MMR ČR chce změnit výši příspěvku do garančního fondu, ACK ČR nesouhlasí
Za letošní rok jim z důvodu koronavirové krize byl příspěvek prominut. Nová výše příspěvku je podle MMR přijatelná pro cestovní kanceláře, které se potýkají s negativními dopady pandemie. Příspěvek zajistí příjem do garančního fondu 7,5 až devět milionů korun. Vyhláška, kde bude stanovena nová výše příspěvku, by měla být vydána do 30. září. Vyplývá to z materiálů, které má k dispozici ČTK. Smluvená hranice fondu byla podle Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR) už naplněna. Cestovní kanceláře nyní sotva přežívají a neměly by být zatěžovány dalšími platbami, řekl dnes ČTK místopředseda ACK ČR Jan Papež. Garanční fond slouží jako záložní zdroj na případné pokrytí náhrad klientům po krachu cestovní kanceláře, které by neuhradila pojišťovna.
Pokud by nová vyhláška nebyla vydána, podle materiálů MMR ČR, by platila současná výše příspěvku, tedy nula procent. To ale podle resortu neodpovídá současné situaci na trhu zájezdů a spojených cestovních služeb, hlavně zvýšenému počtu úpadků cestovních kanceláří. K dalším bankrotům podle MMR ČR pravděpodobně povede vyplácení poukazů za zrušené zájezdy kvůli pandemii, které mohly podle nového zákona, tzv. lex voucher, kanceláře loni vydávat. Lidem, kteří je neuplatní do 31. srpna, musejí cestovní kanceláře do 14 dnů vrátit peníze.
Z garančního fondu bylo podle MMR ČR letos v souvislosti s úpadkem CK Pragotour Plus vyplaceno zatím 1,6 milionu korun. Na úhrady oprávněných nároků klientů cestovních kanceláří bude v dohledné době vydáno dalších 221 550 korun. Resort má informace od pojišťoven, u kterých byly cestovní kanceláře v úpadku pojištěny, že do konce roku budou třeba ještě další prostředky z fondu. Konkrétní suma bude známa, až pojišťovny ukončí pojistné události. Úpadek zatím letos vyhlásilo šest cestovních kanceláří.
V garančním fondu, který byl zřízen v roce 2018, bylo k 2. červenci zhruba 60 milionů korun. Jan Papež už dříve řekl, že úhrady do fondu se měly zastavit při dosažení 50 milionů korun. Nyní se hranice dále zvedá. Cestovní kanceláře podle něj přitom potřebují neodkladně vyřešit problém s pojištěním pro případ úpadku, které pro vykonávání činnosti ze zákona potřebují. Pojišťovny jsou ale stále méně ochotné tento produkt poskytovat.
Ministryně Klára Dostálová dříve řekla, že bude zřejmě nezbytné legislativní řešení. Dívá se, jak k problému přistupují v okolních státech. Většinou to podle ní řeší přes státní záruku. Jednou ze zvažovaných možností je i to, že by na výplatu nároků klientů sloužil garanční fond. Podle Papeže je to ale naprosto alibistické řešení, protože by se využíval fond, do kterého přispívají samotné cestovní kanceláře. Na problém s pojištěním proti úpadku ACK ČR podle něj upozorňuje téměř rok, ale MMR ČR se k němu dostává až nyní, kdy už nezbývá téměř žádný čas. Parlament se k případnému schválení změny také nedostane hned, řekl. Pojištění proti úpadku se uzavírá na rok, některým cestovním kancelářím tak brzy skončí.
MMR ČR letos k 1. červenci evidovalo 626 aktivních cestovních kanceláří, z nich 602 je oprávněno pořádat zájezdy, 23 pořádá zájezdy a zprostředkovává spojené cestovní služby a zabývá se výhradně zprostředkováním spojených cestovních služeb. Činnost k 1. červenci od začátku roku podle resortu přerušilo 63 kanceláří, osm bylo zrušeno a šest vyhlásilo úpadek, vznikly dvě nové. Počet provozovaných cestovních kanceláří meziročně klesl o 156, v porovnání se stejným obdobím roku 2019 o 225 cestovních kanceláří.
Newsroom TTG / ČTK
