Jižní TyrolskoNovinkyUdržitelnostZahraničí

Udržitelnost je ženského rodu. Objevte její (jihotyrolskou) krásu

Rozumný, udržitelný přístup je žhavým trendem v průmyslu, turismu i běžném životě. Ale znáte to, čeho je zrovna někdy moc, toho může být až příliš… Nabízíme úhel pohledu hezčí, citlivější, zkrátka ženský. Z Jižního Tyrolska, nejsevernější italské provincie. Jak se zdejší dámy pustily do podnikání, ale nezapomínají na širší životní souvislosti.

Maria Magdalena Pruggerová / Foto: VIP/Julia Lesina Debiasiová

Přirozená cesta k ekologickému zemědělství i rodinné tradici

Vypadá to jednoduše. Maria Magdalena Pruggerová přešla od cestovního ruchu k ekologickému zemědělství. Našla v něm svoji vlastní životní rovnováhu, v práci i rodině.

Vystudovala cestovní ruch a pracovala mnoho let v různých oblastech gastronomie. V létě pomáhala na rodinném statku Schmiedhof v obci Tschengls/Cengles na úpatí národního parku Stelvio. Ten se nachází přímo u ústí řeky Tschengls Murkegel, napůl na strmém svahu a napůl na rovině. Teď už se tam z ní stal ekologický zemědělec na plný úvazek. Pěstuje různé odrůdy jablek Pinova, Sweetango, Royal Gala a Golden Delicious, kromě toho i meruňky Vinschgau/Val Venosta, kterým se daří ve zdejších vysokohorských a suchých podmínkách.

„Mají jedinečnou chuť jak jako čerstvé ovoce, tak jako zpracovaný produkt,“ ukazuje. Hodně se učí ze zkušeností svého otce, který se zemědělství věnuje již více než šedesát let. „Žijeme po boku sestry Evy a jejího manžela Markuse, spolu s našimi dětmi a rodiči. Když jsme zdědily naše podíly na pozemcích, zdálo se mi jako nejlepší rozhodnutí přistupovat k přírodním cyklům s větší ohleduplností. Příroda je plná fascinujících zážitků, které mě okouzlují, stejně jako mého malého syna Nelia,“ vypráví.

„Proto je pro mě zásadní podporovat biodiverzitu na našich pěstebních plochách. Kamenné hromady nabízejí útulné úkryty ježkům a různým plazům a slouží jim jako výchozí bod pro lov hmyzu. Také živé ploty poskytují prostor pro různé druhy živočichů. V meruňkovém sadu sbíráme užitečné škvory do dutých bambusových tyčí a přemisťujeme je do našich jabloňových sadů, kde se mohou oddávat chutím na mšice a vajíčka můry jabloňové. Pozorování čilého ruchu hmyzu v našich sadech nám přináší velkou radost,“ pokračuje. Díky ekologickému zemědělství se všichni společně učí každoročně o nových přírodních cyklech a vědí, jak s nimi pracovat.

Více informací najdete zde: https://www.vip.coop/en/information/index/1-0.html

Elisabeth Toccová / Foto: Cora Happywear

Oblečení a móda s odvahou, to je Happywear

Zásadní životní zkušenost asi dokázala podobně změnit úhel pohledu na okolí i priority mnoha ženám. „Od narození prvního dítěte se vše kolem mě posunulo k mému miminku,“ usmívá se Elisabeth Toccová. „Časem se věci daly zase do normálu a já do práce. Ale s druhým synkem mě napadlo: Co kdybych měla vlastní společnost?“ Tak přišla na svět značka Cora Happywear.

„Postupem doby jsem si totiž uvědomila posun vnímání doby práce. Jak ji dělat dobře, ale zároveň být dobrou mámou, to je někdy docela těžká věc,“ vzpomíná. Jaksi přirozeně se dostala do režimu family friendly managementu. Chtěla poskytnout podporu lidem v nouzi a zároveň zkusit uplatnit svou vizi života ve svém projektu. „Sny jsou hnacím motorem našeho jednání. Vystoupila jsem z komfortní zóny,“ dodává. Název Cora vychází z italského slova Coraggio – Odvaha.

Elisabeth našla odvahu něco změnit. Zlepšit výrobu. Vybírat si suroviny, které respektují životní prostředí a řídí se rytmy přírody, zkrátka podnikat citlivě.  Vždyť módní průmysl přináší světu mj. také hodně znečištění. „Chtěla jsem to změnit, aniž bych obětovala estetiku a potěšení z oblékání,“ říká Elisabeth Toccová.

