LidéTOP

Anketa TTG: Kam směřuje cestovní ruch s novým ministrem – další příspěvky

Nový ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš poskytl redakci TTG pár dní po svém nástupu do úřadu krátký rozhovor. O reakci na něj jsme požádali zástupce významných organizací cestovního ruchu u nás. Přinášíme první ohlasy.

Foto: Pixabay

Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism

 
S jakými požadavky jste se na ministra již obrátili, či se v blízké době budete obracet a co si od avizovaných jednání slibujete?
Schůzku inicioval bezprostředně po svém nástupu pan ministr. Jako první jsme řešili rozpočet CzechTourism, a to jak jeho celkovou výši, tak aktuální výhled spojený s rozpočtovým provizoriem. Pokud reálně chceme pomoci s postcovidovým restartem cestovního ruchu v Česku, potřebujeme nejpozději v průběhu dubna spouštět incomingové kampaně v zahraničí. A to znamená nejpozději na začátku března vypisovat veřejné zakázky. Druhou důležitou a aktuální věc, kterou jsme řešili, jsou lázeňské vouchery. Na začátek ledna plánujeme s panem ministrem Bartošem tiskovou konferenci na podporu lázeňství.
V blízké době pak očekávám další jednání ohledně efektivity fungování CzechTourism nebo našich digitálních projektů eTurista a GDS (digitalizace nabídky služeb a zážitků).

Jaký je váš názor na zařazení cestovního ruchu pod MMR? Upřednostnili byste jiný resort, případně samostatné ministerstvo?
Cestovní ruch představuje klíčovou složku národního hospodářství, a to jak z hlediska podílu na HDP nebo zaměstnanosti, tak z hlediska zvyšování kvality života. Cestovní ruch je ziskové průmyslové odvětví, které dlouhodobě přináší do veřejných rozpočtů stovky miliard korun a má pozitivní dopady hned do několika resortů. Díky cestovnímu ruchu se zvyšuje ziskovost a urychluje se návratnost investic do infrastruktury, která primárně souvisí s kvalitou života nás samotných. Díky cestovnímu ruchu máme opravené památky, a to nejen ty UNESCO, nebo fungující operu, investuje se do lyžařských areálů, golfových hřišť a cyklotras. V Praze, Brně, ale i v Ostravě máme moderní kongresová centra, kde se mohou potkávat vědci nebo fanoušci populární hudby. Cestovní ruch má ale především klíčový dopad na rozvoj regionů. Menší obce, kde cestovní ruch neexistuje, mají problém se zajištěním základních služeb, jako je obchod s potravinami nebo hospoda. Tam, kde se daří cestovnímu ruchu, tam se dobře vede i místním obyvatelům. 
Klíčové je, aby důležitost cestovního ruchu pro národní hospodářství vnímala celá vláda. Cestovní ruch je nadresortní. Před covidem vybralo MZV téměř jednu miliardu jenom na vízech, Letiště Praha vyplácelo státu miliardové dividendy každý rok. Takto bych mohl pokračovat Českými dráhami, operou, filharmonií nebo hrady a zámky NPÚ a jejich tržbami za zahraniční a domácí turisty.

Jaká je vaše predikce vývoje cestovního ruchu u nás a ve světě pro příští rok a co byste oboru do nového roku popřál?
Všem podnikatelům v cestovním ruchu bych rád popřál konec covidu a rychlý restart našeho odvětví. Poslední dva roky byly totiž kritické a na dno si sáhli úplně všichni. Přiznám se, že si úplně netroufám predikovat budoucnost. Myslím, že každý z nás si už několikrát myslel, že covid je za námi, a pak se objevila nová varianta.
Moje přání je jednoduché. Udržet domácí cestovní ruch, protože to byli právě domácí turisté, kteří pomohli českým podnikatelům přežít. A za CzechTourism můžu slíbit, že budeme na 100 % pracovat pro návrat zahraničních hostů. Hlavním cílem bude zajistit a udržet přímá letecká spojení do Česka. Příští rok budeme pracovat zejména v Evropě, ale i v Izraeli nebo USA. Moje velké přání je, aby se konečně povedlo otevřít cestování z Ruska, protože ruští turisté nám teď moc chybí.

RNDr. Ladislav Havel, předseda představenstva ACK ČR

 
S jakými požadavky jste se na ministra již obrátili, či se v blízké době budete obracet a co si od avizovaných jednání slibujete?
Myslím, že pan ministr by měl nejprve dostat prostor k tomu, aby se mohl pořádně rozhlédnout ve svém novém resortu. Je tu nepřehledné množství sdružení, individuálů, ale také asociací a dalších subjektů, tonoucích v současné krizi dopadající na cestovní ruch. Každý má mnoho svých problémů, které vyhodnotil jako nejdůležitější. Domnívám se, že by mělo vzniknout širší fórum tradičních a dlouhodobě fungujících profesních organizací, které dokážou najít konsenzus v hlavních tématech, aby pan ministr věděl, kde nás status nejvíce pálí, kde je potřeba začít rychle hledat účinná řešení. Jsme připraveni podat mu k tomu profesionální pomocnou ruku. Oceňuji formulaci Ivana Bartoše, že své první kroky v cestovním ruchu dělí na akutní a systémové. S jeho týmem již jednáme a opravdu začínáme nejprve již zmíněnými kroky akutními.

