Petr Krč: Držte se a mějte se zdravě!

Petr Krč je nejen obchodním a produkčním ředitelem cestovní kanceláře ATIS, ale i místopředsedou Asociace cestovních kanceláří ČR a předsedou její sekce domácího cestovního ruchu. Je tedy tím nejpovolanějším, kdo nás může informovat o současné situaci v DCR.

Jak se vyvíjel domácí cestovní ruch na začátku letošního roku a k jakým změnám došlo od vyhlášení nouzového stavu?

Situace pro letošní rok se na jeho počátku vyvíjela velmi příznivě, na letošní sezonu jsme měli dobře našlápnuto a zaznamenali jsme nárůst tržeb o 20 % oproti loňsku. Jenže vyhlášením nouzového stavu se vše, a nejen pro nás, změnilo. Zavřením provozoven jsme přišli o možnost jakékoli tržby a vlivem mediální hysterie nás zákazníci „vzali útokem“. Do poloviny března jsme měli prodáno cca 60–70 % nasmlouvaných kapacit sezony 2020. Platby za téměř veškeré pobyty s realizací do prázdnin jsme museli klientům bez storno poplatků vrátit, cca 30 % celoročních tržeb. Navíc se přidali i další mediálně vylekaní zákazníci, kteří začali rušit dokonce i prázdninové pobyty. Nenávratně jsme přišli a přicházíme i o prodeje za dobu, kdy jsou prodejní místa nařízením vlády uzavřena, zhruba za březen až červen.

Zasáhla vás tedy první fáze, kdy ještě nebylo možné nabízet poukazy. Jak je to nyní?

Klientům, jejichž zájezdy a pobyty nebylo možné zrealizovat v daném termínu, nabízíme jak odklad termínu, tak nyní již vládou odsouhlasené poukazy. Ty mohou klienti využít jak pro zájezd na původně plánované místo, tak na jakýkoli jiný zájezd z naší nabídky po dobu 18 měsíců.

Pomohlo vám nějak výrazně uzákonění poukazů?

Byla to naše iniciativa, aby vláda toto řešení přijala, ale bohužel do Poslanecké sněmovny se dostal a byl odsouhlasen návrh, který nebyl s představiteli asociací a sdružení konzultován.

V čem je problém?

Ten nejzásadnější je ve stanovených výjimkách pro tzv. ohrožené skupiny. Vzhledem k tomu, že k nim patří mj. senioři nad 65 let, samoživitelé s dětmi, tak to pro nás znamená, že 80–90 % naší klientely může poukaz odmítnout a chtít peníze za zaplacené zálohy zpět. Vnímáme to tak, že ministerstvo si problém odškrtlo jako vyřešený, ale zároveň dalo svým voličům signál, že za nimi stojí a že jich se to netýká. Poukaz za těchto podmínek můžeme vystavit asi tak pro 10 % našich klientů, s ostatními musíme jednotlivě jednat a přesvědčovat je o změně termínu či vystavení poukazu jako vhodné alternativy.

Téměř všechny vaše prodeje se realizují prostřednictvím vašich autorizovaných prodejců. Jak se jim přesvědčování daří?

My přímo s klienty nejednáme, máme přes 1500 prodejních míst, což naši situaci ještě komplikuje. Záleží tedy na prodejci, co klientovi nabídne a jak s ním pracuje. Vypracoval jsem pro prodejce schéma, jak jednat se zákazníky a jak je přesvědčit, aby nám důvěřovali a nevyžadovali zpět peníze, aniž by zvážili další možnosti. Posledním krokem, kterým klienta oslovujeme, je dopis ředitele, kde mu vysvětluji, že jsme na trhu již 30 let a překonali jsme nejednu krizi včetně povodní, ptačí chřipky, ekonomické krize atd., takže s jeho pomocí zvládneme i tuto námi nezaviněnou situaci. Máme již případy, že i neoblomní klienti svůj názor přehodnotili.

Váš úspěch je tedy do značné míry závislý na prodejcích, vyeliminuje tato krizová situace ty dobré, s nimiž budete pracovat i nadále?

