Priessnitzovy lázně slaví 200 let od svého založení

Za svou existenci a proslulost vděčí jesenické lázně Vincenzi Priessnitzovi, jenž v roce 1822 založil první vodoléčebný ústav na světě. Oslavy výročí i otevření sezony je naplánováno na 12. až 15. května, informovala obchodní ředitelka lázní Kateřina Tomášková.

Sezonu otevíraly lázně slavnostně naposledy v roce 2019, nadcházející dva roky poznamenala pandemie koronaviru, která se podepsala i na jejich návštěvnosti. „V roce 2019, kdy bylo poslední zahájení lázeňské sezony, měly lázně 17 500 klientů. V roce 2020 jich bylo zhruba 12 500 a loni jsme měli 13 000 klientů. Nárůst tak loni oproti předchozímu roku byl, ale minimální, stále nejsme na číslech z let 2019. A není tomu ani letos podle údajů z prvního kvartálu, stále přetrvávají obavy z nemoci, nyní navíc i z ekonomické krize. Snad se to bude zlepšovat,“ řekla Tomášková.

Součástí otevření sezony bude ve čtvrtek Den pramenů, v pátek se oslavy přesunou na Masarykovo náměstí v Jeseníku, kde vystoupí herec Miroslav Etzler, zpěvačka Lenka Filipová, divadlo IMPRO a chystá se i bubenická show. V sobotu vypraví České dráhy z Olomouce do Jeseníku a zpět historický vlak, který z Olomouce potáhne motorová lokomotiva Bardotka a ze Zábřehu parní lokomotiva Velký bejček. Ve 13:00 program pokračuje mší v areálu lázní s biskupem Martinem Davidem, apoštolským administrátorem kaple Vincenze Priessnitze.

Slavnostní zahájení sezony v Priessnitzových lázních je plánováno na sobotu 14. května ve 14:00 před sanatoriem Priessnitz, jeho součástí bude žehnání pramenů a koncerty. V neděli 15. května lázně návštěvníkům otevřou vyhlídkovou věžičku lázeňského sanatoria Priessnitz a hrobku a kapli Vincenze Priessnitze na Ripperově promenádě. Program zakončí nedělní dopolední koncert v hudebním altánku.

Jesenické lázně se specializují na léčení horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu či nervové soustavy. Za svou existenci a proslulost vděčí Vincenzi Priessnitzovi, který svůj první vodoléčebný ústav na světě založil v roku 1822, kdy dal postavit v Gräfenberku první kamenný dům vybavený k provádění vodoléčby. Jeho léčebné úspěchy daly vzniknout v lednu 1831 lázeňskému zařízení, oficiální potvrzení dostaly v roce 1838. Podle vzoru jeho lázní vyrostly desítky vodoléčebných ústavů po celé Evropě. Do své smrti 28. listopadu 1851 vyléčil na 40 000 pacientů. „Pomohl tak tisícům pacientům a ukázal cestu stovkám následovatelů včetně lékařů, kteří nejprve o jeho léčitelských schopnostech pochybovali,“ dodala Tomášková.

Newsroom TTG / ČTK