NovinkyŠvýcarsko

Matterhorn: hora, co ční k nebesům

Matterhorn je výrazný skalnatý jehlanovitý útvar na hranicích Švýcarska a Itálie, všeobecně rozpoznatelná ikona a vůbec vzor toho, jak má vypadat správný velehorský štít. Každým rokem desetitisíce lidí z celé světa přijíždějí Matterhorn obdivovat, kolem tří tisíc odvážlivců se pokusí vystoupit na jeho vrchol a několik z nich se už nikdy nevrátí. A za všechno můžou, jak jinak, Angličané.

Matterhorn (r4505 m n. m.) Foto: Shutterstock
Matterhorn (r4505 m n. m.) Foto: Shutterstock

​Matterhorn – symbol Švýcarska, kde se mu někdy říká prostě jenom Hora, se tyčí na hranici mezi Švýcarskem a Itálií (italsky se nazývá Monte Cervino) až do výšky 4478 metrů na mořem. Název Matterhorn pochází z německého matte (horská louka) a horn, roh, což odkazuje k charakteristickému tvaru.  Je sedmou nejvyšší horou Alp a kvůli obtížnosti výstupu byl poslední nezdolanou čtyřtisícovkou: výstup na vrchol byl dlouho považován za nemožný.

Kdo byl nahoře první?

První pokus podnikl roku 1857 breuilský lovec Jean Antoine Carrel se dvěma druhy. Dostali se pouze na Tête du Lion, ale vytyčili cestu Lvím hřebenem, kterou se pokoušela o prvovýstup většina dalších výprav. Aby se jim sousedé ve vesnici neposmívali, šli tajně a tvrdili jim, že jdou lovit sviště, protože lezení po horách bylo tehdy považováno za podivínství. A tak je příznačné, že prvními horolezci převažovali Angličané.

V roce 1861 se o výstup se nezávisle na sobě pokoušeli Angličané Edward Whymper a profesor John Tyndall. Nejvýše se ale toho roku dostal Carrel (cca 4000 m).

V roce 1862 se z této sestavy podařilo nejvýše dostat Tyndallovi (Pic Tyndall, 4241 m). Whymper dosáhl přibližně 4150 m a při sestupu vytesal svoje iniciály metr nad Carrelovy.

Roku 1863 se Carrel s Whymperem spojili, výstup museli však vzdát kvůli sněhové bouři. Tohoto roku vznikl Italský Alpský spolek (CAI), jehož vedení následujícího roku pověřilo Carrella, aby provedl prvovýstup na Matterhorn, a zajistilo mu finanční podporu.

V létě 1865 přijel Whymper opět do Breuilu. S Carrelem se pohádal a jiného vůdce ve vesnici nesehnal. Proto se rozhodl zkusit vystoupit hřebenem Hörnli dřív, než ho Carrel předejde, a odešel přes Theodulské sedlo do Zermattu. Zde ho čekaly další špatné zprávy – nejen že nesehnal vůdce, ale také zjistil, že se na výstup připravují další dvě výpravy. Nakonec se však všichni spojili a 13. července v sestavě Edward Whymper, reverend Charles Hudson, Robert Hadow, Lord Francis Douglas, chamonixský vůdce Michel Croz a zermattský vůdce Peter Taugwalder se synem vyrazili nahoru. 14. července 1865 stanulo všech sedm jako první na vrcholu Matterhornu po výstupu hřebenem Hörnli (variantou oproti dnešní normálce – traverzovali horní částí severní stěny). Na vrcholu na žerdi ze dvou svázaných holí vztyčili místo vlajky Crozovu modrou košili.

Neštěstí při prvovýstupu na Matterhorn dne 14. července 1865. Ilustrace: Gustave Doré

Neštěstí při prvovýstupu na Matterhorn dne 14. července 1865. Ilustrace: Gustave DoréPři sestupu potkalo Whymperovo družstvo neštěstí. Nezkušený Hadow se smekl a strhl s sebou i ostatní. Lano spojující Douglase a Taugwaldera otce se přetrhlo a Whymper s oběma Taugwaldery se zachránil. Ostatní se zřítili do severní stěny a zahynuli. V muzeu v Zermattu se lze o této události dočíst řadu podrobností a dokonce si i prohlédnout i originální utržené lano.