Nabízí proto oblečení pro ženy a jejich děti, od miminek až po ty větší habány. Díky přírodním vláknům, eukalyptovým, bambusovým nebo biobavlně, ohleduplné nejen k pokožce, ale i životnímu prostředí. Nepoužívá chemické úpravy ani škodlivé barvy.

V roce 2021 navíc vytvořila revoluční projekt cirkulární ekonomiky – CoraCircle, kde půjčuje oblečení pro kojence do 1 roku věku. Sídlí v Bolzanu, výrobu má v Itálii, Řecku a Turecku, všude s udržitelnou certifikací GOTS, FairWera a Ökotex, nevozí tedy materiál z Asie. I extrahovaná vlákna jsou biologicky odbouratelná. Při jejich výrobě neznečišťují vodu, nepoužívají pesticidy a chemii, ale predátorský hmyz. Na potiky využívají pouze vodní barvy. „Nebojíme se zítřka, protože budoucnost, kterou chceme žít, nás již čeká,“ deklaruje ve svém firemním manifestu.

Více zde: https://corahappywear.com/manifest-philosophy

Elena Walch, Julia a Karoline / Foto: Ingrid Heissová

Vinné holky aneb ochutnejte lahodný nápoj z ženské vinice

Před více než třiceti lety se stala architektka Elena Walchová první a na dlouhý čas jedinou vinařkou v Jižním Tyrolsku. Teď už deset let jsou součástí její zavedené rodinné firmy i její dcery Julia a Karoline.

To, že přišla odjinud, ji nejspíš pomohlo k jiné perspektivě pojetí tradičního oboru. Na své vinici Castel Ringberg a Kastelraz v Caldaru odstranila klasickou odrůdu Vernatsch ve prospěch jiných, modernějších terroirových vín s vědomím snížit výnosy ve prospěch kvality. Zkušení vinaři zpočátku jen vrtěli hlavou a zdvíhali obočí, časem však uznale ocenili její myšlenky.

„Ze začátku to byl boj a musela jsem přesvědčit manžela, aby hodně investoval. Snažila jsem se jít vlastní cestou. Starat se o vinařský statek se zámkem uprostřed bylo úplně něco jiného… jako z pohádky,“ vzpomíná. Teď mají exkluzivní vína z jedné vinice se dvěma „vignas“, klasifikacemi zaručujícími původ – Castel Ringberg a Kastelraz. S jen určitým počtem lahví, protože jejich výnos je samozřejmě omezený.

„Patříme mezi nejvyhledávanější regiony Itálie, ale zároveň jsme nejmenší, pochází odtud méně než jedno procento celoitalské produkce. Pak jsem hrdá, když potkám sommeliéra v Texasu a on je naším fanouškem,“ usmívá se Karoline Walchová. „Matka nás naučila všechno. Byla vytrvalá, až tvrdošíjná, jedna z prvních, kdo chodil do restaurací osobně. Některým lidem až lezla na nervy,“ dodává Julia Walchová. „Byla to pro mě výzva v mužském světě,“ připomene ještě jejich máma. „Ale v marketinku je možná lepší být ženou, komunikujeme více emocionálně.“

Teď pokračují v rozšiřování vinic až do výšky nad tisíc metrů, přitom dbají na půdu, kde leží jejich kořeny. Jak konkrétně? Stačí pár příkladů: Nepoužívají herbicidy, pravidelně mulčují vinice, výsevem luskovin dodávají zemi přirozeně živiny, zachovávají zde suché zdi a živé ploty na podporu biologické rozmanitosti, elektřinu ve vinných sklepech pokrývají solární energií, vlastní kvasinky vybírají ze svých hroznů, kartony na víno používají z recyklovatelného papíru, jezdí hybridními vozy atd.

„Obě mají velký klid a rozvahu, zatímco já bývala nervóznější,“ porovnává své nástupkyně matka zakladatelka. „Vinařství mě už nepotřebuje, což mi umožňuje ohlížet se s hrdostí a radostí. Holkám se daří.“

Ještě více čtěte tady: https://www.elenawalch.com/en/elena-walch/sustainibility/

Tomáš Nohejl

Ukázat další

Související články

Back to top button