Lucernské jezero připomíná fjord obklopený horami a stejně jako město Lucern stojící na jeho břehu patří do itineráře každého znalého návštěvníka Švýcarska.
Víte, proč Švýcarsko nemá moře? Protože ho nepotřebuje. Ve Švýcarsku je kolem 1600 nádherných jezer s vodou leckdy tak čistou, že by se dala podávat kojencům. Lucernské jezero patří mezi nejoblíbenější a pro místní má výsadní postavení: leží totiž v samém srdci helvétské země, a to jak zeměpisně, tak i kulturně. Právě na břehu břehu Lucernského totiž Švýcarsko v roce 1307 vzniklo.
Rütli & Rigi
Na louce zvaném Rütli u dnešní obce a turistického letoviska Vitznau se podle legendy tehdy sešli zástupci kantonů Uri, Schwyz a Unterwalden a přísahali si tu věčné přátelství a spolupráci (tzv. přísaha z Rütli, Rütlischwur). Tento pakt se stal základem pozdějšího Švýcarského spříseženství. Zhruba pětihektarová louka je od té doby pro Švýcary tím, čím je pro Čechy Říp, třebaže s jedním zásadním rozdílem: namísto poněkud fádní roviny Polabí se švýcarská státnost rodila v dramatické kulise rozeklaných hor, a dokonce přímo na úpatí hory, či spíše horského masivu Rigi. Rigi lze zase přirovnat ke Sněžce: je to oblíbené výletní místo, kde každý správný Švýcar aspoň jednou, ale spíše třikrát už byl. Aby taky ne, když na vrchol Rigi (1797 m n. m.) od roku 1987 jezdí nejstarší ozubnicová dráha v Evropě.
Společenství čtyř
Na protilehlém břehu jezera, než je švýcarský státotvorný luh, v místě, kde z jezera vytéká řeka Reuss, se nachází světoznámé město Lucern, což je samostatná kapitola. Mimochodem v němčině byste však jméno města v názvu přírodní vodní nádrže hledali marně. Říká se mu totiž Vierwaldstättersee, neboli Jezero čtyř horských kantonů, podle čtyř správních jednotek, na jejichž území zasahuje. Kromě kantonu Lucern to jsou již zmínění „zakládající členové“ Švýcarské konfederace, Uri, Schwyz a Unterwalden. Pokud byste jezerních kantonů náhodou napočítali pět, je to také správně: už kolem roku 1450 se Unterwalden rozdělil na dva polokantony Obwalden a Nidwalden.
Voda čistá
Jezero hluboké až 214 metrů s hladinou v nadmořské výšce 434 metrů je značně rozlehlé – v nejdelším místě měří 30 km a v nejširším 20 km – a rozkošatěné: skládá se vlastně ze čtyř částí propojených úzkými průlivy a může tak připomínat severské fjordy. Jak je ve Švýcarsku zvykem, voda v jezeře je velmi čistá, takže se lze v něm nejen bez obav koupat, ale dokonce z něj i pít.
Koupání
Pro pohodlí milců vodního živlu jsou v každém významnějším sídle kolem jezera k dispozici veřejné plovárny s převlékárnou, sprchami, WC a občerstvením. Nejvíce „jezerních lázní“ se nachází v Lucernu a jeho okolí (například Seebad Luzern, Strandbad Lido Luzern, Strandbad Tribschen Luzern, Ufschötti Luzern a Lido Weggis), a ve větších příjezerních obcích (Seebad Hergiswil, Strandbad Stansstad, Strandbad Buochs Ennetbürgen, Strandbad Beckenried, Strandbad Alpnachstad, Lido Brunnen, Strandbad Hopfräben Brunnen, Strandbad Kindli Gersau, Strandbad Küssnacht a Strandbad Flüelen). Voda se v létě ohřeje až na příjemných 22 °C a zdejší velmi mírné podnebí způsobuje, že se kolem jezera daří cypřišům, fíkům a opunciím.
Rybaření
V severní části jezera se vyskytují nejčastěji štiky a candáti, zatímco okouny najdete spíše na jihu. Jezerní pstruzi žijí pak prakticky všude. Vzácností ichtyofauny Lucernského jezera je ostroretka, sladkovodní ryba podobná tresce s jemným masem a malým množstvím kostí. Vyhledávaná jsou zejména ostroretčí játra, jejichž kvalitu oceňovali již staří Římané.
K rybolovu v Lucernském jezeře někde potřebujete povolenku, kterou zakoupíte v místních rybářských obchodech nebo turistických kancelářích. Existují také úseky, kde se smí lovit pouze určité druhy dravých ryb. Jinde je rybolov možný bez povolenky. Nejlepší je předem informovat vždy přímo na místě.
Plavba lodí
Pro prozkoumávání jezera přímo z vody je nejlepší nasednout v Lucernu na výletní parník. Plavba po spletitém Lucernském jezeře za slunného letního dne je nádherný zážitek, ovšem zvláštní kouzlo mají i podzimní plavby tajemnou mlžné opary nad hladinou, i zimní plavby, kdy z lanýžové černi noci chladně a nezúčastněně září tisíce hvězd a na břehu se po hladinu rozlévají teplá světélka domů a lamp města Lucern. A není nad to, sedět v teple útulné lodní kabiny, když příď protíná vlny na jezeře bičované poryvy větru, nebo když loď krájí mrazivý zimní vzduch a venku ubíhá zasněžená zimní krajina.
Příjezerní sporty
Pěšky se po břehu jezera v kantonu Uri můžete vydat na oblíbenou Švýcarskou stezku („Weg der Schweiz“), dlouhou 35 kilometrů. Vlastivědná trasa vás provede nejen krajinou, ale i historií země. První část trasy lze absolvovat i horskou železnicí, která vede na vrchol Seelisberg. Dále se pak dostanete na již zmíněnou louku Rütli. Jezero a jeho okolí je však vyhledávaným místem nejen pro pěší turistiku, ale také pro cyklistiku, golf, paraglide, plachtění a surfování.
Kde se stavit na břehu?
Ať už se na obhlídku jezera pustíte po vodě nebo po pevnině, určitě se zastavte v městečku Brunnen: v návštěvnickém centru si zde můžete sestavit originální švýcarský armádní nůž. Ve nedalekém Ilbachu se totiž ten typický švýcarský instrument vyrábí.
Souostroví Pikniků
V obci Flüelen na východní straně jezera v kantonu Uri, kousek za lodním přístavem, vyrostly umělé ostrůvky, sloužící jako koupaliště a místo na procházky a pikniky. Materiál na vytvoření malých ostrovů pochází z horniny vytěžené při stavbě gotthardského úpatního tunelu.
Švýcarská exotika
Středoevropské Švýcarsko sice nemá moře, ale u břehu Lucernského jezera leží víska Bauen, kde rostou exotické rostliny jako na Jamajce. Příčinou je za teplý vítr föhn a jedinečná poloha vesnice. Shodou okolností se zde narodil autor švýcarské hymny Alberich Zwyssig. V jeho rodném domě nyní sice nesídlí muzeum, dobře se tu najíte v restauraci.