 

Mezitím Carrel postupoval Lvím hřebenem téměř expedičním stylem. 12. července postavil první stan na Col du Lion a druhý na Pic Tyndall. Potom sestoupil do prvního tábora, který mezitím nosiči zásobili vínem a pečeným masem. 13. července se z pověrčivosti o vrchol nepokoušeli, pouze odpoledne vyšli do druhého tábora. Ráno 14. července vyrazili k vrcholu, chyběla jim jedna hodina a byli by na vrcholu první. Když na ně začali Whymper a spol. halekat, zklamaně se otočili a sestoupili.

Další pozoruhodné výstupy

Druhý výstup se uskutečnil pouhé tři dny po prvním, 17. července 1865, z italské strany. Horolezecké úspěchy pokračují až do dnešních dnů, kdy se podařily například švýcarským průvodcům Arnoldovi a Gravenovi dva kompletní traverzy, při nichž zdolali všechny čtyři hřebeny za 19 a půl hodiny.
V roce 1995 vytvořil 33letý Ital Bruno Brunod rekord v nejrychlejším výstupu na vrchol za 3 hodiny, 14 minut a 44 sekund, tedy o o 45 hodin rychleji než původní vrcholová expedice. V roce 1990 překonal rekord o 22 minut rychleji Kilian Jornet. Říká se o něm, že k rekordu přistupoval jako vysoce kvalifikovaný chirurg. Vybral si nejlepší linii, nejlepší roční období, ideální povětrnostní podmínky a nejlepší podpůrný tým.

Když na Matterhorn, tak stylově. Foto: archiv
Když na Matterhorn, tak stylově. Foto: archiv

První žena na Matterhornu

Trvalo dalších 6 let od Whymperova prvovýstupu, než na Matterhornu stanula poprvé žena. 22. července 1871 to dokázala jeho krajanka Lucy Walkerová. Švýcarské noviny napsaly, že přitom „byla oblečená do dlouhé flanelové sukně, přesně jak se sluší a patří na viktoriánskou lady“.

Slovensko není Švýcarsko

Slavná hora se od roku od 60. let 20. století objevovala na neméně slavné Toblerone, švýcarské cukrovince ve tvaru trojúhelníkového hranolu, kterou na trh uvedli v roce 1908 Theodor Tobler a Emil Baumann. Název je kombinací slov „Tobler“ a „Torrone“, italského názvu pro medovo-mandlový nugát. Přepokládá se, že Matterhornem je inspirovaný už samotný tvar. Podle Theodorových synů však byly vzorem pro Toblerone tanečnice z pařížské revue Folies Bergère, které během představení vytvořily ve svých červených a krémových šatech pyramidu.

Původní továrna na Toblerone se nachází v Bernu, americká společnost Mondelez International (dříve Kraft Foods), která značku vlastní, však část výroby v roce 2023 přesunula do Bratislavy, a tím výrobek přišel o označení „vyrobeno ve Švýcarsku“ a zmizel něj Matterhorm. Švýcarský zákon o švýcarství totiž zakazuje používat národní symboly na obalech výrobků, které nejsou ve švýcarsku vyráběny.

Slavná horská čokoláda inspirovaná tvarem Matterhornu. Foto: Wikimedia Commons
Slavná horská čokoláda inspirovaná tvarem Matterhornu. Foto: Wikimedia Commons

Hora hor

Že je švýcarský Matterhorn v 21. století jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů planety, na tom má dost možná nemalý podíl i britská královna Viktorie.  Když se během sestupu ze švýcarského dračího zubu 14. července 1865 zabil (spolu s dalšími třemi muži) britský lord Francis Douglas, dopálila královnu ztráta Angličana s modrou krví (jehož tělo se ještě ke všemu nenašlo nejen tehdy, ale ani nikdy později) na jakési švýcarské skále natolik, že veřejně zvažovala vyhlásit pro své občany zákaz lezení v Alpách. A na Matterhorn především. Efekt byl pochopitelně zcela opačný: zájem o nebezpečná dobrodružství ve švýcarských velehorách mezi Angličany závratně stoupl. A 4478 metrů vysoký Matterhorn vedl i díky svému výjimečnému půvabu – není divu, že je z něj dnes nejfotografovanější skála planety. Výstup na vrchol je velmi náročný a mohou ho uskutečnit pouze zkušení horolezci s výborným vybavením a schopným průvodcem.

Ukázat další

Související články

Back to top button