V Českém Krumlově chyběla letos proti předcovidové době asi polovina turistů
K rychlejšímu návratu pomáhá zámku i statut UNESCO, díky němuž se v 90. letech minulého století podařilo památku opravit. Vyplývá to z ankety ČTK. Před 30 lety se historické centrum Českého Krumlova dostalo na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Krumlovský hrad a zámek přilákal za červenec a srpen téměř 100 000 lidí. Proti roku 2019, poslednímu před pandemií, to bylo asi o třetinu méně. Návštěvnost od ledna do srpna byla v Krumlově proti roku 2019 poloviční. „Ale roky 2018 a 2019 se už diskutovalo o nepřiměřené návštěvnosti, o přílišném zatížení památkových objektů, o nezvladatelném masovém turismu,“ řekl krumlovský kastelán Pavel Slavko.
Kdyby turistů přibylo o dvacet procent, byl by spokojený a návštěvnost už by přinášela dost peněz. Hrad a zámek přilákaly od roku 1992 zhruba 12 milionů turistů, na vstupném se vybralo přes miliardu korun. Na obří počty turistů, kteří podle některých názorů zatěžovali historické centrum, upozornila v roce 2018 umělkyně Kateřina Šedá.
Do města, kde žije 13 000 lidí, jezdily ročně před koronakrizí až dva miliony turistů. Za dva pandemické roky přišlo město kvůli chybějícím turistům o 130 milionů korun, firma Českokrumlovský rozvojový fond (ČKRF) o 50 milionů. Letos bylo sice aut na parkovištích víc než loni a předloni, zato skupinová turistika je stále v útlumu. Na poplatcích od zájezdových autobusů na takzvaných bus stopech získal fond za pololetí milion korun, což bylo stále o mnoho méně než před pandemií. „Máme nadále obrovský propad na bus stopu. Proti předpokládaným (v roce 2019) 25 až 27 milionům v ročním přínosu z bus stopu se budeme pohybovat někde na desetině,“ uvedl v září tehdejší jednatel ČKRF Miroslav Reitinger.
Radnice zpoplatnila vjezd autobusů 1. června 2019. Před pandemií jezdilo do města ročně kolem 16 000 zájezdových autobusů. Zatímco v roce 2019 vybral Krumlov na poplatcích od těchto autobusů na bus stopech přes 20 milionů, předloni to bylo o 87 procent méně a loni pokles pokračoval na 617 000 korun. Druhý rok po sobě chyběly kvůli covidu příjmy od turistů. Za letošní první pololetí byl příjem z bus stopů milion korun.
Starosta Alexandr Nogrády hodnotí statut UNESCO kladně. „Naše město je krásné a díky seznamu o něm ví celý svět. Je to jednoznačně přínosné. To, co by to mohlo odnést, je snad svoboda v některém rozhodování, jak to krásné historické město posouvat do moderní doby. Ale jestli je to minus, nebo naopak plus, není lehké rozsoudit,“ řekl starosta.
Slavko zdůraznil, že díky UNESCO se město proměnilo. Míní, že to byla čtvrtá největší proměna Českého Krumlova. Mezi předchozí tři řadí druhou polovinu 16. století za Rožmberků, druhou polovinu 17. století za Eggenbergů a polovinu 18. století. „Slovy Václava Březana, rožmberského kronikáře, který hodnotil činnost Viléma z Rožmberka: ‚Zámek ten neveselý, tmavý, takměř na všech místech vystavěti dal.‘ A to je i příměr na přelom 90. let. Málo známá, velmi degradovaná, omšelá, nepříliš šťastně využívaná památková lokalita, kde byly zemědělské stroje, policie, archivy, knihovny, zájmové spolky. A najednou začala velká obroda,“ řekl Slavko.
Obnovily se budovy na všech pěti nádvořích, zámecká zahrada, zprovoznily fontány a kašny. „Zámek se zvelebil a ze zaprášeného nánosu předchozích generací od 50. do 80. let se zaskvěl jako diamant na koruně evropského cestovního ruchu,“ řekl kastelán. Doplnil, že UNESCO jako marketingová značka je konkurenční výhodou ve světovém cestovním ruchu. Za důležité považuje také to, že mezinárodní i domácí zákony začaly tamní památky víc chránit. Díky turistickému ruchu našla řada místních lidí práci, snáz lze podle Slavka rovněž získat granty.
Newsroom TTG / ČTK
