Dopady americké celní války pro cestovní ruch
Zatímco titulky světových médií plní zprávy o americké celní válce a jejích dopadech na export a průmyslovou výrobu, cestovní ruch stojí trošku stranou zájmu. Přitom právě turistický sektor je na stabilní ekonomické prostředí mimořádně citlivý. A pozor, nejedná se o žádnou popelku. Cestovní ruch je jedním z klíčových pilířů světové ekonomiky. Mluvíme o skoro 350 milionech zaměstnanců po celém světě a 10% podílu na světovém HDP, což odpovídá 11,1 bilionu amerických dolarů.
A právě americký trh je klíčový. Spojené státy americké jsou příspěvkem 2,36 bilionu dolarů nejsilnějším trhem (WTTC). USA udržely první místo s téměř dvojnásobným příspěvkem oproti Číně (1,3 bilionu). Následují Německo (488 miliard), Japonsko (297 miliard) a první pětku uzavírá Velká Británie (295 miliard).
Dopady celní války na cestovní ruch v USA
Rok 2025 měl být pro americký cestovní ruch rekordní. Po prudkém propadu během pandemie covid-19 se očekávalo, že počet mezinárodních návštěvníků konečně dosáhne úrovně před rokem 2020. To se však nenaplnilo
Adam Sacks, prezident Tourism Economics, přiznává, že před nástupem Donalda Trumpa do úřadu jeho tým předpovídal pro USA rekordní rok a nárůst mezinárodního cestovního ruchu o 9 %. Nyní však očekávají pokles o 12 %.
A jaká jsou reálná čísla?
Zavedení nových celních opatření a politická rétorika prezidenta Donalda Trumpa vedly k meziročnímu poklesu zahraničních návštěvníků o 11,6 %, přičemž návštěvy z Německa klesly o 28 % a ze Španělska o 25 %. Tento pokles je připisován nejen ekonomickým faktorům, ale také obavám z imigračních opatření a vnímání USA jako méně přívětivé destinace. Největší propad ale hlásí Kanada. Opakované hrozby Donalda Trumpa o „kolonizaci Kanady“ stály za 32% poklesem cest automobilem do USA a hlavní kanadské aerolinky byly nuceny omezit lety do destinací jako Las Vegas, New York a Los Angeles, protože rezervace na rok 2025 prudce poklesly.
Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR, potvrzuje: „Napětí cestovnímu ruchu nepomáhá. Pro cestování je nezbytná pohoda, protože lidé cestují pro radost, odpočinek a poznání. Na druhou stranu musím přiznat, že minulost ukázala, že ti, co chtějí cestovat, cestují a dokážou překonat mnohem věší problémy.“ A dokonce vidí jeden pozitivní důsledek, a to slabý dolar, který cestování nejen do USA výrazně zlevní.
Michal Kužel z cestovní kanceláře America Tours nepozoruje hromadný odklon od cestování do USA: „Češi jezdí do Ameriky za přírodou, městy a věcmi, které u nás nemáme. Nepatříme mezi národy, které by od cesty odradila politická situace v cílové zemi. Dokud bude v USA bezpečno a letenky za rozumné ceny, nic se nezmění.“
Dopady na Evropu a Česko
Ředitel CzechTourism František Reismüller vidí v celní válce potenciální riziko, ale i možnou příležitost pro Česko. „Obchodní cla a ekonomická nejistota může vést k poklesu příjezdů amerických turistů do Evropy. V Americe i v Asii se může projevit zvýšená opatrnost při cestování. Evropa by mohla dočasně těžit z přesměrování zájmu turistů. Pro Česko je důležité udržet pozici bezpečné, dostupné a atraktivní destinace s kvalitními službami.“
Podle Lenky Žlebkové, ředitelky Kongresového centra v Praze, jsou velké mezinárodní akce plánovány několik let dopředu, a tak zatím nevidí žádné přímé dopady na kongresovou turistiku v Evropě. „Ale někteří účastníci kongresů začínají rušit účast na akcích v USA kvůli nesouhlasu s Trumpovým přístupem či obavám z přísnějších migračních opatření.“
V delším časovém horizontu to ale může být jinak. Roman Muška, ředitel Prague Convention Bureau, se obává, že pokračování americké celní politiky by mohlo, kvůli zvýšeným nákladům, vést americké firmy k hledání úspor. „Může se stát, že globální asociační kongresy a korporátní konference pořádané americkými společnostmi zůstanou v USA a lze i očekávat částečný návrat k online eventům,“ a dodává: „To by mělo významný dopad na Prahu, protože americký trh je jedním z nejvýznamnějších v kongresové turistice. Vliv na ryze evropské kongresy ale neočekávám.“
Jan Herget
