LidéNovinkyRozhovory

Středočeské řeky a cestovní ruch

O vodních tocích Středočeského kraje hovoří Martin Draxler, radní pro oblast regionálního rozvoje, cestovního ruchu a sportu.

Foto: archiv

Jaký je stav rekreačního využití vodních toků ve Středočeském kraji?

Středočeský kraj má v rámci České republiky zajímavé prvenství. Na jeho území se nachází nejvíce kilometrů vodních cest – celkem 235 km. Z toho Labská vodní cesta má 110 km a Vltavská vodní cesta měří přes 120 km. Pro rozvoj turistického ruchu na vltavské vodní cestě je mimořádně důležitá spolupráce s Jihočeským krajem, který díky dokončení splavnění Vltavy mezi Českými Budějovicemi a přehradní nádrží Orlík zažívá rozkvět rekreace na řece, ale i rozvoj služeb podél ní. Pro Středočeský kraj má význam především oblast přehradní nádrže Slapy, kde má svůj domovský přístav několik tisíc rekreačních plavidel, a také Vltava pod Prahou až po Mělník. Labe má také mnoho co nabídnout. Labe přechází na území kraje z nížinného charakteru, kdy je obklopeno lužními lesy, až po vinařskou oblast Mělnicka ohraničenou z jedné strany Kokořínskem, zatímco z druhé strany se tyčí legendární hora Říp. Na Labi se nacházejí historická města Kolín, Poděbrady, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a množství dalších zajímavostí poblíž řeky. Chybí zde však zatím infrastruktura pro uživatele vodní cesty, tedy pro lodní turisty. I tady je potřebná spolupráce mezi kraji, a zde na využití turistického potenciálu kolem naší největší řeky rovněž úzce spolupracujeme s kolegy z Ústeckého  kraje.

Jaký je cílový stav, dejme tomu v horizontu deseti let?

Cílem je do deseti let mít na Labi i Vltavě plnohodnotnou síť rekreačních přístavů, servisních center, kempů, hotelů, restaurací a dalšího zázemí pro turisty, které budou propojené
s turistickými atraktivitami v okolí. Cílem je dosáhnout podobných čísel návštěvnosti, jaká mají jihočeská Vltava nebo moravský Baťův kanál. To jsou totiž destinace, které ukazují, jak lze vhodně propojit lodní turistiku s památkami a atrakcemi v okolí.

Co se v rozvoji cestovního ruchu po vodních tocích Středočeského kraje již podařilo?

Povedlo se uvést do chodu dotační titul pro podporu cestovního ruchu a v loňském roce byly vybrány první dva projekty vývazišť pro rekreační plavbu v Káraném a Lázních Toušeň. Bohužel z důvodu aktuální situace se během letošní plavební sezony nestihly tyto projekty realizovat. Právě probíhá další ročník těchto dotací a věříme, že úspěšných žadatelů bude více. Cílem je, aby i místa, kde stát nerealizuje velké rekreační přístavy, byla pro lodní turisty dostupná. Jedná se o menší obce nebo například kempy.

Jaké projekty úspěšně skončily a jaké běží? Jak se zlepšila infrastruktura (kotviště, splavnost, zdymadla) a jaké projekty v této oblasti budou zásadní?

O tom, že to stát myslí s rozvojem Vltavy vážně, se můžeme přesvědčit již v této plavební sezoně. Povodí Vltavy zahájilo v loňském roce rozsáhlé práce na modernizaci . Příprava projektů na vodních cestách je časově a administrativně velice náročná. Středočeský kraj není investorem největších staveb na vodě, protože vodní cesty patří státu. My se snažíme tyto investice podporovat, komunikujeme, můžeme podpořit například změny územních plánů pro přístaviště a jsme schopni pomoci obcím s investicemi do doprovodné infrastruktury. Na přehradě Orlík bylo dokončeno prodloužení kolejové dráhy v horní vodě a během dvou let dojde k výměně vozíku lodního výtahu, který by měl umožnit přepravu větších plavidel než v současnosti. Pod Kořenskem byla dokončena první etapa prohrábek koryta, přehradní nádrž Orlík je již napuštěna na „letní“ hladinu a vodní cesta je připravena k plavbě. Na podzim by se měly stavební stroje na dno přehrady vrátit a během zimní odstávky prohrábky dokončit. Cílem je, aby bylo možné využívat plavební komoru Kořensko a lodní výtah Orlík i při snížené hladině přehradní nádrže. Díky těmto projektům se významně prodlouží plavební sezona. S Ředitelstvím vodních cest spolupracujeme na přípravě základní infrastruktury pro rekreační plavbu. Dobrá zpráva je, že realizace prvních rekreačních přístavů by měla být zahájena již v letošním roce. Předpokládá se zahájení v lokalitách na Labi Mělník, Čelákovice, Brandýs nad Labem, Nymburk, Poděbrady a Kolín. Na Vltavě v městysu Davle a v nejbližších letech se dále počítá s  realizací v lokalitách Kamýk, Štěchovice a Klecánky. Tímto bude dosaženo obsluhy nejvýznamnějších turistických lokalit na středočeském Labi a Vltavě. V plánu je i pokračovat v nejbližších letech výstavbou v dalších lokalitách a také musí být realizována síť servisních center pro zajištění ekologického provozu. Velice se těším na rekreační přístav pod červenými hradbami v Nymburce nebo pod mělnickým zámkem na soutoku Labe a Vltavy.

