Největší letošní očekávanou změnou v legislativě cestovního ruchu bude od 1. 5. 2020 povinnost elektronické evidence tržeb (EET). Jak jsme již v minulém čísle informovali, AČCKA uspořádala 4. prosince seminář, který vedli Ing. Martin Šabo z Ministerstva financí ČR a Mgr. Kateřina Holubcová z Generálního finančního ředitelství. O shrnutí celé problematiky jsme požádali Romana Škrabánka, prezidenta AČCKA, který odborný seminář moderoval. 
Na úvod je asi třeba říci, koho se nová povinnost týká.
Povinnost evidence tržeb se v obecné rovině týká všech fyzických a právnických osob, které jsou poplatníkem daně z příjmů a přijímají tržbu v hotovosti, šekem, směnkou či z elektronické peněženky. Náběhem 3. a 4. vlny se bude povinnost nově vztahovat i na činnost cestovních kanceláří a agentur. Na základě nálezu Ústavního soudu z prosince 2017 došlo k vítanému odložení náběhu obou vln a následnou novelou zákona byly modifikovány některé původní sporné parametry. Nově se EET nevztahuje na platby přijaté prostřednictvím platebních karet a nově byl také zaveden princip teritoriality, což v praxi znamená, že se evidence tržeb vztahuje pouze na tržby uskutečněné na území České republiky.
Co znamená zvláštní režim?
Novela zákona zavedla jako novinku pro menší subjekty možnost zjednodušeného evidování tržeb v tzv. zvláštním režimu, a to při splnění kumulativních podmínek – subjekt není plátcem daně z přidané hodnoty, nemá více než 2 zaměstnance a výše příjmů z evidovaných tržeb nepřesahuje za 4 předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč (zároveň předpokládaná výše těchto příjmů během 12 následujících měsíců nepřesahuje 600 000 Kč).
Možnost evidovat tržby ve zvláštním režimu není však automatická, poplatník musí nejprve požádat správce daně o povolení pro evidování tržeb v tomto režimu. Po kladném vyřízení obdrží poplatník od správce daně bloky účtenek s pořadovými čísly, které vystavuje svým zákazníkům. Zároveň má však povinnost podat správci daně za každé kalendářní čtvrtletí oznámení o tržbách evidovaných v tomto režimu, a to do 20 dnů od konce čtvrtletí. Praktické využití se v našem oboru bude týkat jen velmi malého počtu subjektů.
Co musejí udělat ty cestovní kanceláře, které se rozhodnou pro hotovostní platební styk, před 1. 5. 2020?
Cestovní kanceláře a agentury, které se rozhodnou nadále přijímat hotovost, musejí ve vztahu k správci daně učinit s předstihem následujících 5 kroků:
– obstarat si vhodné pokladní zařízení,
– získat autentizační údaje sloužící k přístupu na Daňový portál EET (osobně na kterémkoliv územním pracovišti Finančního úřadu či na daňovém portálu www.daneelektronicky.cz pomocí přístupových údajů do datové schránky),
– v aplikaci EET zaregistrovat provozovny, ve kterých budou přijímány evidované tržby (správce daně přidělí provozovně číslo, které je povinnou náležitostí účtenky),
– vygenerovat si certifikát, který slouží k identifikaci evidujícího poplatníka, s platností na 3 roky,
– viditelně vyvěsit v provozovně informační oznámení v zákonem předepsané textové podobě (informuje zákazníka, že daný prodejce je povinen evidovat tržby a vystavit zákazníkovi účtenku).
Cestovní kanceláře a agentury, které se rozhodnou přijímat platby výhradně bezhotovostně, tj. převodem z účtu na účet, platební kartou, složenkou či vkladem hotovosti na účet, ustanovením EET podléhat nebudou, jen musejí takové zásadní rozhodnutí učinit.
Jaké vybavení cestovní kanceláře a agentury potřebují, aby vyhověly novým povinnostem?
Každopádně potřebují vhodné pokladní zařízení, které umožní v okamžiku přijetí tržby zaslat datovou zprávou předepsané údaje o evidované tržbě správci daně a okamžitě vystavit účtenku zákazníkovi s veškerými zákonem stanovenými údaji včetně unikátního fiskálního identifikačního kódu, který je na základě přijaté datové zprávy vygenerován správcem daně.
V praxi se jedná jen o technicky nenáročné přizpůsobení stávajícího rezervačního systému či zakoupení příslušného hardwaru (pokladny).
