Města & regiony ČRTrendyUdržitelná turistikaUdržitelnostZprávy

Jak se pomalu probouzí udržitelnost po česku

Udržitelnost je silným trendem promoaktivit nejen přírodních zahraničních regionů a resortů. Nenajdete snad jediný alpský, který by ji nezmiňoval a neuváděl řadu příkladů, jak ji podporuje. Jak je na tom ve srovnání s nimi Česko? Bídně, jak potvrzuje náš letmý průzkum. Postupně se posazují jen ojedinělé aktivity a projekty, strategická koncepce neexistuje.

Foto: Klínovec

Nehorujeme pro bezhlavou „udržitelnost“ za každou cenu a v každé akci či projevu, ani masivní centralizované koncepce, spíše však skutečně přirozeně racionální kroky, vycházející z potřeb regionů. Při porovnání s vyspělou západní Evropou a pohledem směrem k Balkánu by se obecně dalo téměř konstatovat: Čím víc na východ, tím míň/hůř s ohledem na životní prostředí a budoucnost.

I velké akce jako třeba Krkonošská 50 potřebují v KRNAP „udržitelná“ povolení a limity / Foto: Martin Wawrzyczek/TRC

Omezené vstupy do oblastí, Projekt na hovno

Pozvolný, rozumný a celkem přirozený rozvoj se dá sledovat třeba v Královéhradeckém kraji. „Začínáme pociťovat potřebu, zabýváme se tím a dáváme to pomalu dohromady. Vytvořili jsme i jedno pracovní místo na plný úvazek pro člověka, který bude všechny aktivity koordinovat,“ potvrzuje Jan Špelda, marketingový manažer centrály cestovního ruchu Královéhradeckého kraje.

Ostatně tam leží největší české hory Krkonoše a pak také dvě maličké oblasti, trpící „overturismem“, zájmem návštěvníků, který přesahuje udržitelnou kapacitu skalních mikroregionů Český ráj nebo Adršpach. Právě tam ve druhé zmiňované oblasti už od roku 2021 platí rezervační systém vstupenek, omezující na den počet turistů, vstupujících do nejexponovanějších oblastí přírodní rezervace. Tam smí jen 400 osob za hodinu, místa se rezervují online, na místě pak čekají fronty na případné uvolněné místo. O podobném modelu se už hovoří v souvislosti s Krkonošemi.

V Českém ráji se zase spouští „Projekt na hovno“. Skalní město tu devastují nejen lidské výkaly, ale především vlhčené ubrousky, které se, jak známo, v terénu rozkládají velmi dlouho a navíc ho zasahují chemikáliemi. „Ve spolupráci kraje, parku a SPŠ stavební se snažíme posílit počet kompostovatelných suchých záchodů podle švédského vzoru. Prodáváme tu plechové lopatičky na aspoň první pomoc,“ vypočítává Špelda. „Obecně se chystáme mnohem více zaměřovat také na dopady dopravy,“ dodává.

V rámci celého krajského úřadu se tu omezily objednávky plastových promo předmětů z Číny, naopak se podporují výrobky místních řemeslníků, chystá se i vydání regionální kuchařky. Víc a víc publikací přechází z tištěné podoby na web. Včetně Šestera, jak se chovat v přírodě. Jak vzor udržitelnosti tu bývá často citován věhlasný hudební festival Rock for people na vojenském letišti na Pouchově, který už využívá i vlastní solární elektrárnu, pořízenou s podporou krajského rozpočtu.

Foto: Klínovec

Skiareál Klínovec mění krajinu i pro přírodu

Krušnohorský Klínovec je jeden z top pěti skiareálů v Česku, kde se zasněžuje celkem 1500 hektarů sjezdovek – to je pro srovnání rozloha jednoho většího zemědělského družstva. Udržitelná témata na Klínovci vnímají, proto rádi připomínají, že sto procent vody použité na umělé zasněžování bez přidávání chemie zamíří zpátky do přírody a vůbec celý proces se řídí přesnými ekologickými pravidly.

Sami investovali už přes sto milionů korun do retenčních nádrží, které neslouží pouze pro potřeby lyžařů, ale mění celý ekosystém krajiny, kde pomáhají zadržovat vodu v suchých obdobích. „Rádi bychom vybudovali i přečerpávací stanici, ale to je otázka budoucnosti a také regionálních rozpočtů, na to sami nemáme,“ říká Martin Koky, obchodní ředitel skiareálu Klínovec.

„Zeleně“ se snaží chovat i v drobných úpravách, třeba nově natřou nazeleno střechu restaurace… V přírodě se starají o drobné kompenzační stavby, třeba hadoviště a zmijoviště. „Rádi bychom zalesnili vrchol Klínovce. Podle našeho názoru není nutné, aby tady bylo polorozpadlé obrovské parkoviště… Není nutné sem jezdit auty. Ale k tomu je potřeba shoda více subjektů. My už teď stavíme soustavu pěších stezek, která by mohla i v létě propojit tři naše areály,“ doplňuje.

Moc dobře vědí, že pro horské regiony je největším zdrojem znečištění právě doprava, která tam „přiveze“ až 60 % CO2. „Navíc u nás, když jsme tzv. jednodenním areálem. Ale stavět v dnešní době nová ubytovací zařízení, natož nákladné bio hotely, je velmi náročné. A budou na ně vůbec lidi mít, aby je využili. Je třeba zvážit mnoho souvislostí,“ vznáší otazníky. Pro zajímavost: Také 3 kWh energie spotřebované na jednoho lyžaře za den v lanovkách se rovná jeho 4,3 km projetého v autě…

Foto: PCT

Metropole má svůj web i akce, regiony jen racionální motivaci

Jak vypadá „udržitelná“ reakce hlavního města i metropole české turistiky Prahy? „Provozujeme třeba ekologickou linku tramvaje číslo 42, jako alternativu turistickým autobusům. Loni jsme spustili projekt udržitelných vratných kelímků, které chceme používat na akcích konaných v Praze a díky tomu snížit odpad,“ říká Klára Janderová z organizace Prague City Tourism. „Přispíváme i našimi slow mode vycházkami, které se nehoní po množství navštívených míst za každou cenu, ale po kvalitě s hlubším výkladem a poznáním. Anebo na vývoji nových suvenýrů spolupracujeme výhradně s lokálními tvůrci. Chceme Prahu zachovat pro další generaci krásnou a udržitelnou i z pohledu kulturního dědictví. Nejen k tomu jsme připravili webovou stránku https://www.prague.eu/cs/praha-udrzitelna,“ dodává.

V regionech vládne slabší povědomí. Objevují se pouze ojedinělé „udržitelné“ akce, vycházející z čistě racionální motivace, jak potvrzuje náš příklad. „V rámci programu MESOH, který funguje po republice, i naše město vrací polovinu poplatků za odvoz odpadků těm, kdož odpad prokazatelně třídí. Což tady činí 480 Kč za rok, kde ty peníze najdete, že,“ vybavuje si Ester Tesolin z Turistického informačního centra Moravské Třebové, desetitisícového města v Pardubickém kraji na pomezí Čech a Moravy. „Jinak žádná poptávka návštěvníků, žádná nabídka místních provozovatelů, které by stály za zmínku.“

Tomáš Nohejl

Související články

Napsat komentář

Back to top button