Vesmír na dosah. Jakub Rozehnal v podcastu SBALENO představuje planetárium, které nemá ve světě obdoby

Co se stane, když klasickou projekci nahradí více než 45 milionů LED diod a samotná kopule začne svítit? Jak vypadá noční obloha v místech, kde ji neruší téměř žádné umělé světlo? A může planetárium spojovat vědu, kulturu, umění i zábavu? Hostem nového dílu podcastu SBALENO z produkce agentury CzechTourism je ředitel organizace Planetum Jakub Rozehnal.

Pod jeho vedením prošlo pražské planetárium největší proměnou ve své historii a stalo se prvním plně digitálním LED planetáriem na světě. Za první rok provozu po rekonstrukci přilákalo přes půl milionu lidí a dnes patří mezi nejnavštěvovanější místa svého druhu na světě.

Proměna jako cesta k silnějším zážitkům

Jakub Rozehnal patří k nejvýraznějším osobnostem české astronomie a popularizace vědy. S pražským planetáriem a hvězdárnami spojil prakticky celý svůj profesní život. Začínal už v 90. letech jako průvodce návštěvníků a postupně se vypracoval až do čela celé organizace. Dnes vede Planetum, které spojuje Planetárium Praha, Štefánikovu hvězdárnu a Hvězdárnu Ďáblice. Právě jejich propojení pod jednu značku odstartovalo zásadní proměnu celé instituce.

„Cestování není jen o poznávání míst, ale především o zážitcích, které si z nich odvážíme. A právě pražské planetárium ukazuje, že mimořádný zážitek může vzniknout propojením vědy, špičkových technologií a schopnosti vyprávět příběhy. Praha dnes nabízí světový unikát, který láká návštěvníky z Česka i zahraničí a který jinde v Evropě nezažijí. Jsem rád, že jsme v podcastu SBALENO mohli přivítat Jakuba Rozehnala, který dokáže o vesmíru mluvit tak, že člověk dostane chuť zvednout oči k obloze, vyrazit za skutečnou tmou nebo se na naši planetu podívat z úplně jiné perspektivy. I takové zážitky mohou být důvodem k cestování,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller.

Tři místa, tři různé zážitky

Každé ze tří středisek Planetum nabízí návštěvníkům jiný způsob, jak poznávat vesmír, a právě v jejich rozdílnosti spočívá síla celého konceptu. Zatímco Planetárium Praha dokáže díky nejmodernějším technologiím přenést tisíce lidí do vzdálených galaxií, hvězdárny nabízejí mnohem osobnější kontakt s astronomy a možnost pozorovat skutečnou oblohu.

„Chtěl jsem, aby si ta tři střediska nekonkurovala, ale aby se hezky doplňovala. Planetárium nabízí úplně jiný typ zážitku než hvězdárny. Mohou sem přijít tisíce lidí, ale není tu tolik prostoru na osobní povídání. Na hvězdárně jsou naopak průvodci návštěvníkům k dispozici a mohou s nimi diskutovat, odpovídat na otázky a společně pozorovat oblohu. Každé místo má svoji roli a dohromady dávají mnohem větší smysl,“ vysvětluje Jakub Rozehnal.

Planetárium, které změnilo pravidla hry

Nejviditelnějším symbolem proměny Planetum se stalo Planetárium Praha. Jeho historie sahá do poloviny 50. let minulého století. Původní projekční systém promítal hvězdy a planety na bílou kopuli o průměru 24 metrů, která tehdy patřila k největším na světě. Po více než šesti desetiletích však technologie potřebovala zásadní modernizaci. Dnes tvoří kopuli největší projekční plocha v Česku o rozloze přes 800 metrů čtverečních. Více než 45 milionů samostatných LED diod vytváří obraz s mimořádným kontrastem a hloubkou.

„Ta technologie je revoluční v tom, že už nejde o projekci na plátno. Svítí samotná kopule. Kontrast obrazu je tak vysoký, že občas máte pocit, že scény před vámi jsou skutečně trojrozměrné a reálné. Zároveň jsme při modernizaci řešili celé fungování budovy. Máme za sebou první zimu s novým systémem a ani jednou jsme nemuseli zapnout plynovou kotelnu, protože planetárium vytápí teplo, které vzniká při provozu technologií,“ vysvětluje host podcastu SBALENO.

Nové planetárium si rychle získalo pozornost doma i v zahraničí. Za první rok provozu po rekonstrukci sem zamířilo více než půl milionu lidí, přibližně desetina z nich ze zahraničí. A proměnou prošlo i jeho samotné pojetí, kde se dnes zcela přirozeně potkávají přírodní vědy a vzdělávání s kulturou, zábavou i uměním.

Za skutečně tmavou oblohou se musí cestovat

Nový díl podcastu zavede posluchače také daleko za hranice planetária. Řeč přijde na světelné znečištění, oblasti tmavé oblohy v Česku i místa ve světě, kde lze noční nebe stále pozorovat téměř bez rušivého umělého světla.

„V Evropě už prakticky nikde nenajdeme oblohu, jakou bychom viděli, kdyby se kolem nás vůbec nesvítilo. Přesto i u nás ještě stále máme místa, kde stojí za to zvednout oči vzhůru. Velmi kvalitní podmínky nabízí Šumava, Jizerské hory část Beskyd nebo třeba Manětínsko. Úplně jiný zážitek ale nabízí například poušť Atacama. Tam vidíte Mléčnou dráhu i další galaxie a obloha je skutečně taková, že z ní můžete dostat závrať. Najednou si naplno uvědomíte, že stojíte na planetě uprostřed obrovského vesmíru,“ popisuje Jakub Rozehnal.

Srpen ve znamení Slunce a Měsíce

Nová epizoda podcastu SBALENO vychází den před úplným zatmění Slunce (12. 8. 2026). Z Česka ho lidé uvidí jako výrazné částečné zatmění, při kterém Měsíc zakryje přibližně 90 % slunečního kotouče. Maximum navíc připadne na dobu kolem západu Slunce, a Česko tak čeká nezvykle temný letní večer. Astronomický srpen tím ale neskončí. 28. srpna 2026 časně ráno nabídne obloha částečné zatmění Měsíce. Zemský stín zakryje 93 % jeho průměru a jasná zůstane jen velmi úzká část měsíčního kotouče. Pozorování z Česka sice ovlivní postupující svítání a následný západ Měsíce, přesto půjde o jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku.

Nový díl podcastu SBALENO tak nabízí inspiraci, jak se vydat za vesmírem hned několika způsoby – pod technologicky unikátní kopulí pražského planetária, do některé z oblastí tmavé oblohy nebo za mimořádnými astronomickými úkazy.

Newsroom TTG / CzechTourism