Diskuse se znovu otevřela například u hradu Himedži, který je zapsán na seznamu UNESCO. Rozlehlý komplex ze 17. století je považován za nejkrásnější existující samurajskou pevnost a ročně přiláká přes 1,5 milionu návštěvníků. Od března tam vzrostlo vstupné pro cizince na 2500 jenů, zatímco rezidenti města platí 1000 jenů. Podle správy hradu po zvýšení cen návštěvnost v prvním měsíci klesla o 17 procent, což odpovídalo očekávání úřadů. Zároveň ale výrazně vzrostly tržby, které se více než zdvojnásobily. Správa tvrdí, že systém nevidí jako diskriminaci, ale jako slevu pro místní obyvatele, kterou získají po předložení dokladu.
Japonsko se potýká s rychlým nárůstem turismu – loni zemi navštívilo přes 42 milionů zahraničních turistů, což je více než trojnásobek oproti roku 2013. Do konce dekády vláda předpokládá až 60 milionů návštěvníků ročně. S rostoucí návštěvností ale přibývají i problémy, zejména přetížení infrastruktury v Tokiu a Kjótu či u významných památek. Návštěvníci po sobě často zanechávají odpadky a dostávají se do konfliktů s místními obyvateli.
Kjóto se stalo typickým příkladem nadměrné turistiky. Místní obyvatelé si stěžují na dopravní zácpy a přeplnění autobusů zahraničními turisty. V reakci na to město zvažuje zvýšení jízdného pro nerezidenty, ať už Japonce, nebo cizince. Podobné systémy nejsou v regionu nové – vyšší ceny pro cizince se dlouhodobě používají například v Číně, Thajsku nebo Indonésii. V Evropě je nově zavádějí i některé instituce včetně pařížského Louvru. Kritici však upozorňují, že podobná opatření mohou působit jako segregace, i když jejich cílem je udržitelné financování turistického ruchu a ochrana památek před nadměrným opotřebením.
Newsroom TTG / ČTK
