Kam jet?NovinkyPolskoZahraničí

Poznejte polský Lublin: Město inspirace a významné kulturní i obchodní středisko východního Polska

Město Lublin je velmi progresivní metropole Lublinského vojvodství, které svou východní hranicí sousedí s Běloruskem a Ukrajinou. Někdy se proto v rámci Polska označuje jako „brána na východ“. Počtem obyvatel je devátým městem v Polsku, v ČR by se velikostně zařadil někde mezi Ostravu a Brno.

Staré město / Foto: M. Tarkowski

Nejrychlejší a nejpohodlnější spojení pro většinu Čechů představuje letecké spojení do Varšavy a následně Lublinu. Pokud ale do Lublinu dorazíte autobusem, vystoupíte na neoficiálně nejkrásnějším autobusovém nádraží v Polsku. Oficiálně se pyšní nedávno uděleným „Oscarem za architekturu“ – lublinské metropolitní autobusové nádraží totiž získalo v listopadu 2024 hlavní cenu na soutěži World Architecture Festival 2024 v kategorii Doprava. Po vizuální stránce stavbě dominuje sklo, výrazné bílé sloupy podobající se vyhlášeným stromovým strukturám v singapurských Gardens by the Bay a vertikální zahrada pokrývající stěny nádraží. Kromě designu nádraží k ocenění přispělo i jeho inovativní a ekologické řešení – najdete tu např. dlažbu pohlcující smog, fotovoltaické panely nebo systém rekuperace dešťové vody.

Autobusové nádraží / Foto: Miasto Lublin

Město historicky představovalo důležitý spojník na trasách mezinárodního obchodu. Hlavním městem vojvodství se stal už v roce 1474. Zásadně ho ovlivnila Polsko-litevská unie, uzavřená v Lublinu v roce 1569. Tím se Lublin stal strategickým střediskem na trase Krakov – Vilnius, později mezi Varšavou a ukrajinským územím. V roce 2024 se v Lublinu slavilo 455. výročí této Lublinské unie a to, že spolu s Polskem tuto událost oslavili i hosté z Litvy a Ukrajiny, dokládá dodnes velmi blízké vztahy všech tří zemí.

Lublin byl díky své strategické poloze vždy obýván mnoha národnostmi a náboženskými vyznáními a má dodnes multikulturní charakter. Dokládá to i skutečnost, že v něm sídlí hned pět univerzit a dalších vysokých škol. Studenty se v Lublinu snaží i aktivně zapojovat do kulturního a společenského dění ve městě, v roce 2023 bylo město dokonce držitelem titulu Evropské hlavní město mládeže. A Lublin svou multikulturnost cíleně rozvíjí. Na Divadelním náměstí (Plac Teatralny) má sídlo moderní Centrum setkávání kultur (Centrum Spotkania Kultur), které pořádá divadelní představení, opery, koncerty, výstavy nebo filmové projekce. Město navíc v září 2024 získalo statut Evropské hlavní město kultury pro rok 2029. Tento titul je propůjčován Evropskou unií na jeden rok vybraným evropským městům, která během daného roku mohou ostatním zemím v Evropě přiblížit svůj kulturní život (pro zajímavost, pro rok 2028 získaly tento titul České Budějovice). Lublin má ve svém programu pro rok 2029 slogan RE:UNION. To odkazuje na propojení s východoevropskými zeměmi, na vazby mezi uměním, vědou, sportem a kreativitou a podnikáním.

Staré město / Foto: Miasto Lublin

Z mnoha zdejších kulturních akcí se můžete zúčastnit např. populárního cirkusového festivalu Carnaval Sztukmistrzów, který oslavuje umění cirkusových artistů, žonglérů, kejklířů, polykačů ohně a pouličních umělců. Koná se tu i Evropský festival chutí (Europejski Festiwal Smaku), Festival lublinských pověstí (Festiwal Legend Lubelskich), festival alternativní a world music s názvem Východ kultury – jiné zvuky (Festiwal Wschód Kultury – Inne Brzmienia) nebo Jagellonský jarmark (Jarmark Jagielloński).

