Roman Škrabánek: Cílem nás všech je, aby zákazník neztratil důvěru ve svou cestovní kancelář

Pandemie zasáhla snad každého člověka na planetě a mnohým výrazně ovlivnila i podnikání. Mezi nejzasaženější obory patří cestovní ruch, pro jehož záchranu se podnikají nejrůznější kroky. Nakolik jsou účinné a jak nastalou situaci řeší v jiných státech, se ptáme Romana Škrabánka, předsedy AČCKA a českého zástupce v evropské asociaci ECTAA.

 

Foto: Luděk Neužil

 

Jaký je váš názor na přijatý zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů na odvětví cestovního ruchu?

Činnost cestovních kanceláří a agentur vnímáme jako nejvíce postižený ekonomický sektor a v zavedení mechanismu vydávání poukazů na odložené čerpání služeb jsme od počátku spatřovali cestu, která by nám mohla dávat šanci na přežití. Přijetí právní normy jsme na základě zkušeností z jiných evropských zemí iniciovali a po určitém váhání ze strany ministerstva byl předložen návrh zákona o opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie na cestovní ruch. Přijetí zákona vítáme, neboť zavádí právní rámec pro vystavování poukazů na zájezd, po kterém jsme volali, nicméně radost nám nečiní skutečnost, že do zákona byl implementován výrazný sociální prvek v podobě určení velmi početných skupin chráněných osob, které mohou poukaz na zájezd odmítnout. Tento prvek nemá v jiných zemích Evropské unie v takové míře obdoby.

Jaké změny doznal vládní návrh zákona při projednávání v Poslanecké sněmovně, s čím nejste spokojeni a co se naopak podařilo?

Vzhledem k tomu, že návrh zákona byl sepsán ve velmi krátké době a asociace nedostaly možnost návrh před projednáním ve vládě připomínkovat, snažili jsme se společně s ACK ČR a Fórem cestovního ruchu ČR prosadit při projednávání v Poslanecké sněmovně některé dílčí úpravy. Prosadit se nepodařilo posunutí věku velmi početné chráněné skupiny seniorů na osoby starší 70 let, úpravy doznal § 7 zavádějící právo zákazníka požádat o poukaz na zájezd v hodnotě 10 % zaplaceného odstupného, přičemž vládní návrh předpokládal celou hodnotu odstupného, upraven byl i nepřesný výraz vládního návrhu „poukaz na zájezd v hodnotě zájezdu“ na „poukaz na zájezd v hodnotě veškerých plateb uhrazených zákazníkem“. Bohužel, při projednávání návrhu ve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj byly mezi chráněné osoby doplněny na poslední chvíli i školy, tedy další velmi početná skupina pravidelných zákazníků cestovních kanceláří.

Jak se k vydávání poukazů na zájezdy staví Evropská komise?

Evropská komise zavedení mechanismu vydávání poukazů v zemích EU obecně podporuje a připouští, že poukazy mohou být schůdným řešením stávající situace. Z pohledu zákazníka by však poukazy měly být variantou volitelnou, měly by být vratné a chráněné zajištěním pro případ úpadku. Úpravu evropské legislativy týkající se úrovně ochrany spotřebitelů však Evropská komise nezamýšlí a prozatím jde cestou uvolňování finanční podpory ve prospěch členských států s cílem poskytnout státní podporu na pomoc s likviditou firem. Jednotlivé země EU se tedy s otázkou mechanismu poukazů vypořádávají každá samostatně.

Jak je tedy řešena situace v jiných zemích EU? Zavádějí plošně všechny země EU mechanismus poukazů?

Drtivá většina členských zemí EU aktivně přistupuje k zavedení mechanismu poukazů, mezi státy jsou však určité odlišnosti v nastavení parametrů. Mezi první země, které vyšly vstříc neutěšené situaci cestovních kanceláří a agentur a přijaly jednoznačnou právní normu pro vydávání poukazů, patří Belgie a Francie.

