Dvacet let, která Roman Škrabánek zasvětil na různých pozicích práci v prezidiu Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, nás přimělo, abychom mu položili několik otázek. 
TTG: Cestovní ruch se pomalu vzpamatovává z covidových a postcovidových problémů. Jak se s kritickým obdobím cestovní kanceláře a agentury vypořádaly?
Cestovní kanceláře a agentury byly v první linii subjektů postižených covidovou pandemií. Tuto mimořádně těžkou a věřím, že neopakovatelnou situaci úspěšně překonaly, byť někteří opravdoví odborníci z cestovního ruchu veřejně předpovídali řetězové úpadky cestovních kanceláří. K ničemu takovému nedošlo, v průběhu let 2020–2022 vyhlásilo úpadek 30 cestovních kanceláří, což je naprosté minimum vzhledem k tehdejší situaci, a v roce 2023 nebyl zaznamenán úpadek žádný. Bez státní pomoci, o kterou jsme intenzivně usilovali, by se však náš sektor neobešel.
TTG: Byl tedy rok 2023 opravdu tím rokem návratu k předcovidovým číslům v poptávce a prodejích zájezdů?
Ano, v roce 2023 došlo k významnému oživení prodeje zájezdů z důvodu odložené poptávky. V předcházejících letech lidé nemohli naplno cestovat, tak si tento vynucený půst vynahrazují, mají zvýšený zájem o cestování, a přestože jsou ceny vyšší z důvodu nárůstu cen ubytovacích, stravovacích a dopravních služeb, jsou ochotni za zájezdy vydat více, než tomu bylo dříve. Zřejmým trendem je pak poptávka po službách vyšší kvality za vyšší cenu a mnohačetné cestování během roku.
TTG: V několika uplynulých letech se také hodně vzrušeně debatovalo o pojištění cestovních kanceláří. Jak vypadá současná situace?
Během doby covidové a postcovidové došlo k zásadnímu omezení přístupu k pojištění záruky v důsledku úpadku cestovní kanceláře a v plné nahotě se ukázala disproporce v legislativě, kdy cestovní kanceláře mají na jedné straně zákonnou povinnost zajistit se pro případ svého úpadku, na druhé straně však žádný subjekt nemá zákonnou povinnost toto zajištění poskytnout. Mnohé cestovní kanceláře tak nedosáhly na pojištění a nemohly svou činnost nadále vykonávat. Domnívám se, že stát by měl naplnit svou roli regulátora tím, že bude připraven poskytnout alternativní zajištění cestovním kancelářím v podobě státního garančního fondu, a to alespoň v situaci, kdy stávající mechanismus komerčního zajištění selže. Naše asociace prosadila zavedení státního programu Záruka CK, který velkému množství cestovních kanceláří napomohl pokračovat v činnosti tím, že stát za určitých podmínek pokryl bankovní zárukou až 75 % spoluúčasti požadované ze strany pojišťoven. V roce 2023 tento program využilo 111 cestovních kanceláří a vysokou poptávku po tomto programu vnímáme i letos. V současné době pojišťovny zmírňují své přísné podmínky, nicméně pojištění záruky je stále nákladnou záležitostí, přístup k němu není z dlouhodobého hlediska jistý a na pojistném trhu chybí skutečné konkurenční prostředí. Náš zákon umožňuje zajištění i formou bankovní záruky, banky však o tento produkt vesměs neprojevují zájem.
TTG: Jakým dalším profesním tématům na národní úrovni se vaše asociace v současnosti věnuje?
V současné době se věnujeme četným tématům, za zásadní považuji pokračování programu Záruka CK z titulu pomoci menším a středním cestovním kancelářím, osvobození leteckých zájezdů do třetích zemí od DPH, jak je běžné v jiných členských státech EU (na základě naší iniciativy je návrh již v meziresortním připomínkovém řízení novely zákona o DPH) a palčivým je i téma neoprávněného podnikání, neboť se na trhu setkáváme s velkým množstvím nabídek kombinace služeb od neoprávněných subjektů, zejména zapsaných spolků a také v rámci sociálních sítí. Za účelem řešení neutěšené situace byla vytvořena meziresortní pracovní skupina MMR ČR, jíž se aktivně účastníme.
TTG: Ví se o vás, že jste velmi aktivní i na evropské úrovni. Jakým tématům se věnuje evropská asociace ECTAA, v jejímž boardu již několik let zasedáte?
Tím zásadním tématem je revize stávající směrnice o zájezdech (PTD). Evropská komise v zájmu vyšší ochrany spotřebitele navrhuje omezit výši přijímané zálohy od zákazníka maximálně na 25 % (s výjimkou odůvodněných případů). Tento návrh považuji za bezdůvodný vzhledem k tomu, že ze stávajícího znění vyplývá jednoznačná povinnost členských států zavést takový mechanismus zajištění CK, kdy zákazníkovi budou navráceny v případě úpadku veškeré vložené prostředky, bez ohledu na výši zálohy. A tento mechanismus je v ČR zaveden velmi důsledně. Omezování výše zálohy by bylo jen další překážkou pro činnost zejména menších a středních CK. Věřím, že zástupci MMR naše argumenty zohlední při projednávání návrhu revize na evropské úrovni. Na téma revize směrnice o zájezdech se v druhé polovině března uskuteční ministerské setkání zemí V4, na kterém budu mít možnost přednést naše stanovisko.
TTG: Dvacet let ve vrcholné funkci AČCKA je jistě důvodem k bilancování, ale i k pohledu do budoucna. Kam máte v oboru namířeno?
Členem prezidia AČCKA jsem od roku 2004, tedy od roku, kdy Česká republika vstoupila do EU. Od začátku mého působení se v asociaci zabývám problematikou evropské a národní legislativy s dopadem na cestovní ruch, dopravu, ochranu spotřebitele a jednotný vnitřní trh, po dobu 4 let jsem působil ve funkci viceprezidenta ECTAA a nyní jsem členem boardu ECTAA a členem Fiscal Committee. Evropským tématům jsem připraven se věnovat i nadále, ať již z pozice prezidenta AČCKA, či z pozice jiné.
TTG: Děkuji za rozhovor.
Lenka Neužilová