Lublin je pro návštěvníky atraktivním i množstvím historických památek. Původní hrad se sice nedochoval, ale na jeho místě vyrostl novogotický hrad, v minulosti užívaný jako vězení a dnes přeměněný v Lublinské muzeum, s obrazovou galerií, sbírkou mincí a vojenských předmětů. Vedle hradu se nachází Staré město, ve kterém se z většiny dochovala původní zástavba, od gotiky až po klasicismus. Prohlédnout si můžete starou radnici, dominikánskou baziliku nebo 2. nejstarší divadlo v Polsku Teatr Stary.

Lublinský hrad / Foto: Miasto Lublin

Jednou z prvních barokních staveb v Polsku byla Lublinská katedrála (Archikatedra Lubelska) na Katedrálním náměstí (Plac Katedralny). Na zdejším Tribunálním kříži a na obraze Černé madony čenstochovské se kdysi zázračně objevily slzy. V obou případech ale měly tyto události neblahé následky. Dnes návštěvníky láká hlavně zdejší Pokladnice. V této kapitulní síni dříve schůzovala kapitula, ale protože v ní byly uloženy cenné relikvie a kultovní předměty, říká se jí Pokladnice. Pro krásný výhled na město můžete vystoupat na vyhlídkovou terasu ve výšce 40 m z celkem 60 m vysoké Trinitářské věže vedle katedrály. V ulici za věží najdete podivný kámen, kterému se říká Smolný (Kamień nieszczęścia). Byl prý základnou pro popravčí špalek a je s ním spojeno několik legend vyprávějících o neštěstí způsobeném lidem, kteří jej použili či se jej dotkli. Takže při své návštěvě buďte opatrní!

Litevské náměstí / Foto: M. Tarkowski

Na Rynku stojí za návštěvu multimediální muzeum Piwnica pod Fortuną v historickém nájemním domě Lubomelských, které návštěvníky přenese do dob největšího rozkvětu města. V celkem 10 místnostech jsou k vidění exponáty a vizualizace, jež představují nejdůležitější události a představitele „zlatého věku“ Lublinu, multináboženský charakter města i průmyslovou stránku Lublinu. Největším lákadlem je historická vinárna s unikátními malbami z 16. století. Milovníci piva nejspíš rádi zamíří do Pivovaru Perła v prostorách bývalého kláštera. Během hodinové prohlídky vás zde seznámí s historií tohoto místa, s tajemstvím vaření piva a čeká vás i závěrečná ochutnávka. Vaše další smysly potěší multimediální fontána se světelnou a zvukovou show na Litevském náměstí. Město se pyšní i Botanickou zahradou Univerzity Marie Curie-Skłodowské, kde najdete přes 1500 druhů stromů, 800 druhů zeleniny a celkem více než 6500 druhů rostlin.

Lublinské panorama / Foto: Miasto Lublin

Při procházce městem jistě neminete dvě brány, které se zachovaly z městského opevnění. V Krakovské bráně (Brama Krakowska) dnes sídlí Muzeum dějin města Lublinu (Muzeum Historii Miasta Lublina). Hradská brána (Brama Grodzka) se dříve nazývala Židovská, protože vedla z křesťanské části města do židovské. V 16. a 17. stol. sídlila v Lublinu nejpočetnější židovská komunita v celém Polsku. Pokud byste se o této komunitě chtěli dozvědět víc, můžete se vydat na Stezku po stopách lublinských Židů (Szlak Śladami Lubelskich Żydów).

Zdejší historie má bohužel i několik temných kapitol. Lublin zažil kozácké a švédské nájezdy, morové epidemie a jeho novodobá nejtemnější kapitola se odehrála za 2. světové války v židovském ghettu. Před válkou tvořili Židé asi třetinu obyvatel, ale celé ghetto bylo během války zničeno a téměř celá populace Židů z Lublinu zemřela v místním koncentračním táboře Majdanek. Majdanek v Lublinu je nejlépe dochovaným nacistickým vyhlazovacím táborem z 2. světové války, dnes proměněným v muzeum na památku cca 360 000 lidí, kteří se z něj nevrátili.

Ladi Tichá

Článek byl zpracován ve spolupráci s Polskou turistickou organizací.

Ukázat další

Související články

Back to top button