šanci v práci pokračovat, čemu byste věnoval pozornost?
Pokud by byla perspektiva pokračování této koaliční vlády i nadále, tak mi věřte, že bych věděl, čím se zaměstnat… V situaci, kdy nevznikl zákon o cestovním ruchu, bych rád obnovil diskusi o jeho přijetí. Tento obor potřebuje těsnější koordinaci všech aktérů cestovního ruchu, kteří v něm působí. Co bych dále chtěl prosadit, je vzít si vzory fungování cestovního ruchu ve světě, kde je do oboru více integrován soukromý sektor, a funguje to. Není důvod, proč by to nemohlo fungovat i u nás.
Děkuji za rozhovor.
Lenka Neužilová
