Anketa v regionech: Jak bojujete za cestovní ruch?

Fórum cestovního ruchu se před časem obrátilo na představitele našeho oboru v regionech, aby i oni apelovali na vládu, politiky a zákonodárce a přiměli je k okamžitému řešení pomoci cestovnímu ruchu. Závažnost této výzvy nás vedla k oslovení několika stovek zástupců destinačních managementů, regionálních společností, krajských odborů cestovního ruchu, spolků a dalších organizací, aby ukázali, jakým způsobem konkrétně bojují za záchranu cestovního ruchu u nás.

 

Foto: Pixabay

 

Požádali jsme je o odpovědi na tyto otázky:

1. Jaká opatření jste již přijali na pomoc cestovnímu ruchu ve vašem regionu, oblasti či městě?

2. Informovali jste o současné situaci v cestovním ruchu politiky či představitele vlády, případně jiné vysoké státní úředníky? Pokud ano, jakou jste obdrželi reakci?

3. Co by podle vás mohlo pomoci k záchraně cestovního ruchu ve vašem regionu, oblasti či městě?

Odpovědí zatím není mnoho, ale doufáme, že se objeví další a že vám je budeme moci průběžně zprostředkovávat, protože je zřejmé, že téma je nanejvýš aktuální.

 

Vojtěch Bártek

Baťův kanál, o.p.s.

  1. Od počátku pandemie jsme byli v úzkém kontaktu s provozovateli plavby na Baťově kanálu a spolu s nimi jsme vytipovali možnou pomoc od státu. Následně jsme iniciovali dopis, který odešel z Jihomoravského kraje na Ministerstvo zemědělství ČR právě s návrhem podpory podnikatelů na Baťově kanálu, který byl částečně vyslyšen. Zároveň jsme dělali podnikatelům informační podporu a pravidelně je informovali o aktuálně platných opatřeních, souvisejících podmínkách případného provozu, plánech rozvolňování apod.
  2. Ano. Jak jsem již uvedl, iniciovali jsme dopis ministrovi zemědělství, který byl částečně vyslyšen. Každopádně jsme cítili z MZ ČR vůli k pomoci. Také jsme vyzývali Ministerstvo dopravy ČR, aby neomezovali plánování a plánované investice do veřejné infrastruktury na Baťově kanálu, což se také stalo. Během pandemie zatím nebyla příprava ani realizace projektů na Baťově kanálu nijak omezena.
  3. Jednoznačný postup Vlády ČR k rozvolňovacím opatřením hlavně směrem k velkým skupinám, skupinovým akcím apod. Jednoznačné informace o podmínkách jejich provádění. Vidíme, že v praxi má vše setrvačnost 2–4 týdny, která je zbytečná a způsobuje snížení příjmů z cestovního ruchu.

 

Bc. Jakub Šeps

vedoucí oddělení cestovního ruchu

Krajský úřad Libereckého kraje

  1. Cestovní ruch a cestování obecně k Libereckému kraji neodmyslitelně patří,turistické oblasti Máchův kraj, Krkonoše či Český ráj jsou dlouhodobě jedny z nejoblíbenějších tuzemských dovolenkových destinací. I ostatní lokality jsou velmi atraktivní, a proto je velkou prioritou zmírnit ztráty, celý obor restartovat a podpořit i podnikatelský sektor. Konkrétní finanční podpora je distribuována do jednotlivých turistických oblastí, respektive jejich destinační managementy jsou nově podporovány částkou 1 milion korun. Pochopitelně se také připravuje několik nových marketingových projektů, nadále pokračuje podpora stávajících aktivit a nosných témat, jako jsou sklářství či pěší turistika. Velký důraz je kladen také na podporu regionálních výrobců a producentů, ať již v rámci podpory formou dotace, nebo jednotné propagace. Celková částka, která putuje na podporu cestovního ruchu, je ve výši zhruba 10 milionů korun. Plus je nutné připočítat klasické výdaje na propagaci, marketing a dotační tituly. Nosným letním projektem jsou Pozapomenutá místa Libereckého kraje, kde jsou představovány skryté skvosty našeho regionu, které zatím stojí mimo velký zájem návštěvníků. Dalším velkým projektem je Křišťálové údolí, které ještě před letošní sezonou představí společnou vstupenku, v rámci níž budou mít návštěvníci možnost navštívit jednotlivé sklárny výrobce bižuterie a další zapojené subjekty. Pěší turistika je propagována v rámci dálkové trasy Hřebenovka, která protíná celý kraj. Samozřejmě je v plánu také zapojení do kampaně Světové Česko, kterou má pod patronací agentura CzechTourism.
  2. Ano, jsme v kontaktu s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a také s agenturou CzechTourism, dále jsme zpracovali plán investic v oblasti cestovního ruchu v Libereckém kraji přímo pro vládu, který by měl pomoci lépe nasměrovat finanční toky do tohoto oboru.
  3. Celorepublikově by pomohla ekonomická opatření, jako například snížení sazby DPH pro služby cestovního ruchu, dále například prominutí odvodů zdravotního a sociálního pojištění. Co se týče naší krajské úlohy, tak posilujeme propagaci jednotlivých subjektů cestovního ruchu, protože teď je ten pravý moment, kdy musíme všichni táhnout za jeden provaz. Důležitá je také podpora lokálních producentů, nositelů značky regionálních výrobků, pro které chystáme velký projekt Sever sobě.

      

Pavel Hlaváč

Pruh Polabí, s. r. o.

