Ve čtvrtek 1. prosince se zařadila na seznam UNESCO mezi nehmotná kulturní dědictví lidstva i starobylá tradice splavování dřeva spojená s vorařstvím, která se provozovala ve španělských regionech jako Aragonie, Katalánsko, Kastilie-La Mancha, Navarra a Valencie a jejíž schválení navrhly společně Rakousko, Česká republika, Německo, Lotyšsko, Polsko a Španělsko. 
Nicméně na seznam UNESCO se dostala i další španělská tradice, a sice ruční ovládání zvonění na zvony. Ve Španělsku existuje až třicet různých způsobů zvonění. V jiných dobách, kdy ve vzduchu nebylo tolik hluku a nebylo tolik techniky, se používaly k účinné komunikaci, a to jak v náboženské sféře, s níž jsou více spojovány, tak v občanské sféře. „Když se narodilo dítě, dalo se dokonce poznat, jestli je to chlapec, nebo děvče,“ vysvětluje Jesús Quesada, předseda Sdružení zvoníků v obci Utrera.
Co to znamená? Udělení této kategorie „znamená uznání, že daná praxe je reprezentativní pro nehmotné kulturní dědictví lidstva, že je důležitá pro ty, kdo ji provozují, a že si zaslouží být zachována pro budoucí generace“, uvádějí zdroje UNESCO. Od tohoto okamžiku se smluvní stát, v tomto případě Španělsko, zavazuje zahájit plány na zajištění předávání této praxe, a to buď prostřednictvím formálních, nebo neformálních výukových programů, učňovských škol atd. 
Zvonění zvonů je tradiční jen na několika místech ve Španělsku, jako je například zmíněná Utrera (Sevilla) nebo Albaida (Valencie). „Mechanizace způsobila, že ruční zvonění bylo nahrazeno mechanickým,“ říká Quesada, „a vzhledem k hlukové kontaminaci je stále obtížnější slyšet zvony, které byly dříve dobře slyšet na míle daleko. Zvony mají často ženská jména: Petra, Marina, Florina, Fructuosa, Saturnina. Ruční zvonění provozují i ženy.
Každá vesnice má své vlastní zvonění a v každé vesnici mělo zvonění jiný osud. Například v Utreře zachovali zvonění i během hlavních slavností, díky čemuž má sdružení 73 zvoníků, z nichž 40 je stále aktivních. Zvonění na zvony vyžaduje určitou fyzickou zdatnost, musíte vyšplhat na 54 metrů vysokou věž a na největší zvony, které váží až 1300 kg, musejí zvonit čtyři lidé. V tomto sevillském městečku je zvonění velmi efektní, protože aby zvon zastavili, vycházejí zkušení zvoníci do prázdna a stojí na něm.
Zápis na seznam UNESCO není cílem, ale východiskem pro to, aby stále více španělských obcí obnovilo ruční zvonění, a proto se chystáme požádat španělské ministerstvo kultury a sportu, aby začalo pracovat na Národním plánu na ochranu ručního zvonění,“ uvádějí v komuniké sdružení Campaners d’Albaida a Hispania Nostra, která byla společnými podporovateli kandidatury. Obhájci této praxe se domnívají, že město bez zvuku zvonů není městem, že chybí zvuková kulisa, která provázela lidstvo po staletí a která sloužila i jako WhatsApp. 
Osmnáct španělských památek nehmotného dědictví
Kromě ručního rozeznívání zvonů bylo tímto oceněním vyznamenáno již 18 španělských kulturních projevů, mezi nimi silbo gomero (pískání jako dorozumívací jazyk na La Gomeře), flamenco, katalánské lidské věže zvané castells, sokolnictví, festival nazdobených pátií v Córdobě, valencijské svátky ohně zvané fallas, a dokonce i středomořská strava.
Turespaña, kancelář pro cestovní ruch OET Vídeň 
