V Chorvatsku budou od podzimu uvádět ceny v kunách i v eurech
Chorvatská vláda připravila návrh zákona, který mimo jiné upravuje právní rámec, směnu hotovosti, konverzi půjček a vkladů a ochranu spotřebitelů před nezákonným zvyšováním cen v souvislosti se zavedením eura. Po veřejné diskusi by měl být zákon schválen v parlamentu ve druhé polovině dubna. Cílem je podle tiskové agentury Hina zajistit hladký přechod na euro a efektivní fungování ekonomiky.
Banky, chorvatská pošta a finanční agentura Fina budou moci po celý příští rok směňovat kuny za eura zdarma. Později bude směnu možné provést po neomezenou dobu v chorvatské centrální bance.
Záhřeb si stanovil 1. leden 2023 jako cílové datum zavedení eura, ale to stále vyžaduje kladné hodnocení ze strany Evropské komise (EK) a odpovídající rozhodnutí Rady Evropské unie, poznamenala agentura APA.
Chorvatsko bylo přijato do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II spolu s Bulharskem v červenci 2020. V tomto režimu státy musejí setrvat alespoň dva roky, než mohou zavést euro.
Členy eurozóny je v současné době 19 zemí Evropské unie, a to Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.
Zavést jednoho dne euro by s výjimkou Dánska měly všechny členské země Evropské unie, tedy včetně České republiky. Praha ale dává opakovaně najevo, že s tímto krokem nebude spěchat. Dánsko si spolu s Británií hned na začátku vyjednalo trvalou výjimku a euro zavést nemusí. Británie mezitím z Evropské unie vystoupila.
Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU. České veřejné mínění ale není přijetí eura dlouhodobě nakloněno.
Newsroom TTG / ČTK
