Komentář Michala Vebera: Jsme na sobě všichni závislí?
Druhá vlna pandemie koronaviru se začíná negativně podepisovat na mnoha podnikatelích, kteří s obtížemi a mnohdy bez možnosti nebo velmi omezeně čerpat státní podporu ustáli vlnu první. A ono pověstné přísloví: „V nouzi poznáš přítele!“ se nyní ukazuje v plné síle.
Dlouhodobě platí, že v oblasti cestovního ruchu jsme na sobě závislí a jeden bez druhého můžeme jen obtížně existovat, nyní obzvlášť. A bez fungujícího cestovního ruchu nemůže ani moc dobře fungovat naše společnost.
Mnoho z nás zaznamenalo útok hlavního představitele odborů na restaurace a cestovní kanceláře, kdy v duchu dřívějších praktik odsoudil polovinu z nich k zániku a pro jejich pracovníky navrhl rekvalifikaci na výrobní sílu. Své tvrzení neodvolává, protože dle něj se do mnoha hospod jezdí cizinci jenom „opíjet“. V podstatě odsoudil odvětví, v němž v České republice ještě na jaře letošního roku pracovalo 250 000 lidí a které v roce 2019 generovalo 3 % HDP. Více než jiné jeho oblíbené obory.
Napadlo však tohoto „náčelníka-odboráře,“ že mezi jeho členy v organizaci patří třeba také odborové sdružení pracovníků elektrických drah, autobusové dopravy a odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy? A že jim možná bude muset jednoho dne vysvětlovat, že splněním jeho „přání“ se mnoho z nich ocitne také na dlažbě?
On totiž ten cizinec, který sem možná přicestuje právě za naším světově významným pivem (i výrobny piva mají dnes potíže s odbytem), musí na své cestě využít např. českou leteckou společnost, která zaměstnává piloty a stewardy, ale také nechává doma svá letadla opravovat a čerpá tu pohonné hmoty. Po příletu projde tento turista letištěm s mnoha zaměstnanci a na cestu do centra naší metropole se vydává městskou hromadnou dopravou (tou, které hrozí zdražení, protože turisté letos nepřijeli) nebo využije taxi. Před cestou do hospody se ještě ubytuje v hotelu (ten nejenže také překvapivě zaměstnává lidi, ale využívá i své dodavatele z řad prádelen, pekáren, využívá elektřinu, vodné stočné) a využije hostinské služby – povečeří. Velká část turistů však navštěvuje metropoli či ČR se zájmem o naše kulturní a přírodní bohatství.
A za každým jednotlivým drobným úkonem takového turisty se nachází práce, tj. podnikatelé i zaměstnanci, a možnost prodat své produkty či dodávat služby. Je tedy zjevné, že cestovní ruch není jenom „obyčejná cestovka,“ ale je to velké soukolí, které do sebe navzájem musí zapadat, a jeden bez druhého fungovat nedokáže. Nebuďme krátkozrací, spolupracujme a poděkujme za každého domácího i zahraničního turistu, který chce poznávat Českou republiku. Případně můžete začít podnikat a vyzkoušet si to na vlastní kůži, nejen v cestovním ruchu, ale i v na něm návazných službách.
Michal Veber
výkonný ředitel ACK ČR
