Polský region, z české strany ohraničený Broumovskými stěnami, Orlickými horami a Jeseníky, si pro Čechy stále uchovává kouzlo neobjevenosti. A to i přesto, že má opravdu pestrou nabídku atrakcí, které turista ocení – nádhernou krajinu, historická a lázeňská města, technické památky, historické vojenské pevnosti nebo třeba vinice.
Prohlídku regionu můžete začít např. pevnostmi. Kromě starší i známější pevnosti Kladsko doporučuji navštívit pevnost Stříbrná hora (Srebrna Góra) z 18. století. Pruská pevnost na hranici s habsburským Slezskem přes 200 let chránila strategický horský průsmyk mezi Kladskem a Dolním Slezskem a je považována za největší a také nejvýše položenou horskou pevnost v Evropě. Leží ve výšce zhruba 600 až 700 metrů nad mořem v pohoří Sovích hor a je výjimečná svým rozsahem i polohou v horském terénu. Kromě tajemných kasemat tu při denní prohlídce oceníte nádherné výhledy na Soví hory a okolní kraj, noční prohlídky zase lákají na netradiční zážitek s výrobou střelného prachu, pruským výcvikem vojáků a střelbou z historického kanonu. Pro české turisty zde mají k dispozici české audio průvodce. A ještě přidám bonusový tip: je možné zde přespat v nejkrásněji položeném hostelu v Dolním Slezsku.
Pokud se rozhodnete pro pěší výlet v okolí, můžete se vydat jen o pár kilometrů dál k cihlovému viaduktu z počátku 20. století. Kdysi po něm vedla legendární zubačková železnice přes strmé Soví hory. Dnes je Wiadukt Żdanowski součástí naučné stezky, která vede po stopách dávné železnice. Viadukt slouží jako vyhlídka a v případě zájmu se z něj dá pod dohledem instruktorů bezpečně slanit z výšky 24 metrů. Na místě je k dispozici i lezecká stěna.
Kladsko je na technické památky velmi bohaté. Dalším příkladem je třeba Uranový důl (Kopalnia uranu) u Kletna. Historicky se v něm těžilo stříbro, měď a železná ruda, ale těžba horníkům záhadně zkracovala život. Příčina byla objevená až po 2. světové válce – uranová ruda. Toho okamžitě využili Sověti a 5 let ji zde tajně těžili a odváželi do Sovětského svazu k výrobě atomových zbraní. Zdánlivě obyčejný důl návštěvníky překvapí – geologický vývoj a historii těžby tu totiž popisuje v kulisách stěn pokrytých drahými kameny, jako jsou např. ametyst, fluorit nebo malachit. Uvidíte kus uranové rudy s ukázko uměření radioaktivity (bezpečnou), a dokonce i skleněné nádobí s příměsí uranu, které po nasvícení UV lampou září neonovou zelenou barvou. I zde je k dispozici český audio průvodce.
Zlatou horečku nezažila jen Amerika, ale i vysoko položené městečko Złoty Stok ve Zlatých horách. Ve zdejším Zlatém dole (Kopalnia Złota) se těžilo zlato po neuvěřitelných sedm století! Ani zde vás návštěva nebude nudit: dozvíte se třeba, kolik zlata důl během své existence vydal, proč se Zlaté hory staly dodavatelem kdysi populárního jedu nebo jak důl souvisel s cestou Kryštofa Kolumba do Ameriky. Svezete se speciálním podzemním vláčkem, sklouznete se na podzemní skluzavce a spatříte jediný podzemní vodopád v Polsku. Teplota v dole se celoročně pohybuje kolem 7 °C, takže je dobré se teple obléct. K dispozici je český audio průvodce. V areálu Zlatého dolu můžete navštívit také hornickou osadu, kde si na své přijdou zejména děti. Nabízí totiž možnost vyzkoušet si různé středověké nástroje, ale také doprovodné aktivity jako třeba rýžování zlata, hledání diamantů nebo ražení zlatých mincí. V areálu se dokonce můžete ubytovat v příjemném penzionu Złoty Jar v rustikálním stylu.
Kromě návštěvy dolu ale doporučuji také návštěvu místní restaurace Kuźnia Smaków, kterou provozují tzv. „Princezny gastronomie“. 12 obyčejných žen tu dokázalo v době covidu, po odchodu tehdejšího šéfkuchaře,„postavit zpět na nohy“ místní restauraci. Se zápalem se naučily vařit u nejlepších polských šéfkuchařů tak skvěle, že letos v říjnu vyhrály národní kuchařskou soutěž. A protože jejich kuchyně je součástí areálu u Zlatého dolu, v nabídce najdete tradiční polské pokrmy v moderním provedení a s exkluzivními ingrediencemi, jako je jedlé zlato.
Dějiny regionu Kladsko nesou výraznou českou stopu. Příkladem může být třeba klášter Jindřichovské knihy (polsky Klasztor Księgi Henrykowskiej) v Jindřichově (polsky Henrykow). Komplex ze 13. století, s barokní přestavbou ze 17.–18. století, totiž ukrývá velký polský poklad. A to první písemně dochovanou větu v polštině, která se nachází v tzv. Jindřichovské knize, sepsané ve 13. století zdejším opatem. Zní takto: „Dej, já budu mlít a ty si odpočiň,“ a měl ji v polštině pronést český sedlák ke své polské ženě. Knihu i překrásné interiéry kláštera si můžete prohlédnout, protože klášter je otevřen návštěvníkům, s možností průvodců v polštině nebo např. v angličtině. Jeho bohatě zdobený barokní interiér, varhany, fresky a refektář patří k nejcennějším památkám Dolního Slezska. Dodnes slouží řádu cisterciáků – jako sídlo katolické střední školy a části kněžského semináře.
