Správný letní rytmus? Dovolená na farmě v horách v Jižním Tyrolsku
Už jste se dostatečně přeladili na letní rytmus? Zpomalte, zklidněte se, užívejte základní a důležité hodnoty… Ve zdravém horském prostředí, daleko od devastujícího žáru měst a přímořských letovisek, bzučících davů.
To platí i pro cestování, nač se teď stresovat náročnou štrapácí přes půlku zeměkoule? Šest až sedm hodin v autě je tak akorát cena za důkladný třeba týdenní „offline“. Na farmě na severu Itálie v Jižním Tyrolsku najdete tu správnou základnu. Díky unikátnímu projektu Roter Hahn s garancí nejvyšší kvality.
Kozí sýr jako svatební dar na Oberwerkstattu
Jen krátce se v Obereggenu potěšíte vzpomínkou na báječnou zimní lyžovačku pod masivem Latemaru a spustíte se serpentinami kousek dolů k severu. A v klidnějším údolí, pořád jsme ještě ve 1480 metrech, zahnete u kapličky doleva a nádherným výhledem do krajiny vás přivítá biofarma Oberwerkstatt. Na svoji životní cestu se po ní vydala mladá rodina Psennerova. „Na okolních kopcích jsou dvě hvězdárny, tak čistá je tady obloha,“ ukazují.
„Od dvou let jsem věděl, že chci zůstat na farmě,“ říká Jonas, absolvent zemědělské školy v Aueru a nejstarší ze tří synů, který podle zdejšího zvyku dostal farmu do správy od rodičů. Jeho žena z nedalekého Collepietra toužila také po koních a ty tady našla. Mají 17 hektarů pozemku, to je na místní poměry optimální, aby je obstarali.
Hlavní byznys tvoří chov čtyřiceti koz a výroba mléčných produktů, hlavně sýra. „Jako svatební dar jsme dostali stroje, které k tomu potřebujeme,“ usmívají se. Můžete se zapojit do práce, pokud chcete. K tomu sedm krav, pár ovcí, poníci, oslík, kočky a psi. „Ale maso si necháváme jen pro sebe, ostatní prodáváme. Když musíme zvíře zabít, chceme využít každou jeho část. Ne jenom maso na prémiové steaky,“ ukazuje Natalie Psennerová.
Brzy se pustili i do rekonstrukce domu. Před pěti lety vystavěli stodolu, přidali tři apartmány, které zásobují na snídani vlastními vejci, marmeládami i mošty nebo bylinnými čajíčky. A pronajímají je hlavně rodinám, anebo jen babičkám a dědům, kteří vezmou vnoučata na prázdniny. Dětská hřiště i přírodní „areál“ na dosah nabízejí nekonečné a neodolatelné možnosti.
„Máme dvě děti a čekáme třetí,“ řekne Natalie a pohladí si rostoucí bříško. „Jsme tu šťastní.“ A umějí se o ty pocity rozdělit a předat je.
Na Steidacherhofu ochutnáte víno s historií
Podobný příběh najdete i o kus dál v oblasti Eggentalu/Val d´Ega, v Rittenu/Lengsteinu na Steidacherhofu, farmě ze 16. století, zaseklé 800 metrů vysoko do svahu s výhledem na majestátní Rosengarten. Rodina Rottensteinerova ji před třemi lety svěřila do rukou Daniela a jeho ženy Glorie, která za ním přišla z Nalsu.
Jen hlavní náplň práce je tady odlišná. Na deseti hektarech se pěstuje vinná réva, jablka, hrušky, třešně. A z nich vyrábí víno – Lagrein, Vernatsch, Kerner a Chardonnay, marmelády, mošty… „Na sezonní práce až do října k nám pravidelně jezdí šest lidí z Rumunska,“ ukazuje Daniel, kam je ubytuje.
V historické budově bydlí rodiče a v horním patře zde otevřeli tři apartmány. Nesou názvy Hilde´s kuchl, Sepp´s Bochstube a Peters Stube s odkazem na rodinnou tradici. Ostatně fotografie mnoha generací, které zde žily a pracovaly, zdobí půvabný interiér, v němž se snoubí historie i moderna. Sami mladí obývají nové stavení, kde mají i společenskou místnost, informační centrum a jídelnu pro hosty. Čerstvě dokončili saunu, na okraji svahu ohniště, půjčí vám kola, mají tu i vlastní elektrostanici pro dobíjení.
Skutečně nic nechybí pro prázdninovou idylu. Naopak přebývá – taková dolomitská panoramata najdete jen málokde. A jen kousíček cesty máte do jihotyrolské metropole Bolzana s městskými lákadly, pokud byste po nich snad náhodou v přírodní idyle zatoužili.
Členem velké rodiny na kraví farmě Grossplonerhof
Taky cestou na Grossplonerhof dáte motoru svého vozu zabrat. Ale pohledy na okolní krajinu včetně majestátního kaňonu vám to bohatě vynahradí. Jedete vzhůru z Brixenu z Eisacktalu/Valle Isarco do Lüsonu. Na Plose máte odtud pořád jen dvacet minut i v zimě, menší vlek najdete dole v obci.
Též zdejší majestátní farma, kterou vystavěl Martin Kaser v roce 2004, se tyčí zaklesnutá pevně ve strmém svahu 1000 metrů vysoko s výhledy do hor i k městu. Chovají tu padesát krav, které nadojí 1500 litrů mléka denně, pro něž si vždy dopoledne až sem nahoru přijede velká cisterna. K tomu pěstují brambory, zeleninu, bylinky, mají ovocné stromy, dělají med, na podzim dostanete i kaštany. Ale to se přece patří samosebou.
„Jen víno si bereme od sousedů,“ usmívá se dcera Maria. Od dětství tady pochopitelně pilně pracuje, ale jako životní poslání to nemá, ráda by studovala medicínu. Však už farmu pomalu přebírá nejstarší bratr Fabian. Ale na provozu se podílí i téměř devadesátiletá babička, denně vaří pro celou početnou rodinu!
V hlavní budově mají dva apartmány, jeden až pro sedm lidí, dodělává se třetí, a pod nimi postavili dřevěný chalet. K dispozici je sauna, gril s ohništěm, herna pro děti, kdyby víc pršelo, ale i knihovna a čítárna, dole v obci čisté jezírko na koupání. Jednou týdně pořádá paní domu Elisabeth pro hosty kurzy vaření, zvlášť knedlíky všeho druhu umí náramně. „V létě máme skoro pořád plno, snad v zimě bývá volněji,“ popisuje zdejší provoz jako ten nejpřirozenější životaběh. Ostatně, jiný už si ani představit neumí.
Tomáš Nohejl
