České hory mají za sebou vydařenou zimní sezonu

Letošní zimní sezona Velikonocemi skončila. Dá se o ní říci, že byla pro milovníky lyží a snowboardů vydařená. I když přírodního sněhu spadlo v jiných sezonách více, ta uplynulá přinesla dostatek mrazivých dnů k tomu, aby skiareály vytvořily kvalitní vrstvu technického sněhu, která pak vydržela po celou sezonu. Návštěvnost podpořil i velký počet slunečných dní, takže zájem o české hory byl vysoký.

Zimní počasí letos lyžařům přálo

Mrazivé dny přišly už v prosinci, takže se na většině míst podařilo nachystat velmi dobrou vrstvu sněhu. Někde bylo počasí méně příznivé, takže v některých střediscích zima začala až o vánočních prázdninách. Stabilní chladné počasí ledna a února umožnilo dosněžovat sjezdové tratě a občasné oblevy nepřekročily dobu několika málo dnů. Lyžaři tak měli kvalitní povrch sjezdovek po celou zimu. Návštěvníci českých hor si také užili hodně slunečných dnů, což podpořilo návštěvnost hlavně v prosinci a lednu, částečně v únoru. Březnové teplé počasí ve městech ovlivnilo návštěvnost hor v březnu a dubnu, která byla – i přes pěkné počasí a velice dobré sněhové podmínky – už nízká.

Znovu se potvrdila prospěšnost předchozích investic do technického zasněžování a do akumulačních nádrží na vodu. „Ačkoli srážky během letošní zimy dosáhly jen cca 62 % průměru za posledních 12 let a byly druhé nejnižší za toto období, díky nadprůměrně vysokému počtu mrazivých dnů umožňujících zasněžování délka sezony atakovala magickou stovku. V porovnání s nejlepší sezonou v posledním období, tedy zimou 2018/19, byla letošní návštěvnost horských středisek v ČR jen cca o 10 % nižší. To je významně lepší výsledek než v předešlých méně příznivých sezonách a je vidět, že zájem o české hory zůstává vysoký,“ říká Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek (AHS).

S průběhem letošní sezony byli provozovatelé vcelku spokojeni, protože byla bez významnějších výkyvů počasí a s dobrými podmínkami pro zasněžování. Radost ale měli zejména návštěvníci, kteří si užívali nebývalé množství slunečných dnů. Ukazuje se, že loňská klimaticky nepříznivá sezona byla obrovským výkyvem, ne novým standardem.

Lyžařských areálů v Česku neubývá, výrazně přispívají k životu v horských oblastech

Nedávné krize – covidová, energetická a inflační – ekonomicky tvrdě dopadly na provozovatele služeb v horských střediscích. Ti navíc musejí fungovat v prostředí výkyvů počasí. Proto je potěšující, že lyžařských středisek v Česku neubývá, a to ani v menších obcích. Funguje totiž ekonomická realita, kdy jedna koruna utracená ve skiareálu přináší sedm dalších korun utracených v samotném horském středisku, např. za ubytování či stravování. Vyplatí se tedy provozovat i méně ziskový skiareál, a přesto je celkový přínos pro horské středisko obrovský. Bez cestovního ruchu se totiž na mnoha místech ani nic jiného dělat nedá, takže podporuje i udržení života v těchto venkovských oblastech.

„S aktuální stále se zlepšující kvalitou technického zasněžování nemám v příštích 30 letech o budoucnost sjezdového lyžování obavu. I když modely predikují snížení množství sněhových srážek, jejich úbytek není zásadní. Mnohem důležitější je počet mrazových dnů, které budou i v budoucnu dostatečné k tomu, aby střediska připravila potřebnou vrstvu sněhu na sjezdové tratě,“ říká Libor Knot. Nelze vyloučit snížení počtu míst, kde se dnes lyžování provozuje, zejména s ohledem na nadmořskou výšku a ekonomickou udržitelnost provozu. Nicméně z hlediska nabídky počtu kilometrů sjezdovek či kvality a kapacit středisek nebude případný úbytek nijak zásadní.

Zájem o lyžování je v Česku stále značný, není pravdou, že všichni jezdí lyžovat do zahraničí. Poměry lidí, kteří zůstávají a těch, kteří vyjíždějí lyžovat do Alp, jsou dlouhodobě stejné. Češi jsou stále národem lyžařů. Např. v počtu lyžařských středisek nebo v počtu lyžařských dnů za zimní sezonu je ČR přibližně na 10.–13. místě na světě.

„Alespoň nám to nekomplikujte“

Lyžařské areály jsou „motorem“ horských středisek a v udržení socio-ekonomické úrovně obyvatel v okrajových regionech hrají velmi důležitou roli. „Provozovatelé skiareálů by proto uvítali větší podporu ve smyslu rozumnějších podmínek k podnikání a méně zdlouhavých povolovacích řízení na rozvojové stavby, ať už při zkvalitňování lanovek či vleků, nebo při stavbách akumulačních nádrží na zachycování vody pro zasněžování, které pomáhají šetrně hospodařit s vodou a významně vylepšují efektivitu přípravy sjezdových tratí. Stačí, aby odpovědná ministerstva vydala jasný signál, že rozvoj v tomto segmentu služeb je pozitivní záležitost, která přispívá k přežití horských středisek, často v malých příhraničních obcí, kde nic jiného než cestovní ruch není,“ říká Čeněk Jílek, expert AHS.

Zájem o české hory je stále vysoký

V průběhu jarních prázdnin a o víkendech, zejména za dobrého počasí, se jasně ukázalo, že zájem o lyžařská střediska je v Česku stále velmi vysoký. Návštěvnost atakovala předpandemická čísla a potvrdilo se, že pobyt na čerstvém horském vzduchu a pohyb na sjezdových tratích je stále velmi atraktivní. „Dá se říci, že kdo letos na české hory přijel, tak byl s lyžováním a pobytem na horách spokojen. To je dobrý základ i do příštích let. Ukázaly se hlavní přednosti našich středisek – jejich dostupnost a dobrá kvalita služeb, které se stále zlepšují. Ceny skipasů u nás na rozdíl od zahraničí vzrostly jen minimálně, navíc při dobrém plánování a využívání nákupních online systémů lze stále lyžovat za příznivé ceny,“ shrnuje prezidentka Asociace horských středisek Kateřina Neumannová.

Newsroom TTG