Bonn není jen rodištěm Ludwiga van Beethovena
Již přes třicet není Bonn hlavním městem Spolkové republiky Německo, přesto zůstává mezinárodně uznávaným kosmopolitním centrem politiky, obchodu, kultury a umění. 
Historie Bonnu je dlouhá přes dva tisíce let, čímž se řadí mezi nejstarší evropská města. Latinské jméno města Bonna je poprvé zmíněno již před naším letopočtem v dílech římského autora Flora, který však pravděpodobně vycházel z ještě starších pramenů. Dnes je město na Rýnu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko dvacátým největším městem v Německu. 
Nejvýraznější kapitolou moderních dějin města je poválečné období, kdy Bonn připadl do okupační zóny Velké Británie a v roce 1949 byl vybrán za nové hlavní město západní části Německa. Za rozhodnutí, že právě Bonn se stal západoněmeckou metropolí, město vděčilo Konradu Adenauerovi, prvnímu poválečnému kancléři Německa. Důvodů pro výběr Bonnu bylo hned několik. Jednak to byl fakt, že Bonn nebyl během druhé světové války téměř poškozen, dále jeho strategická poloha na Rýně a blízkost k francouzským hranicím a v neposlední řadě také historický význam města pro Německo. Kvůli relativně malé rozloze a počtu obyvatel byl Bonn v následujících letech parodován jako „hlavní město bez postřehnutelného nočního života“ nebo „Spolková vesnice“. 
Hlavním městem byl Bonn až do znovusjednocení Německa v roce 1990 a v současnosti má status tzv. Spolkového města (Bundesstadt). Dnes tak hrají mnohem významnější úlohu v rozvoji a životě města obchod a hospodářství, své sídlo zde mají významné společnosti, jako například DHL, Deutsche Telekom či T-Mobile. Kromě toho tu sídlí i mnoho mezinárodních institucí – například IUCN ELC (Environmental Law Center World Conservation Union – Právní centrum pro světovou unii konzervace), dále pak patnáct institucí Organizace spojených národů (OSN), mezi ty nejvýznamnější patří UNFCCC (United Nations Framework Convention on Climate Change – Mezinárodní panel OSN pro klimatické změny) nebo UNCCD (United Nations Convention to Combat Desertification – Konvence OSN v boji proti desertifikaci). A v bývalé parlamentní čtvrti na břehu Rýna se dnes nachází kampus OSN. 
Bonn ale nejsou jen firmy a instituce, pyšní se i mnoha památkami, z nichž nejvěhlasnější je rodný dům Ludwiga van Beethovena v ulici Bonngase. Známá je rovněž radnice na náměstí Markt, dokončená v roce 1737 a vybudovaná v rokokovém stylu v době vlády Klementa Augusta Bavorského. V blízkosti radnice se nachází kurfiřtský zámek, který sloužil jako rezidence a dnes je jednou z hlavních budov komplexu Bonnské univerzity. Spolu s kurfiřtským zámkem turisté navštěvují i palác Poppelsforf, který sloužil pro rekreaci kurfiřta v první polovině 18. století. 
Jako rodiště Ludwiga van Beethovena se Bonn prezentuje jako město hudby a každoročně v září a říjnu pořádá na jeho počest festival. Kromě hudby zanechalo ve městě výraznou stopu i výtvarné umění. Bonn je sídlem dvou nejvýznamnějších německých muzeí umění – Bonn Museum of Modern Art a Art and Exhibition Hall Spolkové republiky Německo (známější jako Bundeskunsthalle). Muzeum moderního umění nabízí jednu z nejrozsáhlejších sbírek německého expresionismu a expozice současného německého umění a mezinárodní poválečné grafiky. Kunsthalle pak míří za cílem o něco vyšším: její prostory mají být důstojným rámcem pro prezentaci „duševního a kulturního bohatství“ celého státu a místem rozkvětu mezinárodního dialogu mezi kulturou a politikou. 
Město žije kulturou po celý rok, ale nejvíce akcí se koná každoročně v létě, v rámci tradičního „Bonnského léta“, které se koná od června do září v celém centru města již desítky let. Rovněž každým rokem, od května do září, se podél nejkrásnějších úseků Rýna – a tedy i v Bonnu – konají festivaly ohňostroje s názvem „Rýn v plamenech“. Ve světle ohňostrojů se lesknou nábřežní promenády a pamětihodnosti, proud řeky unáší slavnostně osvětlenou lodní flotilu.
Návštěvu Bonnu lze spojit s výletem do nedalekého okolí, na jihovýchod od města se vypínají vrcholky Sedmihoří (Siebengebirge), kde lze strávit volný čas třeba výstupem na 461 metrů vysoký Grosser Ölberg a za výkon se odměnit v restaurací na vrcholu.
Newsroom TTG