Tomu, kdo má rád ruční práci a řemeslnou tradici, doporučím zastavit se v lázeňském městě Duszniki-Zdrój. Místní papírna produkovala v minulosti papír takové kvality, že se dostal až na evropské panovnické dvory. A funguje tu bez přerušení od 16. století až dodnes, navíc slouží i jako Muzeum papírnictví. Prohlídka je kombinací mnoha zajímavých informací a zážitků: nejenže se dozvíte o tajemství výroby papíru, ale také se tu můžete ujistit, jestli máte v peněžence bankovky pravé nebo falešné. Spatříte teprve poměrně nedávno objevené cenné fresky a z místní dílny si odnesete skvělý suvenýr v podobě vlastnoručně vyrobeného papíru. K dispozici je i český audio průvodce.
Duszniki-Zdrój jsou městem s dlouhou lázeňskou historií. Lázně s horským charakterem v minulosti navštívil např. slavný skladatel Fryderyk Chopin, kterého si ve městě každoročně v létě připomínají festivalem F. Chopina. A nejsou to zdaleka jediné lázně, kterými je region Kladsko proslulý. Návštěvníky láká i Kudowa-Zdrój, kde při lázeňské péči můžete navštívit i místní Muzeum hraček „Bajka“ nebo unikátní Kapli lebek (Kaplica Czaszek) v přilehlé části zvané Czermna. Za návštěvu stojí i lázně Polanica-Zdrój s nádherným parkem s velkou šachovnicí a fontánou, která je v sezoně barevně nasvícena a synchronizována s hudbou.
Pokud byste si chtěli dopřát zcela unikátní zážitek, zarezervujte si předem návštěvu radonové lázně Zdrój Wojciech v lázeňském městečku Lądek–Zdrój. Čeká vás 30 minut v bazénu s příjemně teplou, tyrkysově zbarvenou vodou, v prostorách jednoho z nejkrásnějších lázeňských interiérů ve střední Evropě. Bazén je kulatý, obložený světle šedým mramorem se čtyřmi portály. V bazénu jsou mramorové niky a lavice, ze kterých můžete obdivovat stěny zdobené arkádami a štíhlými vysokými sloupy. Nad nimi prostor zdobí malby, vlysy a reliéfy a prostor je zakončený monumentální kupolí s okny, kterými dovnitř proniká světlo. Připadáte si spíš jako v chrámu než bazénu, a tak vedlejším efektem léčebné lázně je i estetický zážitek. Vstup je pouze na rezervaci a s koupací čepicí, doporučuji přinést si vlastní ručník.
A do opravdového chrámu, navíc s puncem památky ze seznamu UNESCO, vás pozvu do Svídnice. Zdejší kostel Míru se v mnoha ohledech vymyká náboženským památkám, na které jsme zvyklí. Byl postaven v 17. století za netradiční podmínky – jako materiál museli stavitelé použít pouze dřevo, hlínu, písek a slámu, a to ve lhůtě 1 roku. Proto má stavba zvenčí hrázděný charakter, jako budovy, které známe třeba z Rakouska. Ač se to zvenčí nezdá, do kostela se vejde neuvěřitelných 7500 lidí! Ale co návštěvníkům bere dech, je překrásný dřevěný interiér kostela. Zdobí ho korintské sloupy, nádherné stropní malby, netradiční honosné lóže a cechovní znaky. Českým návštěvníkům je tu k dispozici písemný český průvodce a v případě větších organizovaných skupin je tu možné vyslechnout výklad i v češtině přímo z reproduktorů v kostele. A pokud vás svídnický kostel Míru ohromí jako mě, můžete se ze Svídnice vydat i do 35 km vzdáleného Jaworu. Nachází se tam totiž druhý kostel Míru, také zapsaný na seznam památek UNESCO.
A jak je na tom region s nabídkou ubytování? Nutno říct, že mnohem lépe, než bychom čekali z naší domoviny. A to nejen ve formě standardních hotelů a penzionů, ale také v podobě ubytování v historických kulisách. Už jsem zmínila např. hostel v horské pevnosti Stříbrná hora. Dalším příkladem je kousek od pevnosti Kladsko Pałac Kamieniec, venkovské sídlo ukryté v zeleni. Po letech chátrání ho jeho majitelé obnovili do původní podoby z konce 18. století. Dnes tu probíhají svatební hostiny, firemní akce, setkání i relaxační pobyty s jógou a v místní restauraci připravují moderní polskou kuchyni s regionálními surovinami. A Pałac Kamieniec je jen jednou ukázkou z mnoha dalších možností přenocování či delších pobytů ve zrenovovaných historických sídlech, která celé Dolní Slezsko nabízí.
Region Kladsko je ideální místo pro všechny, kdo chtějí zažít bohatství historie, kultury i přírody, a nejezdit přitom daleko za hranice České republiky. Díky rozmanitosti atrakcí, kvalitní infrastruktuře, bohaté nabídce ubytování a organizovaným programům zpestřeným workshopy si zde přijdou na své jak individuální turisté, tak i organizované skupiny v rámci MICE eventů.
Ladi Tichá
Článek byl zpracován ve spolupráci s Polskou turistickou organizací.
