Data & studieIncomingMěsta & regiony ČRNovinkyPrahaTrendyZahraničí

Prague City Tourism využívá výsledky výzkumu pro oslovení kultivovaných turistů

Odborníci z celkem jedenácti vědeckých ústavů Akademie věd ČR identifikovali faktory hlubší motivace turistů z deseti nejvýznamnějších zdrojových trhů k návštěvě Prahy.

Foto: PCT

Vědci identifikovali narativy, které Prague City Tourism využije pro marketing města a při tvorbě nových produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Sofistikovaná klientela přináší vyšší příjmy do ekonomiky cestovního ruchu a v evropském žebříčku výdajů návštěvníků Praha dosud významně zaostávala.

Společnost Prague City Tourism vyvíjí novou turistickou aplikaci. Vedle technologického vývoje produktu si nechala zpracovat i humanitní a společenskovědní výzkum vybraných deseti klíčových trhů. Humanitní část výzkumu přináší konkrétní narativy, které spojují klíčové trhy s Prahou a míří tak na hlubší motivaci zahraničních turistů. Společenskovědní část výzkumu pak zkoumá jejich typologii a chování.

“Jedná se o mezinárodně ojedinělý přístup k destinačnímu managementu, kdy využíváme i poznatků humanitního výzkumu pro strategické zacílení na bonitní klientelu. Ta je ochotna utratit více peněz za kvalitní nabídku produktů a služeb cestovního ruchu s vysokou přidanou hodnotou. Je to další krok ke zvýšení příjmů cestovního ruchu v metropoli,” vysvětluje místopředsedkyně Prague City Tourism Jana Adamcová a dodává: “V Praze turisté utrácejí mnohem méně než v jiných evropských metropolích. Například Praze v roce 2019 byly výdaje zahraničních návštěvníků pouhých 5,6 miliardy dolarů, zatímco v Amsterdamu byly dvojnásobné. A to jsme se za pomoci Akademie věd rozhodli změnit.”

Výsledky humanitní části výzkumu společnost Prague City Tourism exkluzivně využije v několika oblastech. Zaprvé to bude v digitálních marketingových kampaních, do kterých pravidelně investuje na důležitých zdrojových trzích. Zadruhé při vývoji nového destinačního webu, jehož obsah se bude individuálně proměňovat návštěvníkům podle toho, z jaké země jsou. Jiný obsah tedy uvidí návštěvník z Polska či Izraele, nebo turista z Jižní Koreje, který má kulturně a sociologicky zcela jiné zázemí a odlišná očekávání od metropole. Zatřetí se výsledky výzkumu zohlední při tvorbě nových produktů a služeb PCT, například turistických tras nebo kultivovaných suvenýrů. 

Společenskovědní část výzkumu přinesla konkrétní data o chování turistů a jejich typologii. Zatímco například asijští cestovatelé při výběru destinace zohledňují doporučení od příbuzných a známých, Britové, Francouzi nebo Američané naopak hledají informace výhradně na internetu. Asiaté do Prahy jezdí primárně za památkami, oproti tomu cestovatele z Evropy motivuje k návštěvě i gastronomie nebo zábava. Výzkum ukázal i kdo nejvíce v metropoli utrácí: jsou to turisté ze Spojených států, naopak nejšetrnější jsou Poláci. 

„Analýza nejrůznějších typů dostupných dat o turistech přijíždějících do Prahy poskytla důležité informace o jejich chování, preferencích a zájmech. To umožnilo lépe zacílit i narativy, které byly kolegy z humanitně orientovaných ústavů Akademie věd vymýšleny „na míru“ návštěvníkům z nejvýznamnějších zemí, odkud turisté do Prahy přijíždějí“, říká Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu AV ČR a koordinátor výzkumu za AV ČR.

Foto z prezentace výzkumu: Lenka Neužilová

Evropská exotika 

Jedním z pracovišť AV, které se do řešení projektu zapojilo, byl i Orientální ústav AV ČR. Jeho pracovníci navrhli možné narativy, které by mohly oslovit turisty z Číny, Koreje a Tchaj-wanu. 

U cestovatelů z Asie je podle vědce Jakuba Hrubého z Orientálního ústavu jen velmi málo historických styčných bodů. Asijští turisté přijíždějí za památkami, které znají z fotografií nebo za místy, která se objevila v oblíbeném seriálu, jako v případě korejského Lovers in Prague/Milenci v Praze. Celkově je ale pro mnohé z nich Česko součástí exotické evropské kultury a rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou často pod jejich rozlišovací schopnosti. 

„Proto jsme se rozhodli až na několik výjimek pojmout narativy určené asijským turistům jinak a soustředit se na určité fenomény. Příkladem může být fenomén pití kávy, díky němuž můžeme asijským turistům představit jak minulost v podobě historických kaváren vídeňského nebo pařížského typu, tak současnost vyhlášených baristů, anebo tradici pěstování vína na území Prahy a s ní spojenou kulturu,“ uzavírá vědec.

Newsroom TTG

Ukázat další

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button