  1. Bylo otevřeno TIC a svolává se Komise cestovního ruchu a lázeňství s pozváním na jednání i pro ubytovatele a poskytovatele služeb cestovního ruchu v Poděbradech.
  2. Ano, reakce nulová, pouze pan Jakub Janda prý uskuteční jednání v Podvýboru CR v Poslanecké sněmovně.
  3. DPH na služby Turistických informačních center 10 %, cílená propagace pro DCR, spolupráce DM a TIC, naslouchání všem zainteresovaným k podkladům na oživení cestovního ruchu od Fóra cestovního ruchu ČR.

 

Ing. Petr Židlický

předseda spolku

Živý kraj – Destinační agentura pro Karlovarský kraj, z. s.

  1. Naše destinační agentura se snažila zareagovat na nastalou situaci velmi rychle. Od začátku ji sledujeme a diskutujeme nejen s kolegy z ostatních regionů, ale především s našimi partnery a profesními organizacemi v kraji. Postupně se k naší aktivitě připojují kampaně jednotlivých měst, např. Mariánské Lázně a projekt Coolonáda, který je součástí kampaně „Mariánky jsou super“, nebo Karlovy Vary a připravovaná kampaň „Město zážitků“, jejíž součástí bude například také emise turistických voucherů. 
  2. Samozřejmě na toto téma jednáme jak s politiky na krajské, tak celostátní úrovni, respektive jsme součástí několika týmů, které hledají společnou cestu, jak aktuální situaci překonat, případně jaká opatření přijmout ke zmírnění dopadů. Jako člen Asociace organizací v cestovním ruchu jsme se podíleli na formulování několik dílčích návrhů opatření, která následně v doplněné podobě předkládali Vládě ČR, respektive příslušnému ministerstvu kolegové z Fóra cestovního ruchu ČR, AHR ČR a SOČR. Reakce jsou vesměs pozitivní, ale pokud bych měl tyto reakce shrnout jedním slovem, zvolil bych slovo „pomalé“ a mnohdy až příliš váhavé. Především pak ta opatření přijímaná na celostátní úrovni. O některých se navíc bohužel stále jen mluví. Rozhodně se neztotožňuji s mediálními výstupy, které v posledních dnech a týdnech vzbuzují iluzi, že je vše v pořádku a že se cestovní ruch v ČR vrací do normálu. Tato tvrzení jsou na hony vzdálena skutečnému stavu a například v našem „lázeňském“ regionu, který až ze 70 % stojí na zahraničních turistech a který je zároveň jedním z tzv. strukturálně postižených regionů, bude tento nechtěný výpadek v cestování patrný ještě velmi dlouho. V mnoha případech je bohužel i zcela nezvratný. Přece jen rozběhnout provoz velkého hotelu nebo lázeňského zařízení je něco zcela odlišného než znovu otevřít horský penzion s dvaceti lůžky nebo kemp u vody, jakkoliv cítím i vůči těmto provozovatelům velký respekt.
  3. Jak je patrné z předchozí odpovědi, zcela zásadní pro rozhýbání cestovního ruchu v našem kraji je otevření hranic a umožnění volného pohybu zahraničních turistů, což samozřejmě není otázkou jen české strany, ale i ostatních států a jejich přístupu k rozvolňování opatření. Jakkoliv se nám v posledních letech daří pravidelně navyšovat počty domácích turistů, kterých si nesmírně vážíme, je zcela nepředstavitelné, že by dokázali v nějaké významnější míře nahradit výpadek na straně cizinců. Navíc i v případě otevření hranic bude nástup velmi pozvolný, mimo jiné i z důvodu, že bude po nějakou dobu určitě panovat obava z cestování. Pro záchranu cestovního ruchu v našem regionu je podle mého názoru nejdůležitější udržet především odborný zdravotnický personál, bez kterého by lázně nebyly tím, čím jsou. Toto však nemohou poskytovatelé lázeňské léčebně rehabilitační péče, kteří jsou již více než dva měsíce bez jakýchkoliv příjmů, zvládnout bez adekvátní pomoci státu, případně krajských samospráv. Záměrně mluvím v množném čísle, protože se tento problém dotýká i mnoha dalších lázeňských míst v České republice. Dobrou zprávou pro náš region je, že politická reprezentace ve vedení Karlovarského kraje, stejně jako politici na úrovni měst a obcí intenzivně hledají způsoby, jak místním podnikatelům co nejvíce pomoci znovu rozběhnout jejich aktivity. Troufám si ale tvrdit, že tato snaha je přinejmenším obdobná i v dalších krajích.

 

Mgr. Markéta Žáčková

vedoucí odboru cestovního ruchu, kultury a sportu

Statutární město Liberec

  1. Žádná speciální opatření město Liberec činit nebude, protože finanční dopady vynucené šetřením díky sníženým příjmům obcí jsou nejcitelnější právě v oblasti cestovního ruchu, potažmo kultury. Naše opatření směřují k tomu, abychom v co možná největší míře byli schopni zajistit stejné služby jako vloni, tedy prohlídky, servis infocentra apod.
  2. Ano, odpovídali jsme panu premiérovi Babišovi na jeho dopis, kde se krajů a samospráv tázal na finanční dopady v oblasti CR. Zatím bez reakce.
  3. Jednoznačně otevření hranic. Velkou část našich návštěvníků tvoří hosté z Německa a Polska. Aktuální situace, kde jak na německé straně hranice, tak na polské neevidují žádné případy COVID, je absurdní (myšleno region Trojmezí). A samozřejmě zde vidím zásadní roli krajů, které by měly hrát aktivní roli hlavní spojky mezi státem a samosprávami. Co se týká produktu, tato situace je ideální příležitost, jak nastartovat dialog mezi privátní a neprivátní sférou. Jenom ve vzájemné spolupráci vidím cestu. U nás v Liberci dialog bohužel nefunguje.

 

Newsroom TTG

 

Enter the text or HTML code here

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..