Obdivovat a užívat si císařské paláce i tep kosmopolitní středoevropské metropole Vídně lze s komfortem, aniž byste sami sebe zruinovali. Ať už se jedná o samotáře, širokou rodinu, nebo dokonce početnou skupinu. V duchu hesla Cestování je pro každého hledejte zázemí v a&o hotelu/hostelu.
Vyzkoušeli jsme ten největší ze zdejších tří, Hauptbahnhof, přímo u moderního hlavního nádraží. Má tedy ideální polohu, ostatně tak to platí pro všechny hotely této značky, které pokračují v expanzi do evropských metropolí. Najdete je už v 28 městech, několik let také v Praze-Malešicích, teď čerstvě třeba v anglickém Brightonu na dosah Londýna nebo v noblesní italské Florencii.
Základní servis tvoří jednoduše zařízené pokoje pro dva, tři nebo čtyři, klidně i s palandou, nebo rovnou dva propojené pro celou větší rodinu, kdy až čtyři děti mají pobyt s rodiči zdarma. K dispozici je od časného rána snídaně ve formě švédských stolů a pak už každý vyrazí za svým… Pokud ale potřebujete, objednají vám i balíčky na cestu nebo plnou penzi, přestože tu sami nevaří. Po celý den je v recepci k dispozici bar, posedět se dá až pozdě do večera. I s biliárem nebo stolním fotbalem.
Poznáte metropolitní uvolněnou atmosféru jako někde na koleji nebo na výletě s partou kámošů či spřízněných rodin. Nabízejí i kuchyň pro hosty, pračky, dětský koutek, ženskou část, úschovnu zavazadel, konferenční místnosti anebo střešní terasu k báječným výhledům. „No problem,“ odvětí povětšinou juniorní personál na jakoukoliv prosbu či dotaz v kterémkoliv jazyce.
Pokud přijedete autem, v klidu zastavíte před vchodem a vyložíte batožinu, ale parkoviště si musíte v okolí najít sami. Na dosah jsou parkovací domy. O víkendech a svátcích je Vídeň podle navigace bezvadně průjezdná, pokud byste snad váhali.
A hlavně ceny mají pohyblivé, dynamické podle nabídky a poptávky. Ve správný čas zde nocleh pořídíte i za 12 eur na osobu (příplatek za psa činí 14 eur), o nabitých Velikonocích vyšel na 60. Ale byli jsme součástí skupiny, v níž je každý dvacátý zdarma. Není divu, že a&o využívají hojně právě školní výpravy, sportovní týmy, pak rodiny, akční senioři anebo zase osamělí obchodní cestující.
Tady ve Vídni máte z vesele nabarveného průčelí bývalého činžovního domu jen pár kroků do velkolepé francouzské zahrady paláce Belvederu, daleko není ani klasický památkový okruh Ringstrasse s katedrálou svatého Štěpána, nákupní Mariahilfestrasse, kolotočový Pratr nebo zámek Schönbrunn. Tam mládež na protest nechce, tvrdíc, že jeho vládkyně Marie Terezie jim zařídila povinnou školní docházku… To spíš vydrží lahůdku pro odrostlé fajnšmekry jako třeba restaurant novodobého Amadea Falca s jeho plakáty i platinovými deskami. Víte, že do Vídně přišel z Burgenlandu? Ne, ale možná fakt, že ho nazývali prvním bílým rapperem, teď zabere.
No, a dál si už dojedete, vlakem, metrem nebo tramvají. Tým starší fotbalové přípravky Bohemians 1905 nemohl samozřejmě vynechat návštěvu přestavěného Hanappiho stadionu v Hütteldorfu, sídla Rapidu Vídeň, v polovině osmdesátých let druhého domova Klokana století Antonína Panenky. Ostatně i tady je členem Jedenáctky století, však v roce 1986 dovedl tým až do finále evropského Poháru vítězů a dodnes mu posílají celoroční permanentku i místo na parkování. Na což třeba ještě nedosáhl legendární Pepi Bican, který tu začínal.
„Ano, samozřejmě, jen přijeďte,“ odepsal na mailovou žádost na poslední chvíli Peter Klingelmüller z klubového marketingu. Přestože jen pár hodin předtím Rapid utrpěl fatální k. o. od švédského Djurgaardenu v Konferenční lize. Na druhý den v recepci čekal na kluky průvodce, který jim ukázal a dovolil prošmejdit zázemí celého stadionu – od kabin přes tiskové středisko a restauraci až po lavičky na hlavní ploše. „Jen na trávník, prosím, nešlapejte,“ varoval je v deštivém odpoledni. Rapid získal další fanoušky… Takhle neposlouchali ani svého trenéra o den později na mezinárodním turnaji na stadionku WAF Graubn! I když zde dosáhli na cenné čtvrté místo.
Tomáš Nohejl
