LidéMěsta & regiony ČRRozhovoryWellness & SpaZprávy

Martin Plachý: Krize ukázala, že stimulace poptávky funguje

O současné situaci v cestovním ruchu, o lázeňských voucherech, ale i o politické vůli řešit problémy oboru a důvodech osobní angažovanosti s námi hovořil Ing. Martin Plachý, viceprezident České unie cestovního ruchu, viceprezident Svazu léčebných lázní a spolumajitel lázeňské skupiny Royal Spa.

Foto: Lukáš Bíba/HN

Setkáváme se ve chvíli, kdy u nás, doufejme, odeznívá druhá vlna pandemie. Jak hodnotíte stav, v jakém se nachází cestovní ruch, a který jeho segment považujete za nejzasaženější?

To je velmi široké téma. Nějakým způsobem byli zasaženi všichni. Zavřené byly hotely, restaurace, bazény, wellness centra… Bavme se spíš o spravedlnosti, někdo musel zavřít, někdo pracovat mohl, pro někoho se pomoc našla, někdo na ni nedosáhl. Nedokážu posoudit, podle čeho se rozhoduje, zda podle síly lobbingu, velikosti sektoru, prokázané újmy, politické vůle, opravdu nevím. V poslední době jsme ze strany České unie cestovního ruchu nejvíce poukazovali na situaci bazénů, bazénových center a akvaparků, které jsou zavřené nejdéle a nemají ani žádnou možnost přivýdělku. Dosud však nedostaly sebemenší kompenzaci, zatímco hotely, lázně, autobusy, cestovní kanceláře či kultura alespoň nějakou pomoc získaly. O tom, proč jiné obory, například potravinářské, které mohly fungovat, „pouze“ jim oproti loňsku poklesly příjmy, ani nemluvím. I to je důkazem, že pomoc opravdu nejde do sektorů, které jsou nejvíce postižené, určitě se nerozhoduje na základě čísel. Vlivů na rozhodování o přidělení pomoci je mnoho a je těžké posoudit, co všechno vstupuje do hry.

Usilujete o program pomoci COVID bazény, nicméně ministr Havlíček uvedl, že se o něm neuvažuje. Co může názor vlády změnit?

Jako u jiných COVID programů se musejí na dotačním titulu shodnout premiér, ministryně financí, ministryně pro místní rozvoj a ministr průmyslu a obchodu. Pokud se tito lidé neshodnou, nelze prosadit nic, je to o politické vůli a ochotě danému oboru pomoci. Vidět je to i na přístupu k podmínkám otevření bazénů. Původně návrh nelogicky prosazoval otevření pro počty v řádu jednotlivců i do velkých center o rozloze tisíců metrů čtverečních, nyní se již hovoří o režimu v rámci PES, tedy o 15 m2 na osobu. Je to jen další ukázka, že někdo, v tomto případě Národní sportovní agentura, má dveře otevřené více, někdo méně, a že rozhodování je věcí politickou.

Vám je asi nejbližší lázeňství. Jak hodnotíte zavedení voucherů?

Zavedení voucherů jsme navrhovali již v rámci prvního krizového plánu cestovního ruchu. Původní návrh byl stimulovat poptávku ve všech segmentech cestovního ruchu, což byl také plán NERV, ale přes mnohá jednání nedošlo k plošnému uplatnění voucherů a vláda rozhodla o jejich využití pouze v lázeňství jako jednom z nejpostiženějších oborů. Podpora celého odvětví cestovního ruchu není u nás bohužel prioritou, nicméně lázním vouchery pomohly překonat úbytek zahraničních hostů. Zájem ze strany klientů byl obrovský a jednoznačně se ukázalo, že stimulace poptávky funguje. Velkou slabinou je ale způsob administrace.

Narážíte na fakt, že lázním nebyly vouchery doposud v plné výši a včas proplaceny? Změnila se situace za posledních několik dní?

Ačkoli s MMR bylo předem domluveno proplácení voucherů zpravidla do 30 dnů, fakticky došlo k prvním platbám až koncem října, v mnoha případech až v polovině a koncem listopadu. V Royal Spa v Mariánských Lázních, kde máme ve voucherech více než 2,5 milionu korun, se to například stalo až 26. listopadu, a to ještě ne v plné výši.