Jaký dopad má novela na smluvní vztahy mezi pořadatelem zájezdu a prodejcem?
Dopad má zcela zásadní, stávající smlouvy o obchodním zastoupení a způsob prodeje doznají změn v návaznosti na možná rozhodnutí pořadatele zájezdu ohledně přijímání hotovostních plateb prostřednictvím prodejce.
Jaké varianty mohou v praxi nastat?
V podstatě mohou nastat dvě základní varianty:
– Pořadatel dá prodejci důvěru a ponechá ho na základě pověření k evidování tržeb přijímat hotovost. V tomto případě má pořadatel sdílenou odpovědnost za evidování tržby prodejcem, tedy za odeslání datové zprávy správci daně a vystavení účtenky zákazníkovi z pokladního zařízení prodejce, s údaji prodejce a pořadatele.
– Pořadatel prodejce nepověří k evidování tržeb, prodejce sjednává smlouvu o zájezdu a zákazník hradí bezhotovostně přímo na účet pořadatele, příp. na účet prodejce.
Úprava smluvních dokumentů bude tedy zohledňovat zvolenou variantu.
A jak bude řešen zvláštní případ v podobě vztahů prodejce se svými franšízanty s vlastním IČO?
Ze semináře vyplynulo, že prodejce, který má svou síť prodejců-franšízantů, nemůže případné pověření k evidování tržeb pořadatelem zájezdu dále delegovat na své franšízanty s jiným IČO, než je IČO prodejce. V dané situaci se prodejce musí, z pohledu EET, rozhodnout, zda franšízanty registruje u správce daně jako své vlastní provozovny s veškerou odpovědností za evidenci tržeb, či zda franšízanti nebudou přijímat hotovostní platby.
Na vámi pořádaném semináři zazněly zajímavé dotazy od zástupců cestovních kanceláří a agentur. Nejzajímavější z nich vycházejí z praxe a týkají se plateb v hotovosti přímo v autobuse a výběru plateb průvodcem v zahraničí. Jak se bude řešit povinnost EET v těchto případech?
Z principu teritoriality vyplývá, že evidenci tržeb podléhají tržby uskutečněné na území České republiky. Tržby přijaté na území jiného státu není tedy třeba v okamžiku přijetí evidovat.
Zajímavý je i případ, kdy v ČR registrovaný subjekt prodává zájezdy zahraničních cestovních kanceláří…
I na tento specifický dotaz zazněla na semináři odpověď. Pokud český prodejce přijme hotovostní platbu za zájezd pořadatele zájezdu, který je registrován mimo území České republiky a nemá v ČR organizační složku, pak uskutečněná hotovostní tržba EET nepodléhá.
Bude AČCKA poskytovat svým členům nové vzorové dokumenty a nabídne jim další informační podporu?
V souvislosti s náběhem EET samozřejmě připravíme členům ve spolupráci se smluvní advokátní kanceláří vzorovou dokumentaci s doporučením úpravy smlouvy o obchodním zastoupení ke všem variantám prodejního modelu a připravíme i návazný odborný seminář.
Máte nějaké informace o tom, zda EET bude pro některé subjekty impulzem k opuštění hotovostních plateb?
V současné době již několik cestovních kanceláří nepřijímá či omezuje hotovostní platby, bez ohledu na EET, je to přirozený celosvětový trend. EET je jistě značným impulzem k bezhotovostnímu platebnímu styku, nedomnívám se však, že by se okamžitě jednalo o masovou záležitost, nicméně hotovostní platby budou do budoucna postupně omezovány. Řada cestovních kanceláří spíše uvažuje o jisté selekci prodejců v souvislosti s pověřením k evidování tržeb.
A na závěr dotaz: Potřebují cestovní kanceláře další regulaci?
Určitě ne, činnost cestovních kanceláří patří mezi nejvíce regulované obory z titulu národní i evropské legislativy a EET je jen další administrativní překážkou. Náš obor by si zasloužil výjimku, stávající legislativa je dlouhodobě nastavena ve prospěch vysoké ochrany spotřebitele v případě úpadku cestovní kanceláře, každý zákazník má smlouvu o zájezdu a v případě hotovostní platby je mu vždy vydán příjmový doklad. Oba dokumenty jsou nezbytné pro případné pojistné plnění a zákazník je automaticky vyžaduje. K vyššímu výběru daní určitě nedojde, hlavní cíl EET – narovnat podnikatelské prostředí – se činnosti CK opravdu netýká.
Děkuji za rozhovor.
Lenka Neužilová