Belgie zavedla mechanismus poukazů vyhláškou ministerstva hospodářství již koncem března. Poměrně jednoduchá vyhláška s platností 3 měsíců opravňuje pořadatele zájezdu, aby místo navrácení peněžní částky vystavil poukaz na hodnotu částky uhrazené zákazníkem s platností minimálně 1 rok, ať byl zájezd zrušen ze strany zákazníka, či pořadatele. Ve vyhlášce je výslovně uvedeno, že zákazník poukaz nemůže odmítnout, a nejsou definovány ani žádné sociální výjimky. Následující úpravou vyhlášky bylo zavedeno právo zákazníka požádat po 12 měsících o peněžní plnění, přičemž pořadatel má lhůtu dalších 6 měsíců na vrácení platby.

Francie zavedla mechanismus poukazů vládním nařízením taktéž koncem března. Na základě nařízení je pořadatel zájezdu oprávněn, pro zájezdy zrušené v období od 1. 3. do 15. 9. 2020, vystavit poukaz s platností 18 měsíců. Zákazník nemůže poukaz odmítnout, může však po skončení platnosti poukazu požádat o peněžní plnění. Vládní nařízení zavádí povinnost pořadatele nabídnout zákazníkovi náhradní zájezd za stejných podmínek. Nařízení taktéž nedefinuje žádné sociální výjimky a vztahuje se i na školní zájezdy.

Obdobný mechanismus zavedlo v polovině dubna vyhláškou i Portugalsko. Pořadatelé zájezdu jsou oprávněni pro zájezdy zrušené v období do 30. 9. 2020 vydat poukaz na zájezd s platností do 31. 12. 2021, zákazníci mohou požádat o peněžní plnění až po uplynutí data splatnosti. Portugalsko zavedlo sociální výjimku pro nezaměstnané, kteří mohou požádat o peněžní plnění v dřívějším termínu.

Zmíněné země vydávají poukazy na období jeden rok a delší. Došlo někde k volbě kratšího časového horizontu platnosti poukazu?

Některé země přijaly právní rámec, který umožňuje zákazníkům žádat o peněžní plnění po uplynutí lhůty 180 dní od odstoupení od smlouvy (Polsko, Litva) či od ukončení mimořádných opatření (Chorvatsko), pokud zákazník nevyužije nabídku poukazu na zájezd. Částka pak musí být vrácena zákazníkovi v obvyklé lhůtě 14 dnů.

Jsou vůbec některé země, které mechanismus vydávání poukazů nezavádějí?

Ano, v tuto chvíli je to Dánsko, které oznámilo Evropské komisi zavedení státní podpory ve formě státní půjčky a otázka zavedení mechanismu poukazů není prozatím aktuální. Účelem půjčky je zajistit, aby pořadatelé zájezdů měli k dispozici dostatečnou likviditu, a mohli tak čelit vzniklým škodám na trhu cestovních služeb. Opatření má celkový rozpočet 1,5 miliardy dánských korun, tedy zhruba 200 milionů eur.

A jak vidíte budoucnost našich cestovních kanceláří?

Situace je pro cestovní kanceláře a agentury opravdu vážná. Byli jsme v první linii ekonomických subjektů postižených epidemií a budeme až ti poslední, kteří budou mít šanci na řádný restart. Cestování však neodmyslitelně patří k životu každého z nás a našich zákazníků, a tak věřím, že se náš obor postaví na nohy, aniž by došlo k avizovanému úpadku až poloviny cestovních kanceláří. Ať je zákon na zmírnění dopadů jakýkoli, zásadním je pečlivá, mravenčí a hlavně pozitivní komunikace se zákazníky. Společným cílem nás všech by mělo být, aby zákazník neztratil důvěru ve svou cestovní kancelář a agenturu a i v budoucnu využíval našich služeb. Jsem přesvědčen, že to zvládneme.

Děkuji za rozhovor.

Lenka Neužilová

Enter the text or HTML code here

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..