LidéRozhovoryZprávy

Vznikne nová Asociace cestovních agentur?

Turbulentní vývoj v letošním roce přináší každodenně další a další změny a nové problémy. Cestovní ruch nikdy nebyl vnímán jako strategické odvětví, tedy i tentokrát se ocitá na okraji zájmu. Pokud se již v médiích objeví téma našeho oboru, dotýká se především cestovních kanceláří. Jak se ale daří cestovním agenturám? Na to se ptáme pana Petra Kadeřábka, majitele cestovní agentury KD Tour.

Foto: archiv Petra Kadeřábka

Jak cestovní agentury prožívají letošní rok?

Pokud si uvědomíme, že činnost cestovních agentur tvoří z 99 procent prodeje zájezdů cestovních kanceláří, není asi třeba nic dodávat. Zbývající aktivity v podobě prodejů jedné služby, tedy letenek či ubytování, nemají na příjmy agentur zásadní vliv a klienti si je stále častěji zajistí sami. Největším problémem je to, že i když už si klient v dnešní době zájezd koupí, zálohu či celou částku získá cestovní kancelář, ale cestovní agentura dosáhne na svůj výdělek až po realizaci zájezdu. A to nemluvím o tom, že agentura do prodeje vloží práci, čas, energii, ale v případě storna nemá často na rozdíl od cestovní kanceláře na odměnu nárok. Samozřejmě to závisí na smlouvách mezi jednotlivými kancelářemi a agenturami.

Byla někdy snaha podmínky sjednotit?

To je velmi obtížné a vlastně nerealizovatelné, protože každá cestovní kancelář má jinak sjednané podmínky se svými zahraničními partnery, což se dále promítá i do smluv s našimi cestovními agenturami.

Jak jsme již zmínili, letos se situace ještě přiostřila vlivem koronaviru. Jaká byla situace v počátcích pandemie?

Zpočátku řešila situaci každá cestovní kancelář jinak a informace se velmi rozcházely. Cestovní agentury se ocitly ve složité situaci, kdy musely sledovat vývoj v mnoha kancelářích, jejich postupy řešení a výklad problémů, které byly často odlišné. Na agenturách bylo jednat s nespokojenými a rozezlenými klienty. Správně klientovi interpretovat rozdílné postoje jednotlivých kanceláří bylo obtížné. Navíc některé z nich zavřely své pobočky a nereagovaly vůbec, což bylo ve vztahu ke klientům to nejhorší, co se mohlo stát.

Byl to zlomový moment rozhodnutí cestovních agentur začít se bít za vlastní zájmy samostatně?

Tehdy jsme se potřebovali ozvat nejen vůči některým cestovním kancelářím, ale i vůči státu. Nastala potřeba dát vědět, že tu jsme, že fungujeme. Vznikla myšlenka Asociace cestovních agentur, protože zájem cestovních kanceláří a cestovních agentur není vzhledem k odlišným obchodním modelům zcela totožný a i na nejvyšších místech je někdy potřeba rozdíl vysvětlovat.

Jak jste na zviditelnění a jednotném postupu cestovních agentur zapracovali?

Já jsem u úplného zrodu nápadu nebyl, na to byste se měla zeptat třeba pana Tomáše Drašnara, ale připojil jsem se na nově vzniklé facebookové stránky Asociace cestovních agentur, kde zhruba dvě stě zapojených agentur řeší základní problémy a postupy. Spolupracujících agentur je ale více, ne všichni jsou totiž aktivní na Facebooku. V tuto chvíli jde především o to sjednotit se a domluvit na společném postupu. Vše je zatím v rovině jakéhosi sdružení, které nemá žádnou právní oporu. Ono je dnes velmi obtížné se na něčem domlouvat, protože se neustále mění situace na trhu a agentury nyní řeší především vlastní existenční otázky. Mnoho z nich zaniká či pozastavuje činnost a energie a ochoty ke spolupráci ubývá, zvlášť když někteří jsou nuceni dělit svou práci mezi agenturu a další zaměstnání.

V minulosti se hodně mluvilo spíše o slučování stávajících agentur, nedojde případným vznikem další k roztříštění sil v oboru?

Obchodní modely cestovních kanceláří a agentur se od sebe natolik liší, že jako agentury musíme hájit především své zájmy. Zatím se nám společnou řeč najít nepodařilo, ale i to se může v budoucnu změnit, jednání se stávajícími subjekty pokračují paralelně s aktivitami na vytvoření Asociace cestovních agentur. Situace se mění denně a předjímat se dá cokoliv. Pokud by však cestovní agentury ve velkém zavíraly, pak nemá smysl asociaci zakládat.

