Tradiční ruční výroba skla je zapsaná na seznamu UNESCO

České sklo potvrdilo světovou úroveň a pověst. Právě nyní se tuzemská ruční výroba skla nově dostala na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Žádost, kterou Česko podalo společně s Francií, Finskem, Maďarskem, Německem a Španělskem, schválil mezivládní výbor organizace na zasedání v Botswaně.

Jako první byl na seznam UNESCO, co se týče tuzemského nehmotného kulturního dědictví, v roce 2005 zapsán slovácký tanec verbuňk, naposledy loni vorařství. V Česku se na přípravě podkladů týkajících se zápisu ruční výroby skla kromě Ministerstva kultury ČR podílelo například Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, ale i zástupci jednotlivých sklářských hutí, škol a profesních organizací.

„Sklářství je důležitým odvětvím zejména v Libereckém a Zlínském kraji a také na Vysočině. Je to i téma, za kterým se do Česka cestuje z celého světa, a věřím, že díky zápisu na seznam UNESCO bude ještě víc. Sklářům a všem, kteří se na tomto úspěchu podíleli, moc gratuluji,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller a dodává: „České sklo zajímá nejen turisty z Evropy, kteří mohli třeba Křišťálové údolí vidět v hlavních zprávách francouzské televize TF1, lákavé je i pro hosty z Asie, kteří se k nám od letošního března lépe dopravují díky přímému leteckému spojení Praha – Soul. Podrobnosti o tuzemském sklářství ve všech koutech Česka včetně toho, co nového daný sektor chystá, lze najít také na našem portále Kudy z nudy.“

Technologická jedinečnost českého skla je vidět po celé zemi. V minulosti, konkrétně v roce 2020, ji potvrdil fakt, že se na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO dostala výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel. Dochovala se ve firmě Rautis v Poniklé v Krkonoších.

Hlavními iniciátory nominace byly Francie a Německo, kteří původně zamýšleli zapsat pouze hutní foukání skla a výrobu plochého skla z dutých válců. Jejich návrh se díky aktivitě jabloneckého muzea podařilo podstatně rozšířit, a to o zpracování skla u kahanu, ale také o všechny studené techniky. Slavit tak mohou i výrobci foukaných či tažených figurek, rytci, brusiči a malíři skla, ale také výrobci vánočních ozdob, mačkaných bižuterních kamenů nebo hotové bižuterie.

Co zápis sklářům přinese?

Jednak pomůže rozšířit povědomí o této bohaté a živé tradici a různých sklářských technikách. Zvýší společenskou prestiž sklářských řemesel. Podnítí také dialog mezi komunitami přihlašujících zemí a v neposlední řadě zavazuje státy podporovat zachování ruční výroby skla. „Na první schůzce pracovní skupiny nominujících zemí v říjnu ve Španělsku jsme za svou hlavní prioritu označili výchovu obyvatel k rozeznání kvalitní ruční výroby od běžné nabídky obchodních řetězců. Jistě, ne každý má dost finančních prostředků na to, aby si kupoval ručně vyráběné sklenice, ovšem téměř každý může čas od času udělat sobě nebo svým blízkým radost krásným a neobyčejným skleněným dárkem,“ říká ředitelka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Milada Valečková.

Česká sklářská výroba přitom na rozdíl od jiných zemí zahrnuje všechny techniky. Kromě výše zmiňované tradiční výroby vánočních ozdob to je – společně s přípravou a výrobou sklářské suroviny – také foukání, broušení, malování, vinuté perle, výroba trubiček, bižuterních tyčinek a další.

Dosud mělo Česko v UNESCO celkem 32 zápisů. Naposledy uspěl Žatec a krajina žateckého chmele, staly se tak 17. českou hmotnou památkou zapsanou na tomto seznamu a vůbec prvním chmelařským dědictvím s touto světovou značkou.

Newsroom TTG