Další slabinou systému je nastavení rámce pomoci. Voucher je benefit pro občany, ale vlastní dotace je určena provozovateli, který žádá o dotaci, přijímá ji, a když něco pokazí či poruší rozpočtovou kázeň, vystavuje se všem možným postihům z toho vyplývajícím.

Působil jste dlouho jako prezident Evropského svazu lázní. Máte tedy přehled, jakým způsobem situaci řešili v jiných státech…

Nejkritičtější situace byla v Rumunsku, kde lázně neotevřely ani přes léto. Podobně jako u nás, tedy stimulací poptávky, situaci řešili Slovinci. V tomto ohledu nám kolegové z evropských lázní záviděli, ale je potřeba vidět i druhou stranu mince. Porovnejte například formu kurzarbeitu v Rakousku s kompenzací do výše 80 procent, s kompenzací 80 procent obratu ve srovnání s předešlým rokem a příspěvkem na fixní náklady, pak mluvíme o systémové podpoře celého odvětví.

To je vlastně to nejdůležitější, co letošní krize odhalila. V rámci Evropské unie na jednu stranu přijímáme všechna nařízení a opatření a říkáme, že máme jednotný evropský trh, stejné principy a parametry veřejné podpory, přijde-li ale na podporu ze strany státu, jsou na tom stejné obory v Rakousku nebo Německu nesrovnatelně lépe. Budou mít obrovský náskok proti nám při návratu do normálního fungování cestovního ruchu. Kde jsou ty rovné podmínky fungování v rámci Evropské unie? To dosud nikdo nebyl schopen a ochoten vysvětlit.

Nyní má dojít k rozvolnění opatření, vše se v současnosti řídí systémem PES. Jak jej hodnotíte?

PES se nám nelíbí, ale musíme se s ním smířit. Na druhou stranu musíme aspoň ocenit, že nějaký veřejně dostupný systém vznikl. Jak už jsem říkal, hodně jsme nedávno bojovali za bazény, což se již srovnalo, ale nepochopili jsme označení lázně v systému. Co to vlastně v rámci PES znamená? Jsou to pivní lázně, Žluté lázně, Karlovy lázně? Takové označení je zavádějící i nerozlišuje třeba jen mezi hotelem či penzionem v lázních a zdravotnickým zařízením. Je potřeba rozdíly jasně deklarovat, protože různé subjekty mají různá omezení činnosti. I když pravdou je, že i ministerstva říkají, že co není zakázáno, je povoleno.

Je pravda, že systém PES nebyl s odborníky konzultován?

To je pravda, vlastně snad jen naoko bylo umožněno zaslat připomínky, ale ty nebyly akceptovány, protože bylo již předem rozhodnuto. Teď může docházet k absurdním situacím, kdy při stupni tři budeme mít otevřeno, což může být třeba 14 dní, a při stupni čtyři zavřeno, a to se může donekonečna libovolně střídat. Otevření provozů přitom není samospasitelné, protože pokud klienti nebudou mít důvěru v bezpečnost, nepřijedou. Přitom v lázních, kde se klienti průběžně stále střídají, se za celou dobu pandemie nakazilo či s nákazou přijelo několik stovek lidí, ale v domovech důchodců se stálou klientelou to bylo podle dostupných údajů více než deset tisíc.

Nenahrává současná krize vytvoření samostatného ministerstva zaměřeného pouze na cestovní ruch?

O tom se mluví již velmi dlouho, ale bohužel k jeho zřízení chybí politická vůle. Zatím žádná politická reprezentace tento návrh nepodporovala, cestovní ruch asi není na rozdíl od sportu pro politiky dostatečně sexy. Musíme si poradit sami a prosazovat své požadavky prostřednictvím zájmových struktur, například České unie cestovního ruchu.

Vy osobně ale cestovnímu ruchu nejen v rámci ČUCR věnujete i hodně osobního času. Kolik hodin denně se mu věnujete a proč to vlastně děláte?

V době krize to jsou až tři hodiny denně a dělám to zkrátka proto, že jsem blbý. Nejsem placený funkcionář, ale mám hloupou potřebu ovlivňovat dění kolem sebe, mám ten obor rád a vadí mi, když ho někdo ignoruje, poškozuje ho a křivdí mu. Nejsem v tom ale sám, dalším takovým je třeba Viliam Sivek…

Tak hodně sil do dalších bojů a šťastné vykročení do nového roku.

Děkuji za rozhovor.

Lenka Neužilová

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button