Dlouhodobý je i tlak na snižování počtu agentur. Mají dnes stále své opodstatnění?

Je pravda, že vývoj agenturám v minulosti mnoho nepřál, jejich činnost ovlivnily jednak online prodej, jednak rozšiřování kamenných poboček cestovních kanceláří i v menších městech, ale agentury mají dle mého i své nesporné výhody. Na prvním místě vidím osobní servis klientovi. Velkou většinu agentur vedou lidé s mnohaletými zkušenostmi v cestovním ruchu, kteří znají detailně jak destinace, tak nabízený produkt. Klienti navíc mohou vybírat z velké škály zájezdů a mají jistotu, že jim agentura nabídne to nejlepší z nabídky podle jimi zadaných kritérií. Pokud by to neudělala a klient by byl nespokojený, zvláště na malém městě by také brzy mohla díky špatné pověsti skončit.

Co by v současné situaci mohlo agenturám pomoci?

Nejhorší je nejistota. Je těžké cokoli plánovat, když se podmínky denně mění. Pomohla by větší informovanost a především cílená podpora státu. Bez ní a se současnými vysokými fixními náklady, které není z čeho platit, je situace bezvýchodná. Na dosavadní vládní podporu většina agentur nedosáhla, jen lidé pracující jako OSVČ využili jarní „pětadvacítku“. My nechceme pomoc v podobě úvěrů, protože vzhledem k nejistým prodejům nevíme, zda bychom je byli schopni splácet. Pro banky jsme navíc rizikovým oborem s nejasnou perspektivou.

Rýsuje se program Covid cestovní ruch. Co si od něj slibujete?

Nejprve bych chtěl zdůraznit, že jsme vděční za každou pomoc, která nám v této době pomůže přežít. Bohužel však prezentovaná forma a způsob podpory nám příliš nepomůže, protože zahrnuje pro nás několik těžko pochopitelných podmínek. Aktuální plán je kompenzace 500 korun za každou rezervaci, v případě, že zájezd musel být stornován z důvodu covid-19, ale vůbec nevíme, jak je to myšleno. Na většinu zájezdů byly vystaveny vouchery a není jasné, zda se jedná o zrušené zájezdy, či nikoliv. Také mnoho klientů stornovalo svoji dovolenou ze strachu před koronavirem, ale podle výkladu opět nevím, zda se na tato storna vztahuje kompenzace. Pokud by tomu tak nebylo, jedná se pro naprostou většinu cestovních agentur o pouhé jednotky nebo maximálně nižší desítky rezervací, kdy mohou kompenzaci nárokovat, a to nepokryje ani provozní náklady na jeden měsíc. Další pro nás nepochopitelná podmínka je omezení kompenzace na zájezdy prodané od 1. 12. 2019 do 30. 10. 2020. Loni byl opravdu silný předprodej, mnohé cestovní kanceláře prodávaly zájezdy již od září. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že poměr prodaných zájezdů od září do listopadu činí zhruba 50 %. Podle mě by nemělo být rozhodující datum prodeje zájezdů, ale datum realizace. Uvedu ještě dva příklady, prvním jsou dovolené v exotických destinacích a druhým dovolená na horách pro lyžaře. Oba tyto produkty se prodávají v předprodeji již v letních měsících, ale přesto se celé řady z nich storno dotklo.

Dalším bodem, který si myslím, že není nastaven správně, je kompenzace za smlouvu. Představte si, že máte na smlouvě klidně 50 osob, což rozhodně není výjimkou, ale kompenzace je 500 korun. Spravedlivější by byla kompenzace za počet osob nebo dle obratu v loňském roce. V tomto bodě rozhodně podporujeme návrh ACK ČR, kde byla navržena kompenzace pro agentury ve výši 70 % z vyplacené provize roku 2019 a od toho odečtená vyfakturovaná provize za rok 2020. Taková pomoc by znamenala, že alespoň část z nás by dále mohla fungovat a dělat práci, kterou máme rádi.

Věřím, že jednání ještě nejsou u konce a že se nakonec podaří najít takový model podpory, abychom tuto složitou situaci dokázali překonat.

Děkuji za rozhovor.

Lenka Neužilová

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button