Kam jet?LidéMěsta & regiony ČRNovinkyRozhovory

Mikulov je ideální volbou pro milovníky historie, přírody, umění a gastronomie

Letošní turistická sezona je v mnohém jiná a je ovlivněna obavou z cestování do zahraničí. Proto se cílem našich turistů stávají atraktivní lokality u nás doma. Jak své město z tohoto pohledu vidí senátor a starosta moravského Mikulova Rostislav Koštial?

Foto: archiv Rostislava Koštiala

Mikulov je malé, sedmapůltisícové historické sídlo. Jak město této velikosti v oblasti cestovního ruchu funguje?

Dovolte mi malé ohlédnutí. Jsem starostou Mikulova již 14 let, a když jsem nastoupil, zdědil jsem mrtvé město, jemuž se po listopadu 89 nepodařilo nastolit trend, kterým se ubíral Český Krumlov. Mikulov byl před revolucí příhraničním, úplně odříznutým městem s nevábnými fabrikami a dlouho nám trvalo, než jsme se tohoto stigmatu zbavili. Byl jsem od počátku přesvědčený, že Mikulov má skvělý potenciál, a mým cílem z pozice starosty bylo udělat z něj atraktivní turistický cíl.

A to se vám podařilo…

To je sice pravda, ale má to svá úskalí. Na počátku mého působení na radnici mě všichni prosili, ať s městem, kde nebylo pomalu kam jít na jídlo, kávu či víno, něco udělám. Nyní mají Mikulovští dojem, že vše se dělá hlavně pro turisty. Je potřeba najít kompromis a já jsem dnes toho názoru, že na prvním místě by měli být rezidenti. Cílem je, aby se jim ve městě dobře žilo a z Mikulova se nestal skanzen, jak to vidíme na jiných místech v republice. Zároveň se mají vytvořit vhodné podmínky pro jejich podnikání, protože spokojení místní pak mohou nabízet kvalitní služby turistům, kteří to jistě ocení. Je také třeba říci, že jsme jako město investovali obrovské prostředky do infrastruktury, což prospělo jak domácím, tak turistům. Cestovní ruch se podařilo nastartovat a nyní už vše musíme jen rozumně korigovat směrem, kterým chceme. Nicméně není možné usnout na vavřínech a je třeba o vše, co nám bylo dáno do vínku, pečovat.

Na čem svou turistickou nabídku stavíte?

Máme toho hodně, co můžeme turistům nabídnout. Mikulov žije z toho, co nám zanechali naši předci a co vytvořila příroda. Barokní architektura vytvořená Ditrichštejny, citlivě zakomponovaná do krásné krajinné scenerie, židovské památky, vinařská turistika, cyklostezky a úžasný genius loci, za tím vším k nám turisté jezdí. Bráním se mluvit jen o našem městě, protože máme štěstí, že z jedné strany jsme obklopeni biosférickou rezervací Pálava a z druhé strany Lednicko-valtickým areálem, zapsaným na seznamu památek UNESCO. Celá oblast je tak ideálním místem k poznávání, aktivní dovolené a relaxaci.

Jak se to projevuje v návštěvnosti?

V minulých letech jsme ročně přivítali kolem milionu hostů, což je na tak malé město obrovský tlak. Proto se snažíme rozptýlit návštěvníky i mimo historické centrum a hledáme pro ně další atraktivity. Obnovujeme staré historické cesty a nedávno jsme například spolu s rakouskými sousedy zrekonstruovali barokní most nedaleko města.

Jaké další projekty pro zatraktivnění města a jeho okolí ještě chystáte?

Projektů máme rozpracovaných několik, jde jen o to, najít na jejich realizaci všeobecnou shodu a finanční prostředky. Jedním z těch větších je zřízení knihovny a galerie výtvarného umění. Jako jediné město na světě pořádáme již 27 let umělecká sympozia, po jejichž skončení nám umělci zanechávají svá díla. Město tak má ve svých sbírkách, jejichž účetní hodnota je odhadována na 50 milionů korun, artefakty od více než tří stovek tvůrců zvučných jmen. Rádi bychom uměleckým dílům poskytli důstojný stánek v unikátní ditrichštejnské hasičské zbrojnici v centru města, jež navazuje na městskou památkovou rezervaci.

