Jak přežít bez sněhu?

Budoucnost sněhu a lyžování  je kvůli změně klimatu nejistá: sněhu padá čím dál tím méně. Švýcaři však nečekají, až se zima 2050 zeptá „co jste dělali v roce 2025“, a na změny se připravují. Díky projektu Kompass Schnee se při tom mohou rozhodovat na základě vědecky podložených prognóz a scénářů.

Lyžařská střediska, provozovatelé lanovek a hoteliéři už léta pociťují následky změn světového klimatu. Výzkumníci zabývající se sněhem a klimatem ve Švýcarsku v současné době očekávají, že do roku 2050 dojde k oteplení o +1 až 1,5 °C  oproti průměru hodnot z let 1991 až 2020. Zimy jsou mírnější, sněhu ubývá a vyvstává znepokojivá otázka: co bude dál? Když je budoucnost nejistá, je možno ji vytěsnit a předstírat, že se nic neděje, nebo si zoufat a propadat beznaději. Švýcarská státní správa a dotčení podnikatelé ovšem zvolili ovšem jiný přístup. Věcný, racionální a vlastně jediný správný: co nejlépe se připravit. A tak vznikl Kompass Schnee, projekt, který provozovatelům lanovek, horským střediskům a dalším  aktérům poskytuje  různé nástroje a vědecky podložené údaje, které pomáhají změnám se přizpůsobit.

Projekt společně vytvořily sdružení provozovatelů lanovek a vleků Seibahnen Schweiz, Spolek švýcarských manažerů, agentura Switzerland Tourism a další oborové i státní organizace. Významně se na něm podílí také významný švýcarský klimatolog Reto Knutti z ETH v Curychu.

Kompass Schnee vychází z analýz a prognóz Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), který je součástí Švýcarského spolkového ústavu pro výzkum lesa, sněhu a krajiny. Tyto prognózy se týkají vývoje přirozené sněhové pokrývky v různých regionech Švýcarska, v různých nadmořských výškách a s různou orientací svahů. SLF dále podle údajů z 280 měřicích stanic předpovídá počet hodin, které jsou v těchto oblastech  a nadmořských výškách k dispozici pro technické zasněžování. Lze také zjistit závislost konkrétní destinace na sněhu.

Podle prognóz se dále navrhuje optimální strategie a konkrétní kroky, jak zimní nabídku v budoucnu přizpůsobit. Z informací z programu Kompass Schnee je mimo jiné patrné, kde má ještě smysl investovat do infrastruktury pro zimní sporty a kde už ne, a jaké projekty a investice se vyplatí. Ve vyšších polohách může jít třeba o novou lanovku, ve středních o zásobní nádrž na výrobu technického sněhu, v nižších pak o letní bobovou dráhu jako alternativu k zimnímu turismu.

Projekt pracuje se třemi základními scénáři:

Scénář č. 1: Lyžovat se bude dál

V tomto scénáři se bude na daném místě v horách lyžovat dál i v příštích desetiletích. Týká se to především nejvýše položených švýcarských středisek, jako jsou například Zermatt, Saas-Fee nebo Corvatsch. Iniciátoři projektu obecně uvádějí, že všech velkých  skiareálech ve Švýcarsku, kterých je kolem stovky, se bude lyžovat minimálně do roku 2050.

Scénář č. 2: Zimní cestovní ruch se promění

Ve druhém scénáři se musí horské oblasti připravit na nejisté sněhové podmínky a zimní turistickou nabídku pozměnit. Místo lanovek a sjezdovek budou potřeba jiné sněhové aktivity – například zimní golf či celoroční wellness nabídky.

Jednou z možností, kterou tento scénář nabízí, je soustředit na hosty ze zemí, odkud v zimě dosud přijíždí málo hostů. Martin Nydegger říká: „Pro některé turisty je snem vůbec spatřit sníh. A právě těm stačí sněhu méně.“ V minulé zimě například vzrostl počet přenocování hostů z Brazílie o 25 %.

Jürg Stettler, profesor v oboru cestovního ruchu na Hochschule Luzern, však toto řešení kritizuje. Z klimatického hlediska podle něj nedává smysl nahrazovat úbytek poptávky z Evropy hosty z dálkových trhů. Christian Baumgartner z Fachhochschule Graubünden souhlasí: „Z hlediska udržitelného cestovního ruchu soustředění na dálkové trhy nepomáhá.“

Scénář č. 3: Sázka na jiné roční období

Třetí scénář je nejradikálnější a obrací současný model zimního podnikání vzhůru nohama: podle něj se níže položené oblasti musí zimy vzdát zaměřit hlavně na jaro, léto a podzim. Příkladem je Charmey ve Fribourgu (cca 900 m n. m.). Po letech nedostatku sněhu a finančních problémů se resort od roku 2025 přeorientoval: má sedm různých tobogánů, využitelných v létě i v zimě. Závislost na sněhu a klimatu se tak výrazně snížili. Podobně se proměnily i střediska Atzmännig, Sattel-Hochstuckli nebo Moléson.

Budoucnost zimy

Projekt „poskytuje dosud nejspolehlivější podklad pro rozhodování o budoucnosti zimního podnikání,“ uvádí Martin Nydegger, ředitel agentury Switzerland Tourism.

Jürg Stettler, profesor v oboru cestovního ruchu na Hochschule Luzern, považuje opatření doporučovaná programem Kompas Schnee za logická a přesvědčivá. Je podle něj správné umožňovat lyžování co nejdéle, ale zároveň vyvíjet nabídky nezávislé na sněhu.

Upozorňuje však, že ceny za vstupy už roky rostou, zatímco kvalita zážitku klesá. „Je otázka, kolik lidí bude vůbec ještě chtít lyžovat, když sjezdovky sice budou uměle zasněžené, ale zimní atmosféra zmizí,“ uvedl Stettler pro list Neue Zürcher Zeitung.