Do Drážďan za památkami a hudbou
Drážďany jsou Čechy jedním z nejnavštěvovanějších německých měst. Napomáhá tomu jak blízkost k českým hranicím, tak turistická nabídka, kterou se tato saská metropole pyšní.
Pro starší generaci je návštěva Drážďan i velkou dávkou nostalgie, snad každý tu byl na výletě s rodinou či se školou v dobách, kdy město bylo výkladní skříní Německé demokratické republiky. Změny jsou za třicet let obrovské a je tu pořád co objevovat.
Povinností je ale navštívit místa, která město zdobí již po staletí. Patří mezi ně barokní Zwinger, Frauenkirche na náměstí Neumarkt, Semperova opera, Hofkirche (katedrála Nejsvětější trojice) a Rezidenční zámek, někdejší sídlo saských kurfiřtů a králů.
Procházka po drážďanských památkách
Světoznámý Zwinger patří mezi nejproslulejší stavby německého baroka. Jeho pavilony a galerie, Korunní bránu, fontánu s nymfami zvanou Nymphenbad (Nymfí lázeň) ani zahradu na nádvoří nelze při prohlídce města vynechat.
Areál Zwingeru vyhořel během bombardování 13. února 1945 a byl obnoven až v 50. a 60. letech 20. století, odkdy je tu prezentována sbírka porcelánu a Matematicko-fyzikální salon, který skrývá věhlasnou sbírku historických hodin a vědeckých instrumentů. Patří k nim zemské a nebeské glóby, optické, astronomické a geodetické přístroje k počítání, kreslení a k určování délek, hmotnosti, teploty a tlaku vzduchu. V přilehlé galerijní budově zvané Semperbau se nachází světově proslulá Obrazárna starých mistrů, která ukrývá například Rembrandtova a Rubensova díla či Sixtinskou madonu od Raffaela.
Symbolem Drážďan je bezpochyby evangelicko-luteránský kostel zvaný Frauenkirche, kostel Panny Marie, který patří k těm nejslavnějším barokním stavbám v celém Německu.
K nejtragičtějším okamžikům v historii Frauenkirche došlo v roce 1945 během spojeneckého bombardování, po němž ze stavby zbyly jen trosky. Bomby sice nedopadaly přímo na kostel, ovšem pískovec, z něhož byla budova postavena, nevydržel teploty kolem 1200 °C způsobené požárem v okolí. Ruiny kostela navzdory opravám celého města připomínaly válku celých 45 let a k rekonstrukci se přistoupilo až v roce 1994, kdy se začalo s tříděním a restaurací sutin. Celý projekt trval 12 let, protože neexistovaly původní plány a stavělo se podle fotografií a vzpomínek pamětníků, a vyžádal si investice ve výši 180 milionů eur. Kostel v jeho dnešní podobě tvoří ze 43 procent původní součásti, které se dají snadno poznat, protože jsou tmavší než ty nové. K vysvěcení obnoveného kostela došlo v říjnu roku 2005.
Bombardování za druhé světové války se nevyhnulo ani Semperově opeře poblíž Zwingeru. Budova ve stylu vrcholné italské renesance architekta Gottfrieda Sempera pochází z 1. poloviny 19. století a odehrála se v ní nejedna světová premiéra významných děl světových hudebních skladatelů, například Richarda Wagnera nebo Richarda Strausse. I dnes patří návštěva sídla Saské státní opery k vrcholným zážitkům při objevování města.
Kousek od Zwingeru stojí také Hofkirche, největší chrámová stavba Svobodného státu Sasko. Barokní kostel, který byl v roce 1980 povýšen na katedrálu, pochází z poloviny 18. století a vkusně spojuje římskou a německou barokní architekturu. Nejvěhlasnější památkou v interiéru katedrály je schránka se srdcem Augusta II. Silného.
V centru drážďanského Starého města (Altstadt) stojí Rezidenční zámek, který je jednou z nejstarších budov ve městě a je významnou architektonickou památkou, protože na něm zanechaly stopy všechny styly od románského slohu až po historismus. Komplex byl po zničujícím bombardování znovu vystavěn od 80. let 20. století a nyní je sídlem pěti muzeí: Historické a nové části Grünes Gewölbe (Zelená klenba), Kabinetu mincí, Grafického kabinetu a Zbrojnice se sálem Türkische Cammer. Je zde také knihovna zaměřená na dějiny umění a generální ředitelství Státních uměleckých sbírek Drážďany (Staatliche Kunstsammlungen Dresden, SKD). Koncem září roku 2019 byly nově otevřeny královské reprezentační místnosti, tzv. parádní pokoje Augusta Silného.
Drážďany lákají i na kulturní akce
Drážďany jsou světovým městem kultury a umění a v letech 2004 až 2009 byly na seznamu světového dědictví UNESCO. Ve městě je přes 50 muzeí, více než 35 divadel a kabaretů a vynikajících souborů. Pozornost domácích i zahraničních návštěvníků přitahují i každoroční významné kulturní akce.