Vodní turistika však není jen samotná řeka…

Ano. Významné je propojení vodních cest s cyklostezkami a cyklotrasami. V současné době realizujeme důležité úseky Labské cyklostezky mezi Mělníkem a Neratovicemi. Do budoucna bude také zajímavé propojení jihočeské a středočeské části Vltavské cyklostezky, která by na území Středočeského kraje navazovala na právě budovaný úsek v Jihočeském kraji z Lipna
po Týn nad Vltavou v celkové délce 188 km. Vltavská cyklostezka propojující šumavskou přehradu Lipno s mimořádnými místy, jako jsou vltavské kláštery, hrady a zámky a přehradní
nádrže Orlík a Slapy a dále přes Prahu kaňonem Vltavy na Mělník s napojením na mezinárodní Labskou cyklostezku, se může stát do budoucna ve spojení s vodní cestou jednou z hlavních rozvojových os rekreačního ruchu. Podél Labe se postupně dokončuje výstavba Labské cyklostezky, která by měla v budoucnu umožnit pohodlnou cestu na kole prakticky od pramene Labe až po jeho ústí do Severního moře v Německu. Z Labské páteřní cyklostezky lze odbočit po návazných stezkách například z Kolína do Kutné Hory. Z Liběchova nebo Mělníka se můžete vydat do CHKO Kokořínsko-Máchův kraj a z Lysé nad Labem zase do bývalého vojenského prostoru Milovice nebo do Benátek nad Jizerou. Cyklistům bych doporučil cestu do Lužce nad Vltavou a projet se podél Hořínského plavebního kanálu, kde uvidí mnoho technických zajímavostí – zvedací mosty a samotný objekt plavební komory Hořín je technickou památkou.

Na co se v rozvoji turistiky po vodních tocích zaměříte dále?

Věnujeme se důsledně marketingu rekreace na vodě. Naším cílem je, aby lidé nevnímali řeky Labe a Vltavu jenom a pouze jako vodní cesty pro lodě, ale jako turistické destinace s dosahem i dále od řeky. Ideální stav bude, když si bude moci česká rodina půjčit rekreační loď na několik dní a bude moci pohodlně zakotvit v nových přístavech, odkud to nebude daleko do takových míst, jako jsou Kokořínsko, Kutná Hora nebo Mělník.

Kde leží největší problémy při rozvoji turistiky po vodních tocích?

Problém je v tom, že příprava projektů trvá dlouho a stavět na vodě je poměrně nákladné. Proto se některé projekty po letech příprav realizují až nyní. Problematické je také, že u řeky jsme vždy v oblasti záplavového území, takže je složitější získat všechna povolení. Zlepšování turistiky na vodě tak bude probíhat trpělivě a postupně.

Jaká je spolupráce s obcemi či majiteli pozemků kolem vodních toků, která je pro výstavbu kotvišť zásadní?

Podpora obcí, ale také státních podniků Povodí Labe a Povodí Vltavy je pro úspěch našeho snažení nejdůležitější. Jak jsme mohli vidět již v loňském roce, o finanční podporu
z našeho Fondu doprovodné infrastruktury je zájem.

Jak spolupracujete se správami povodí?

Podniky Povodí vítají rozvoj plavby a vždy jej podporovaly a podporují.

Počítáte s rozvojem elektromobility na vodě?

Rozvoj ekologické lodní dopravy je trendem současnosti. V České republice již máme několik výletních lodí s elektrickým pohonem. Myslím, že se ekologizace lodního parku bude vyvíjet
a v budoucnu na našich řekách budeme potkávat nejen elektrolodě, ale třeba i lodě s vodíkovým nebo LPG pohonem. t Není důležitým faktorem také podpora půjčoven lodí – nabídka se mi zdá zatím dost slabá… Námi založený spolek Středočeské vodní cesty s půjčovnami úzce spolupracuje, na jeho webu stredoceskevodnicesty.cz jsou aktualizovaná data o všech půjčovnách. V letošním roce vydáme příručku kapitána, ve které najdou uživatelé vodních cest souhrnné informace k plavbě, bezpečnému pobytu u vody, turistické cíle a podobně. Myslím si, že s budováním infrastruktury bude růst i počet rekreačních plavidel v půjčovnách. 

Doporučíte zcela osobně nějaký dvoudenní výlet na lodi po vodních tocích Středočeského kraje?

Já osobně mám rád plavbu vltavským údolím přes Štěchovickou přehradu na Slapy. Mou druhou oblíbenou destinací je oblast Mělnicka, kde proplujete největším plavebním kanálem v Česku mezi Vraňany a Hořínem a podél vinic a lužních lesů po Labi. Velice se mi líbí různorodost středočeských vodních cest – od hlubokých kaňonů po roviny Polabí.

Petr Bílek

Ukázat další

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button