Když se řekne Bolesławiec, většině Poláků se okamžitě vybaví modro-bílá keramika s charakteristickými puntíky a motivem pavího očka. Město si s tímto řemeslem vybudovalo tak silné spojení, že se stalo jeho poznávacím znamením. Keramika tu není jen výrobkem pro turisty, ale součástí místní identity, historie i hrdosti obyvatel. Není proto divu, že je Bolesławiec považován za „hlavní město polské keramiky“.
Tradice výroby keramiky v Bolesławci sahá hluboko do středověku. Město leží v oblasti bohaté na kvalitní jíly vhodné pro výrobu kameniny, v povodí řek Bóbr a Kwisa. Právě zdejší přírodní podmínky stály u zrodu řemesla, které se postupně stalo symbolem celého regionu. Nejstarší písemná zmínka o bolesławieckém hrnčíři pochází z roku 1380. Kroniky z 15. století zmiňují už pět hrnčířských dílen a z roku 1511 pochází první dochovaná zpráva o místním hrnčířském cechu. Cech pečlivě střežil kvalitu výroby i počet dílen ve městě – po několik staletí jich nesmělo být víc než pět. Teprve v druhé polovině 18. století bylo toto omezení zrušeno a výroba se začala rychle rozvíjet. Zpočátku vznikaly především užitkové nádoby – džbány, korbele, hrnce, mísy, konvice nebo nádoby na máslo či tabák. Typickým znakem byla hnědá glazura a plastické reliéfní zdobení. Výrobky z Bolesławce se postupně dostávaly na trhy po celé střední Evropě a získávaly si pověst mimořádně kvalitního zboží.
Za skutečnou revoluci je považována práce mistra Johanna Gottlieba Altmanna z první poloviny 19. století. Právě on nahradil zdravotně problematické olovnaté glazury bezpečnější živcovou glazurou a začal používat světlou kameninovou hmotu, která umožňovala mnohem výraznější dekorace. Altmann také zavedl výrobu pomocí forem a položil základy moderní bolesławiecké kameniny. Dalším zásadním milníkem bylo založení Královské odborné keramické školy v roce 1897. Ta se stala nejen vzdělávacím centrem, ale také laboratoří nových technologií, tvarů a dekorací. Právě tehdy vznikla estetika, kterou si s bolesławieckou keramikou spojujeme dodnes.
Ani druhá světová válka tradici nezničila. Přestože místní podniky byly poškozeny a většina původních německých výrobců odešla, výroba byla obnovena už v roce 1946. Dnešní keramické závody ve městě tak navazují na více než šest století místní hrnčířské tradice. Přestože je dnes výroba modernizovaná, velká část procesu se stále odehrává ručně. Právě proto je každý kus originálem. Vše začíná u kameninové hlíny. Ta se zpracovává do jemné keramické hmoty, která se následně tvaruje. Na rozdíl od romantické představy hrnčíře sedícího u kruhu většina dnešního nádobí vzniká pomocí sádrových forem – část výrobků se odlévá, jiné se tvarují dalšími keramickými postupy. Po vytvarování následuje ruční začisťování nerovností a nedokonalostí. Na hrnky se připevňují ucha, na konvice hubičky a další detaily. Poté výrobky několik dní schnou. Následuje první výpal při teplotě přibližně 800 °C. V této fázi vzniká takzvaný střep – pevný, ale stále porézní polotovar připravený na dekoraci. A po prvním vypálení začíná ta nejzajímavější část celého procesu.
Nejslavnějším poznávacím znamením bolesławiecké keramiky je razítková technika (technika stempelkowa). Objevila se v 80. letech 19. století a rychle se stala symbolem města. Namísto malování celého dekoru štětcem používají dekoratérky speciální razítka. Ta se původně vyráběla z mořské houby, dnes se vedle přírodních materiálů používají také gumová či syntetická razítka. Razítko se namočí do keramické barvy a otiskuje se opakovaně na povrch výrobku. Práce vyžaduje velkou přesnost, protože každý vzor vzniká ručně. Podle složitosti vzoru může jeden výrobek obsahovat až stovky jednotlivých otisků.
Mezi nejznámější a nejtradičnější motivy patří paví očko a tečky či kolečka různých velikostí. Tyto motivy tvoří základ několika klasických dekorů považovaných za součást společného keramického dědictví města, a mohou je proto používat všichni místní výrobci. Ostatní dekory pak vznikají jako autorská tvorba jednotlivých manufaktur. Typická je především kobaltově modrá barva na krémovém podkladu. Dnes se však používají také odstíny zelené, hnědé, červené nebo žluté. Po dokončení dekorace se nádoba pokryje glazurou, která vytvoří průhlednou ochrannou vrstvu. Poté se výrobek podruhé vypálí při teplotě přes 1200 °C. Právě tehdy keramika získává svou mimořádnou odolnost. Výsledkem je kamenina vhodná do myčky, mikrovlnné trouby i klasické trouby. Není divu, že si bolesławiecké výrobky získaly oblibu po celém světě. Označení bolesławiecká keramika přitom nepatří jedinému výrobci. V regionu působí přes třicet továren a dílen, takže jde spíš o keramiku z celého bolesławieckého okresu než o produkt jedné značky.
