Staří Řekové věřili, že Delfy byly pupkem Země, místem, které bylo považováno za duchovní ohnisko všech Řeků; zahrnovala mnoho svatyní a nejprestižnější orákulum v celém starověkém Řecku. 
Zde velekněžka Pythia pronesla božskou radu boha Apollona smrtelníkům, kteří cestovali z celého světa hledat proroctví. Orákulum kromě Řeků navštěvovali i zahraniční vůdci a hodnostáři, kteří toužili poznat vůli Apollona v důležitých státních záležitostech.
Co by kamenem dohodil od archeologického naleziště, můžete navštívit dnešní město Delfy, ležící na úpatí hory Parnas, nedaleko města Arachova. Vyberte si oblast pro svou zimní dovolenou, protože je blízko lyžařského střediska Parnassos, nebo ji navštivte kdykoli jindy v roce a prozkoumejte krásu přírody a nedalekých pláží. Nachází se v pohodlné krátké vzdálenosti od hory, lesů, archeologických nalezišť, která jsou známá po celém světě, a některých krásných pláží.
Archeologické naleziště Delfy 
Na úpatí hory Parnas, v úhlu tvořeném dvěma skalami Phaedriades, leží panhelénská svatyně Delfy, která měla nejslavnější věštbu starověkého Řecka. Delfy byly považovány za střed světa.Podle mytologie se právě zde setkali dva orli, které Zeus vyslal z končin vesmíru, aby našli pupek světa. Svatyně Delfy, zasazená do nejpozoruhodnější krajiny, byla po mnoho staletí kulturním a náboženským centrem a symbolem jednoty pro helénský svět.
Historie Delf začíná v prehistorii a v mýtech starých Řeků. Na začátku bylo místo posvátné Matce Zemi a bylo střeženo strašlivým hadem Pythonem, kterého později zabil Apollo. Apollonovu svatyni zde postavili Kréťané, kteří dorazili do Kirrhy, přístavu v Delfách, v doprovodu boha v podobě delfína. Tento mýtus přežil ve hrách uváděných během různých delfských festivalů, jako jsou Septerion, Delphinia, Thargelia, Theophania a samozřejmě slavná Pythia, která oslavovala smrt Pythonu a zahrnovala hudební a atletické soutěže.
Nejstarší nálezy v oblasti Delf, které se datují do období neolitu (4000 př. n. l.), pocházejí z Korykeion Andron, jeskyně v pohoří Parnas, kde se konaly první rituály. V rámci svatyně byly objeveny pozůstatky mykénského osídlení a hřbitova, ale stopy okupace jsou vzácné a velmi fragmentární až do 8. století př. n. l., kdy byl založen Apollonův kult a začal vývoj svatyně a orákula. První kamenné chrámy Apollona a Athény, která byla také oficiálně uctívána pod názvem „Pronaia“ nebo „Pronoia“ a měla vlastní svatyni, byly postaveny koncem sedmého století před naším letopočtem. Podle literárních a archeologických důkazů byli se svatyní spojeni jiní bohové; mezi ně patřili Artemis, Poseidon, Dionýsos, Hermes, Zeus Polieus, Hygeia a Eileithyia.
Svatyně byla centrem Amphictyonic League, sdružení dvanácti kmenů Thesálie a Sterea (jižní střední Řecko), s náboženským a později politickým významem. Amphictyonic League řídila provoz a finance svatyně, protože určila své kněze a další úředníky vybrané z obyvatel Delf. V šestém století př. n. l., pod ochranou a správou Ligy, byla svatyně učiněna autonomní (první posvátná válka), zvýšila své území a politický a náboženský vliv v celém Řecku a reorganizovala Pýthijské hry, druhé nejdůležitější hry v Řecku po olympiádě, které se konaly každé čtyři roky. 
Mezi šestým a čtvrtým stoletím před naším letopočtem byla delfská věštírna, která byla považována za nejdůvěryhodnější, na vrcholu. Bylo doručeno Pýthií, kněžkou, a interpretováno Apollónovými kněžími. Města, vládci i obyčejní jednotlivci se radili s orákulem, vyjadřovali svou vděčnost velkými dary a šířili jeho slávu po celém světě.
Předpokládalo se, že orákulum existovalo od úsvitu věků. Opravdu se věřilo, že úspěšně předpověděl události související s kataklyzmatem Deukalionu, výpravou Argonautů a trojskou válkou; jistější jsou konzultace o založení řeckých kolonií. Byla to sláva a prestiž orákula, která způsobila dvě posvátné války v polovině pátého a čtvrtého století před naším letopočtem. Ve třetím století př. n. l. dobyli svatyni Aetolané, které v roce 191 př. n. l. vyhnali Římané. V římských dobách byla svatyně zvýhodněna některými císaři a vydrancována jinými včetně Sully v roce 86 př. n. l.
Vzestup racionalistického hnutí ve filozofii ve třetím století př. n. l. poškodil autoritu orákula, přesto jeho rituály pokračovaly beze změny až do druhého století našeho letopočtu, kdy bylo konzultováno Hadriánem a navštíveno Pausaniasem. Jeho podrobný popis budov a více než tří set soch výrazně přispěl k rekonstrukci areálu. Byzantský císař Theodosius nakonec orákulum zrušil a Slované zničili okrsek v roce 394 př. n. l. S příchodem křesťanství se Delfy staly biskupským stolem, ale byly opuštěny v šestém až sedmém století našeho letopočtu. Brzy poté, v sedmém století našeho letopočtu, vyrostla nad ruinami starověké svatyně nová vesnice Kastri, která v moderní době přitahovala několik cestovatelů se zájmem o starožitnosti.
Zdroj: Informační materiály Řecké národní turistické organizace – http://www.visitgreece.gr.