Kvality prodejců se teprve ukážou, až budou provozovny znovu otevřeny. Očekáváme příchod klientů, kteří budou chtít řešit své požadavky, a může nastat další vlna nároků na vracení peněz bez možnosti přesunu jejich pobytu do „lepších časů“.

A jak se vyvíjí spolupráce s ubytovateli?

To má několik aspektů. ATIS generuje 40 % tržeb z incomingu, který je ale nyní zastaven. Kapacity kontrahované pro zahraniční partnery se nám u velké části našich partnerských hotelů podařilo převést na české klienty, a navýšit tak nabídku oproti katalogu o dalších 50–60 %. Podařilo se to jak cestou navýšení počtu pokojů u stávajících partnerů, tak spoluprací s novými ubytovacími subjekty. Někteří ubytovatelé nás ale upozorňují na již probíhající nešvary ze strany některých cestovních kanceláří, které sice jsou našimi prodejci, ale snaží se s hotely jednat napřímo a obejít nás. To jim samozřejmě nemůže nikdo zakázat. Přijde mi však krátkozraké přecházet krátkodobě do nového segmentu tuzemského cestovního ruchu, když jim ATIS už 30 let servíruje profesionálně připravenou nabídku cca 500 pobytových míst s možností okamžité rezervace online a s provizí až 12 % + DPH, a to nemluvím o současné podpoře tištěných katalogů, kterých pravidelně na sezonu vydáváme 90 000 kusů.

Snažíte se nějak řešit nelehkou situaci prodejců?

Ano, koronavirus zasáhl i je, protože to, co již prodali, se najednou stornuje. Tím na provizi nedosáhnou a jsou rázem bez prostředků. Od 20. dubna jsme proto provedli změnu v provizních smlouvách, která umožní vyplácení provize z hodnoty již vystaveného poukazu. Je to sice malá náplast, ale chápeme ji jako vstřícný krok vůči našim autorizovaným prodejcům. Jejich práce si vážíme a vím velmi dobře, že se bez nich jako touroperátor neobejdeme.

Jaké další problémy vám způsobuje současná situace?

Nejvíce nás trápí, že podpora státu nefunguje. Máme signály, že na záchranné úvěrové programy COVID I a II žádný subjekt z cestovního ruchu nedosáhl. Navíc je třeba si uvědomit, že tyto úvěry musí každá firma do poslední koruny splatit. Naprosto stěžejní je však náhrada způsobených škod. Nikdo neví, jak bude stát řešit prokazatelné škody, které cestovní kanceláře utrpěly. My dokážeme vzniklé škody přesně kvantifikovat, ale nevíme, zda nám je někdy někdo zaplatí.

Máte nějakou představu, kam se vývoj bude dále ubírat?

Já mám dvě teorie. Jedna vychází z toho, že do problému vstoupí stát, uhradí škody, přispěje na mzdy a firmy nebudou muset propouštět. Pak se cestovní ruch začne pomalu rozjíždět, krizi překonáme a zase budeme státu odvádět daně.

Ta druhá je katastrofická a počítá s tím, že stát se od problému distancuje. Dovedu si představit, že z necelých 900 koncesovaných CK v ČR 30–40 % ukončí činnost. Cestovní kanceláře propustí zaměstnance, ti půjdou na úřady práce a na jejich dávkách v nezaměstnanosti to stát stejně zaplatí. Cestovní kanceláře se dostanou do insolvence, a protože jsou pojištěné, tak pojišťovny odškodní zákazníky, ale vyčerpá je to a budou také bojovat o přežití. Jejich zajišťovny pak cestovní ruch vyhodnotí jako rizikový a nakonec nebude nikdo, kdo by cestovní kanceláře pojistil.
Aby byli zákazníci plně odškodněni, bude se muset sáhnout do touroperátory vytvořeného Garančního fondu, který spravuje MMR. Ten se při takovém množství pojistných událostí velmi rychle vyčerpá a opět to bude český stát, který bude muset „dosypat“ peníze. Český trh se zájezdy ovládnou nadnárodní subjekty, jejichž zisky odplynou do zahraničí. Zahraniční cestovní kanceláře totiž krizi přežijí, protože jsou v jiné situaci než ty naše. Například v Německu stát poskytl ohromné překlenovací úvěry a zaplatil mzdy zaměstnancům cestovních kanceláří.