V dubnu se koná Filmfest Dresden věnovaný animovanému a krátkému filmu. Daleko bohatší tradici má hudební festival Dresdner Musikfestspiele, jehož předchůdci jsou hudební slavnosti barokního dvora. Tyto slavnosti jsou známy po celém Německu jako událost klasické hudby.
V roce 1971 se konal první Internationale Dixieland-Festival. Nyní je to v celosvětovém měřítku jedna z nejdůležitějších jazzových a bluesových událostí. S přibližně 500 000 návštěvníky ročně je také největší kulturní akcí v Sasku. K některým prvkům festivalu, jako je Jazzmeile, která prochází městem, je volný vstup. Hlavní část festivalu se však odehrává v četných klubech a barech.
Každé jaro se koná mezinárodní taneční akce Internationale Tanzwoche Dresden. Od roku 1992 představuje na několika místech v Drážďanech soubory mezinárodní úrovně od baletu, tanečního divadla až po současný tanec.
Pod siluetou Starého města se konají od roku 1990 Filmové noci na břehu Labe (Filmnächte am Elbufer). Již poprvé trvala tato událost deset dní. Na promítání filmů, akce a koncerty přišlo za přibližně 60 dní asi 150 000 diváků, což z akce činí největší událost svého druhu v Německu.
Na pravém břehu Labe se každý rok koná umělecký a kulturní festival Elbhangfest. Odehrává se v městských částech Loschwitz a Pillnitz. Vrcholem je mimo jiné přehlídka dračích lodí. Po povodni na Labi v roce 2002 se na druhé straně Labe koná ostrovní festival Inselfest.
Na podzim se koná Festival lidových tanců a flašinetářů (Volkstanzfest und Drehorgeltreffen). Další podzimní akce zahrnují Drážďanské dny soudobé hudby (Dresdner Tage der zeitgenössischen Musik), literární festival Bardinale a Festival kouzelnického umění (Festival der Zauberkunst).
Během adventní sezony probíhá Dresdner Striezelmarkt. Tento vánoční trh, jehož počátky sahají do roku 1434, je jedním z nejstarších v Německu. Koná se obvykle ve Starém městě na náměstí Altmarkt a je jednou z největších turistických atrakcí. Název trhu je odvozen od jeho hlavního produktu, Dresdner Stollen („Striezel“). Vrcholem trhu je Dresdner Stollenfest.
Neobyčejným kulturním zážitkem spojeným s návštěvou Drážďan je i koncert alespoň jednoho ze dvou nejslavnějších zdejších sborů s dlouhou historií. Dresdner Kreuzchor (Capella sanctae crucis) je chlapecký sbor při chrámu Kreuzkirche, s nímž je identifikován, třebaže je od svého založení až dodnes sborem městským. Některé zdroje jej považují za tak starý jako samo město a kladou jeho vznik do 13. století. Druhým je chlapecký sbor při katedrále Hofkirche známý jako Dresdner Kapellknaben, který je katolickým protějškem Kreuzchoru. Sborová tradice je ve městě natolik silná a živá, že na nějaký koncert v kostelech či hudebních síních narazíte denně.
Ven z centra
Při návštěvě Drážďan se určitě vyplatí i projížďka po Labi, nejlépe jedním z kolesových parníků Saské paroplavby. Nejromantičtějším cílem plavby je zámek Pillnitz s krásným parkem a dvěma reprezentativními paláci – Wasserpalais (Vodní palác) přímo u řeky Labe a Bergpalais (Horní palác) postavený směrem k slunným labským svahům. Společně s Neues Palais tvoří největší zámecký komplex v Evropě vytvořený v čínském stylu, tzv. Chinoiserie. V palácích Bergpalais a Wasserpalais se dnes nachází Uměleckoprůmyslové muzeum / Kunstgewerbemuseum a v Novém paláci / Neues Palais návštěvníci najdou zámecké muzeum (Schlossmuseum).
Zámecký park se pyšní více než 2000 dřevinami a přes 600 rostlinami a zve v každém ročním období k procházkám. V rozlehlém parku se nacházejí zahrady v anglickém, holandském a čínském stylu. V oranžerii a sklenících kvetou palmy a vzácné cizokrajné rostliny. Svůj vlastní skleník má 250letá kamélie. Tento keř o velikosti vzrostlého stromu se každoročně od poloviny února do poloviny dubna rozzáří desetitisíci karmínovými květy.
Aktivnější turisté se mohou k zámku dopravit i na kole po cyklostezce vedoucí z Pirny nebo z Drážďan podél Labe. Labská cyklotrasa je nejpopulárnější dálkovou cyklotrasou v Německu a 370 kilometrů z jejích celkových 1300 km je vedeno i čtyřmi českými kraji.
Newsroom TTG