Ne všechny místní podniky ale vyrábějí keramiku úplně od začátku. Mezi několik výrobců, kteří si sami připravují receptury keramické hmoty, barev i glazur a nevycházejí z hotových polotovarů, patří třeba Manufaktura w Bolesławcu (zde autorka textu pořídila všechny fotografie spjaté s místní keramikou, pozn. red.). Když navštívíte její Živé muzeum keramiky, můžete se zúčastnit některého z nabízených workshopů. Workshopy začínají komentovanou prohlídkou manufaktury přímo za provozu, a vy tak můžete sledovat celý výrobní proces, od přípravy hlíny přes tvarování v sádrových formách až po zdobení na dílně a finální výpal. Dozvíte se třeba i to, jak živý materiál hlína je. V manufaktuře se receptury upravují s každou novou dodávkou, protože přírodní surovina vytěžená ze země nemá pokaždé stejné složení. Manufaktura má vlastní technologickou laboratoř, která hlídá složení hmoty, barev i glazur. Protože se keramika při druhém výpalu zmenší zhruba o patnáct procent, už při návrhu tvaru musí výrobce počítat s tím, že z pece vyjde menší nádoba, než do ní vstoupila. Manufaktura má v katalogu přes 1200 vzorů vytvořených místními umělci a každý den v ní zdobí keramiku více než stovka malířek. Než se hotový výrobek dostane do obchodu, projde podle manufaktury až pětatřiceti páry rukou. Za každým kusem zdejší keramiky stojí spousta práce, trpělivosti a zručnosti. Není proto divu, že o výrobky manufaktury mají zájem až na Dálném východě. V roce 2025 se dokonce objevily i na světové výstavě Expo v Ósace, kde se používaly v restauraci Polského pavilonu.
Po prohlídce přichází na řadu to nejzábavnější: vlastní tvorba. Účastníci dostanou předem vypálenou nádobu a mohou si ji s pomocí tradičních razítek sami ozdobit. Stačí jim k tomu trocha fantazie a chuti tvořit. Zjistí při tom, že slavná kobaltová modř není před výpalem vůbec modrá. Barva má světle fialový odstín a v legendární modř se promění až reakcí s glazurou a vysokou teplotou v peci. Kratší workshopy trvají přibližně dvě hodiny, delší program zabere téměř celý den. Hotové výrobky jsou následně podruhé vypáleny a zaslány účastníkům domů jako jedinečný suvenýr. Pro děti jsou připraveny speciální programy, během nichž si mohou vyzkoušet modelování z hlíny, malování i tradiční dekorování. Mladí účastníci dokonce získávají certifikát „Mladého keramika“. Workshopy jsou otevřeny jednotlivcům i organizovaným skupinám, které si účast rezervují předem prostřednictvím online rezervačního systému.
V Bolesławci najdete keramiku na fasádách domů, v podobě mozaik, muralů (nástěnných maleb) a dekorativních prvků ve veřejném prostoru. Keramické motivy zdobí informační tabule, lavičky i městské instalace. Město se netají tím, že právě keramika je jeho nejcennější značkou. Významnou roli hraje také Muzeum keramiky v Bolesławci (polsky Muzeum Ceramiki w Bolesławcu), které uchovává tisíce historických exponátů a dokumentuje vývoj místního řemesla od středověku až po současnost. Mezi největší zajímavosti patří replika slavného Velkého hrnce mistra Joppeho z roku 1753. Původní nádoba měřila více než dva metry a pojala téměř dva tisíce litrů obsahu. Ve své době byla považována za jednu z největších keramických nádob na světě.
Největší událostí roku je keramický festival Bolesławieckie Święto Ceramiki, který každoročně v srpnu promění centrum Bolesławce v obrovský keramický jarmark. Centrum města na několik dní zaplní stovky stánků výrobců, výtvarníků a řemeslníků a také tisíce návštěvníků z Polska i ze zahraničí. Po celém městě se konají koncerty, výstavy, soutěže, ukázky výroby i nejrůznější workshopy. Pokud máte rádi keramiku, poznamenejte si do kalendáře termín 19.–23. srpna 2026. Právě tehdy se Bolesławiec promění v živé centrum řemesla, designu a tradic během největší keramické slavnosti v Polsku.
Bolesławiec ale stojí za procházku i ve chvíli, kdy zrovna nevrcholí keramické slavnosti. Historické centrum města tvoří rynek s radnicí a pestrobarevnými měšťanskými domy, na které shlíží dominanta v podobě kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše. Stojí za to vydat se bez mapy a spěchu do přilehlých uliček. Brzy dojdete až k zelenému pásu parků a alejí v místech někdejšího městského opevnění s dochovanými fragmenty hradeb. Přímo v centru najdete i historický komplex bolesławieckých solných lázní, které po rozsáhlé revitalizaci slouží jako moderní wellness a lázeňské centrum, takže po procházce můžete rovnou i příjemně zrelaxovat.
Bolesławiec je krásné město s jedinečnou atmosférou v jakoukoli roční dobu. Keramická tradice tady není uměle udržovaný skanzen – potkáte ji v manufakturách, obchodech i přímo v ulicích. Domů si pak možná odvezete originální suvenýr, ale hlavně zážitek z příjemného historického místa, které svou slavnou tradicí prostě žije.
Autor: Ladi Tichá
Článek byl zpracován ve spolupráci s Polskou turistickou organizací.
