Ondřej Rušikvas, provozní ředitel CK Blue Style, vysvětluje, proč by při uvolňování cestovního ruchu bylo dobré postupovat systematicky, a především dbát na rovné a férové podmínky pro všechny. 
Jaký je postoj CK Blue Style jako jednoho z větších subjektů na trhu k rozvolňování cestování?
Jsme samozřejmě pro. Jenže diskuse by neměla začít tím, že vytáhnu jednotlivé destinace – Chorvatsko, Slovensko, Španělsko nebo jiné. Měli bychom se bavit spíš o obecných podmínkách bez ohledu na konkrétní zemi. Měli bychom definovat rámec, v jakém budou čeští občané moci cestovat do zahraničí. Tedy shodnout se na pravidlech bez ohledu na zemi. Začít diskusi o konkrétních destinacích je špatně.
Proč?
Protože to vytváří nerovnou situaci a povede to k nevraživosti a hádkám v odvětví. Každý totiž bude chtít protlačit tu svoji „holku“, tedy své hlavní destinace. Navíc je třeba počítat s tím, že případný zvláštní režim cestování bude z obchodního hlediska neakceptovatelný. Kdo například zaplatí letadlo, které bude kvůli povinným rozestupům poloprázdné?
Co mají dělat lidi se zájezdem dejme tomu na srpen?
Určitě pojedou do úplně jiných podmínek. Hotely budou mít omezení. Cestovat se v létě bude, ale bude to jiné. Celá řada dodavatelů služeb včetně leteckých společností a hoteliérů změní podmínky tak, aby mohli přežít. Na druhou stranu, přestože cestování bude jiné, může naopak přinést mnoho nových, netradičních zážitků. Pláže a turistická letoviska nebudou přeplněna lidmi a destinace, které známe jako hektické, budou poklidné a poloprázdné.
Cestovní kanceláře Fischer, Exim a Alexandria zájezdy do 31. srpna 2020 zrušily. Jak bude postupovat CK Blue Style?
Jsme v odlišné situaci, náš klient se svobodně rozhodne o tom, kdy cestovat. A protože je pravděpodobné, že Řecko a Bulharsko budou bez větších omezení fungovat od 1. července 2020, my budeme se vším všudy připraveni a klienti si budou moci užít své dovolené již od tohoto termínu. Pro země, kam to nebude možné, platí to, že klient může i později velmi jednoduše využít náš poukaz TravelSafe+. Všem ostatním, kteří mají platné smlouvy, umožníme změnu destinace zdarma.
Jak moc vás tato sezona „ohrozí“?
Jsme smíření, že během letošní sezony ztratíme peníze, a budeme se snažit ztrátu minimalizovat tak, aby se to co nejméně dotklo našich klientů. Příští rok díky poukazům budeme pokračovat s miliardou jistého byznysu. Pochybovalo se o tom, že vouchery jsou řešení, a poukazovalo se na to, že jsou proti legislativě Evropské unie. Jenže jde přece o to zabránit krachu cestovních kanceláří. V okamžiku, kdy si všichni lidé budou chtít vybrat své peníze, toto odvětví zkrachuje. Když přijde 50 % lidí a bude chtít své peníze za službu, kterou si objednali a kterou cestovní kanceláře interně nakoupily, tak přece každý pochopí, že tohle žádná firma nepřežije.
„Lex voucher“ je tedy podle vás dobré řešení?
Ale kdepak. Kdyby ministryně pro místní rozvoj chtěla zabránit krachu odvětví cestovního ruchu, pozve si experty a zeptá se: jaké jsou scénáře? Co bychom měli udělat? Jaké budou důsledky? Zkrátka jednat systémově. Situaci jsme vyřešili nedokonalým zákonem o poukazech. Vážíme si snahy vlády minimalizovat dopad pandemie na cestovní ruch, ale tento zákon je příliš složitý, se spoustou výjimek, zákon nesystémový. Zákon, který počítá s podezíravostí a obcházením.
V čem je chyba toho zákona?