Mezi další významné projekty patří komplexní řešení zasíťování náměstí, výstavba golfového areálu či revitalizace starého meruňkového sadu na odpočinkovou zónu.

Ohromné množství návštěvníků si žádá také odpovídající ubytovací kapacity. Kolik lůžek je ve městě k dispozici?

Oficiální čísla se pohybují kolem 2200 lůžek, odhad včetně soukromých kapacit atakuje hranici 5000 lůžek. Nově hledáme i možnosti pro kempování, které je vyhledáváno nejen při větších akcích typu vinobraní, kdy se do města sjede až 70 000 hostů. V Mikulově vznikají i nové hotely a k dispozici máme i prostory s kongresovou kapacitou až pro 400 lidí. Kongresová a eventová turistika je u nás rovněž na vzestupu, vždyť ve městě se již několik let po sobě koná na 500 akcí ročně.

Na mnoha z nich město participuje s podnikateli, jak hodnotíte vzájemnou spolupráci?

Nechci, aby to vyznělo nabubřele, ale na radnici jsem přišel z podnikatelského prostředí a tehdy jsem měl dojem, že město podnikatele nepodporuje vůbec. Mým krédem ve funkci proto vždycky bylo: Jenom jim to nekažme. Město nemá podnikat, ale podnikatelům nemá házet klacky pod nohy. Věřím, že když se daří podnikatelům, daří se i městu. Chceme podnikatele ve městě udržet, což se projevilo i letos, kdy jim poskytujeme 50procentní dotace, aby nenesli plnou tíži dopadů koronavirové krize. Snažíme se je vtahovat do městských akcí, aby na nich participovali a přispívali k rozvoji cestovního ruchu.

Zpočátku jsme se snažili dohnat a předehnat Český Krumlov, kam jsem jezdil pro inspiraci, ale dnes už nechceme být Krumlovem, chceme být Mikulovem a jít svou vlastní cestou, aby místní mohli žít spolu s turisty a aby byli turisté pro domácí přínosem, ne obtěžováním.

Jste městem hraničním, jak rozvíjíte vztahy s rakouskými sousedy?

Spolupráce se nám daří, potkáváme se a pracujeme na společných projektech, jako jsou přeshraniční cyklostezky nebo již zmíněná rekonstrukce barokního mostu. Bohužel se nám ještě zcela nepodařilo překlenout jazykovou bariéru, ale pomalu se to mění. Hodně místních pracuje v Rakousku a naše děti navštěvují rakouské školy. Pořádáme také několik velkých akcí a festivalů sloužících ke vzájemnému poznání. Gastronomický festival Národy Podyjí či festival Sousedé propojují nejen nás a Rakušany, ale i další národy, které u nás zdomácněly.

Zmínili jsme, že letos se sezona vyvíjí jinak než obvykle, jak vás zasáhl úbytek zahraničních turistů?

My jsme ve srovnání s Prahou či Českým Krumlovem méně závislí na asijské klientele a domácí turisté tvoří již mnoho let kolem 70 procent našich návštěvníků. Dlouhodobě cílíme na domácí turisty a na návštěvníky z okolních zemí, tedy na Slováky a Rakušany, a protože jsme tranzitním místem i ve směru sever/jih, tak i na Poláky. Letos se přirozeně podíl domácích výrazně navýšil a hlavně se proměnila jejich struktura. Přijíždějí ti, kteří jsou zvyklí na laciné lastminutové zahraniční zájezdy, a na jejich chování je to znát. Nechci házet všechny do jednoho pytle, ale masivní příliv domácích turistů odhalil, že mnozí z nich se neumějí chovat a nerespektují elementární pravidla a předpisy včetně dopravních. Edukace těchto návštěvníků bude ještě dlouho trvat.

Abychom nekončili příliš pesimisticky, na co byste k vám pozval ty slušné hosty?

Pokud chcete zažít na jednom relativně malém místě nebývalou koncentraci historie, architektury, krásné přírody, umění a gastronomie, je pro vás Mikulov ideální volbou.

Děkuji za rozhovor.

Lenka Neužilová

 

Ukázat další

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button