Jaký je váš názor na zařazení cestovního ruchu pod MMR? Upřednostnili byste jiný resort, případně samostatné ministerstvo?
Všichni z cestovního ruchu víme, že se jedná o důležitější obor, než je například zemědělství, které má vlastní ministerstvo, zatímco cestovní ruch nemá ani vlastního samostatného náměstka. To by měl být první krok, bez ohledu na to, pod který resort budeme spadat. Na konci té cesty by mělo být samostatné ministerstvo, protože jenom tak bude mít cestovní ruch svoji důležitost ve vládě a budeme všichni schopni využít jeho potenciál, a to nejen vlivem na příjmy státního rozpočtu, ale také na zaměstnanost, stabilitu i nepražských regionů a tím i rozvoj venkova.

Jaká je vaše predikce vývoje cestovního ruchu u nás a ve světě pro příští rok a co byste oboru do nového roku popřál?
Ve chvíli, kdy Velkou Británii nebo Francii začíná ve velkém svírat rychlé šíření mutace omikron, kdy padají další a další restrikce a finální řešení je v nedohlednu, bych raději nepredikoval. Již vloni jsme všichni věřili, že v současné civilizaci neexistuje něco, co dokáže na tak dlouho donutit celý svět „pokleknout“. Realitu vidíme kolem sebe. „Svému“ cestovnímu ruchu přeji zejména pevné ekonomické zdraví a hodně psychických sil do dalšího boje, ve kterém již není uvnitř firem opravdu z čeho brát, ale své podnikání a své nejschopnější zaměstnance si chceme všichni udržet. Snad se nám to za podpory nové tváře našeho státu nakonec povede. Přeji to všem kolegům, celému oboru, ale i panu ministrovi Ivanu Bartošovi.

Viliam Sivek, prezident České unie cestovního ruchu

S jakými požadavky jste se na ministra již obrátili, či se v blízké době budete obracet a co si od avizovaných jednání slibujete?
Neměl jsem možnost osobně se setkat s panem ministrem Ivanem Bartošem, byl jsem vážněji nemocen, ale o schůzce jsem však byl podrobně informován od svého viceprezidenta Jakuba Juračky. Sám jsem panu Bartošovi psal, že největší podnikatelský spolek čítající 7800 členů se 180 000 pracovními místy patří pod MMR, a to samozřejmě s plnohodnotnou sekcí, která bude mít svého samostatného náměstka.

Jaký je váš názor na zařazení cestovního ruchu pod MMR? Upřednostnili byste jiný resort, případně samostatné ministerstvo?
V programovém prohlášení vlády se hovořilo o resortu kultury (dle mého názoru tam by cestovní ruch zemřel). Dřívější naše snahy byly dostat cestovní ruch pod MPO, to by asi znamenalo změnu kompetenčního zákona, a to je běh na dlouhou trať. Ivan Bartoš je mladý energický ministr, a tak se nechám překvapit a samozřejmě mu rád pomohu s ohledem na téměř 50leté zkušenosti, které v oboru mám.

Jaká je vaše predikce vývoje cestovního ruchu u nás a ve světě pro příští rok a co byste oboru do nového roku popřál?
Ještě příští rok budeme bojovat s různými mutacemi corony, ale boj vyhrajeme!

Roman Škrabánek, prezident AČCKA

S jakými požadavky jste se na ministra již obrátili, či se v blízké době budete obracet a co si od avizovaných jednání slibujete?

Cílem AČCKA je vytvoření konkurenceschopných podmínek pro zákonné zajištění cestovních kanceláří pro případ úpadku, které jsou v ČR vůbec nejpřísnější a nejnákladnější ze všech zemí EU. Bankovní záruka, již se podařilo v minulosti prosadit, je v současnosti pro malé a střední CK nedostupná forma zajištění a přístup k získání pojištění CK je značně omezený z důvodu neúměrných požadavků pojišťoven na výši spoluúčasti CK. Usilujeme tak o zavedení třetí alternativní zákonné formy zajištění pořadatelů zájezdu pro případ úpadku, a to v podobě státem zřízeného cestovního garančního fondu, který by koexistoval spolu se stávajícími zákonnými formami.

Dlouhodobým cílem AČCKA je rovněž zajistit vyvážené podnikatelské prostředí na trhu cestovního ruchu a rovnoměrně rozložit povinnosti a rizika mezi pořadateli zájezdů, leteckými společnostmi a spotřebiteli. Aktuálně platná legislativa na evropské i národní úrovni nereflektuje situaci na trhu, kdy peníze zákazníků při nákupu jednotlivých cestovních služeb nejsou nijak chráněny, zejména pro případ insolvence leteckých společností.

Věřím, že pan ministr vyslyší naše rozumné argumenty a bude je prosazovat.

Jaký je váš názor na zařazení cestovního ruchu pod MMR? Upřednostnili byste jiný resort, případně samostatné ministerstvo?

AČCKA dlouhodobě zastává většinový názor, že cestovní ruch jako podnikatelský obor a vzhledem k jeho významu by měl spadat pod Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Nicméně nespatřujeme zařazení cestovního ruchu pod MMR jako zásadní problém, pokud mu bude věnována dostatečná pozornost, což ostatně pan ministr v rozhovoru potvrdil.

Jaká je vaše predikce vývoje cestovního ruchu u nás a ve světě pro příští rok a co byste oboru do nového roku popřál?

Po zkušenostech v posledních dvou letech je obtížné predikovat vývoj cestovního ruchu. Nicméně pokud alespoň na evropské úrovni dojde k odstranění překážek v cestování pro držitele digitálního certifikátu EU a sjednocení pravidel pro vzájemné uznávání dokladů bezinfekčnosti, pak by letošní sezona mohla být úspěšnější než ta loňská. Věřím, že se za letošní rok mnoho cestovních kanceláří přiblíží k 70% úrovni prodejů roku 2019.

Oslovili jsme i další představitele cestovního ruchu, jejich příspěvky postupně uveřejníme. 

Newsroom TTG

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button