V tom, že konec mnoha subjektů v cestovním ruchu pouze odsouvá. Jsme rukojmím zákazníků, kteří se přece již rozhodli jet na zájezd a souhlasili s podmínkami. A teď si ti lidé mohou říci: počkám si, nechám cestovku vydusit a oni mi peníze příští rok v září stejně vrátí. Takový zákon nám moc nepomáhá. Je to zákon, který pouze prodlužuje možnost vrácení peněz, a takový naše odvětví nezachrání. Podle mě bude mít obor cestovního ruchu příští rok na podzim polovinu firem.
A jak se to podle vás mělo udělat?
Stačilo říci: udělejte ten poukaz tak, aby lidé měli chuť utratit u vás peníze za zájezd. My jsme například obětovali deset procent navíc z naší marže a udělali jsme voucher tak, aby byl velmi flexibilní co do výběru zájezdu a počtu osob. Voucher dává možnost zaplacenou zálohu využít jindy a jinak, ale k cestování. A my naše klienty za jejich peníze odvezeme, kamkoli budou chtít, i když o něco později.
Máte pro to, co říkáte, nějaké zastánce mezi jinými touroperátory?
Nemyslím si. Ale samozřejmě také jsme v tomto procesu udělali spousty chyb.
Jaké?
Jedna z chyb byla, že jsme oslovili více než 130 tisíc klientů ve stejný okamžik, a to v době omezeného provozu. A pak jsme byli zahlceni dotazy. V takové situaci vám nepomohou ani připravené „často kladené otázky“. A spousta lidí vehementně žádala o peníze, byla tu silná vlna „haterů“, abych se vyjádřil výrazem virtuálního světa.
Co říkáte snahám vlády podpořit domácí cestovní ruch, mimo jiné i prohlášeními typu „jeďte na dovolenou po Česku, stejně nikam do zahraničí nemůžete“?
Ať se přece spotřebitel rozhodne sám, kam pojede. Občané nejsou žáci, které učitelka ve škole peskuje, namísto aby je vnímala jako partnera.
Jste smíření s tím, že vaše silné destinace jako Tunisko či Egypt se prodávat letos nebudou? Nesnažíte se přesunout do jiných destinací?
Můžeme navýšit kapacitu v Řecku, kam vozíme ročně 60 000 lidí. Nechápeme ale, proč Tunisko a Egypt ne. Podmínky by měly být rovné. Jestliže země splní určitá kritéria, která ať někdo nezávisle prověří, tak by se tam mělo dát běžně jezdit. Žádná destinace neměla být z naší strany diskvalifikovaná bez objektivního důvodu. V Tunisku je zdravotní situace velmi dobrá. Ale předpokládáme, že jak Tunisko, tak Egypt budou zřejmě ve druhé vlně zemí, které se otevřou. Snad v srpnu.
Ale to přece má ještě jeden aspekt – a to je stanovisko té které cílové země, zda turisty z ČR přijme…
To je pravda, a tato stanoviska se vyvíjejí. Ale český premiér ani vláda nesmějí přece rozhodovat, kam lidi od nás pojedou. To se musí rozhodnout každý sám. Rolí státu je bilaterálně si vyměnit informace o podmínkách a omezeních v příslušných zemích a vytvořit možnost vycestovat. Ale nemá rozhodně říkat, jeďte tam a nejezděte tam. My každopádně máme informace, že tuniská vláda už do ČR zaslala návrh na otevření hranic a obnovení cestovního ruchu.
Existují nějaké příklady dobré praxe krizové pomoci z jiných zemí?
Například v Německu se řeklo: teď je třeba pomoci, kontrolovat budeme později. V Německu peníze jsou, za konjunktury se kumulovaly zisky. Nikdy nezapomenu, jak jsem šel s bývalým šéfem po Mnichově a on říkal: tohle je naše, tohle je naše, tohle je naše. Diverzifikovali majetek a byli připraveni, že krize opět někdy přijde. A Polsko velmi rychle schválilo jednorázovou pomoc, ze které musí příslušný subjekt vrátit 20 %. Najednou měly firmy 60 % mzdových nákladů pokrytých. A to je pomoc!
A co byste udělal u nás?
Vytvořil bych prostředí pro diskusi o tom, jak byznys nastartovat a podpořit opatřeními, která budou kompromisem a která budou vyvážená.
Ptal se Petr Bílek