To nezní moc povzbudivě, co je tedy potřeba právě teď udělat, aby k tomu nedošlo?

Pomohlo by zrušení výjimek při vystavování poukazů, ale je jasné, že to je politicky neprůchodné. Potřeba je co nejrychleji rozjet provoz ubytovacích kapacit a turistických cílů v ČR. Současně je nezbytné otevření hranic. V první fázi postupně alespoň v omezeném režimu dvoustranných koridorů se zeměmi, jako jsou Slovensko, Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Německo, podle návrhu ACK ČR. Tento projekt má pracovní název „Otevřené dveře“ a naší snahou je shodnout se s těmito zeměmi na podmínkách, za kterých bude možné vzájemné vycestování bez následné karantény.

Vy již dlouhodobě prosazujete i další návrhy, jak podpořit domácí cestovní ruch. Které to jsou?

Vypracoval jsem kompletní materiál s návrhy, které zahrnují podporu mimosezonního domácího cestovního ruchu v regionech včetně dotované seniorské dovolené, rozšíření turistické sezony formou „plovoucích prázdnin“, odstranění diskriminující 21% DPH z marže cestovních kanceláří v domácím a u zemí EU v příjezdovém cestovním ruchu, zavedení daňového zvýhodnění zaměstnavatelů za příspěvky na tuzemskou dovolenou s absencí poukázek, odstranění omezení realizovat projekty podporované EU s komerčními subjekty, vytvoření dotačního programu pro rozvoj technologického vybavení cestovních kanceláří a agentur, informačního a rezervačního systému tuzemských ubytovatelů a poskytovatelů služeb cestovního ruchu a jeho napojení na kompatibilní rozhraní pro připojení cestovek či vytvoření koncepčnější podpory regionálního cestovního ruchu. Tento materiál jsem poskytl Fóru cestovního ruchu, které „má sílu“ ho příležitostně protlačit až na MMR, ale i agentuře CzechTourism. Je složen z podnětů, které se opírají o třicetiletou praxi CK ATIS v domácím a příjezdovém cestovním ruchu. Jsem připraven být nápomocen v jejich realizaci.

Co přesně myslíte absencí poukázek u zavedení daňového zvýhodnění zaměstnavatelů za příspěvky na tuzemskou dovolenou?

Poukázky na dovolenou je sice název podpory, ale nesmíme připustit, aby to byly skutečně „Poukázky“. Do systému se nesmí pustit žádná poukázková společnost typu SODEXO, která by na systému profitovala. Upozorňuji dále na aktivity společnosti Invia, která usiluje o získání exkluzivity. Ta není skutečně nutná. Námi navrhovaný systém je beznákladový, vysoce transparentní, bezhotovostní a roky fungující.

V čem spočívá?

Nejjednodušší postup spočívá v tom, že zákazník si sám vybere z nabídky na trhu svoji službu cestovního ruchu, tu zaplatí a firmě odevzdá daňový doklad na své jméno. Účtárna mu proti tomuto dokladu pošle na účet firemní příspěvek a tento si zaúčtuje jako daňově uznatelnou položku. Jiný model předpokládá, že zákazník si sám vybere z nabídky na trhu svoji službu cestovního ruchu, při objednání služby nahlásí fakturační údaje firmy a je mu vystavena faktura, kterou firma proplatí. Poskytovatel služeb zašle zákazníkovi poukaz na čerpání zaplacených služeb, firemní účtárna odečte z hodnoty zaplacené služby firemní příspěvek a tento si zaúčtuje jako daňově uznatelnou položku. Rozdíl mezi cenou služby a příspěvkem srazí zaměstnanci z další výplaty.

Tak třeba se některého z vašich návrhů dočkáme. A jaký je váš vzkaz našemu cestovnímu ruchu?

Já věřím v serióznost, obchodní loajalitu, dlouholetá partnerství a osobní vztahy s prodejci, klienty a poskytovateli služeb. Vše je nyní v rukách vlády a vy se držte a mějte se zdravě!

Děkuji za rozhovor.

Lenka Neužilová