Pyšní se historickým centrem vedeným na seznamu památek UNESCO a jeho krása se zrcadlí na hladině řeky Visly. Dějinami města se line vůně vůní obilí, medu a koření a světu dalo renesančního člověka, který položil základy moderní astronomie. Vítejte v Toruni, středověkém městě voňavého perníku a Mikuláše Koperníka.
Polská Toruň, bývalé královské město, vám možná připomene Český Krumlov. Obě města vznikla ve 13. století a jejich historická jádra si zachovala původní středověké uspořádání. Toruň i Český Krumlov mají svá historická centra zapsaná na seznamu památek UNESCO a patří k nejautentičtějším v Evropě. K panoramatům obou měst patří zachovalé městské hradby a obranné prvky. Český Krumlov se vypíná nad meandry řeky Vltavy, a hradby Toruně se odrážejí na hladině řeky Visly. Obě města také vynikají gotickými stavbami. Ale zatímco v Českém Krumlově najdeme kamennou gotiku, v polské Toruni dominuje kvůli nedostatku kvalitního kamene v této oblasti severoněmecká cihlová gotika. V jejím jádru proto můžeme obdivovat mnoho středověkých staveb z charakteristických červených cihel.
Skvělým začátkem prohlídky Toruně je procházka po nábřeží, protože rozvoj města byl těsně spjat s řekou Vislou. Řeka městu poskytovala ekonomickou prosperitu a také ochranu, protože tvořila přirozenou překážku pro útočníky. Visla umožňovala snadný transport zboží, například soli, obilí nebo dřeva, o který se starali voraři (polsky flisacy). Díky tomu se město rychle stalo významným obchodním uzlem a součástí tzv. hanzovní ligy, obchodního a politického svazu měst v oblasti Baltského a Severního moře.
Pokud pro vstup do centra od řeky zvolíte Klášterní bránu, budete jen kousek od několika hlavních atrakcí města. Mezi nejznámější patří Křivá věž. Je vysoká 15 metrů a od své osy se odklání o téměř 1,5 m. Jedna legenda odchylku vysvětluje jako trest za hříšnou lásku rytíře a klášterní schovanky. Rytíř musel za trest postavit věž pokřivenou jako své svědomí. Svoje vlastní svědomí můžete na místě otestovat tak, že se postavíte patami a zády těsně k věži a předpažíte. Pokud takto vydržíte stát, je vaše svědomí čisté jako lilie…
Kousek od Křivé věže stojí v ulici Kopernika Dům Mikuláše Koperníka, tvořený propojenými domy č. 15 a 17, které patřily rodině Koperníků. V dnešním muzeu čekají návštěvníky informace a zážitky zaměřené na tři témata: starověkou a současnou vědu, každodenní život měšťanské rodiny v pozdně gotickém hanzovním domě a život a dílo Mikuláše Koperníka. A proč jsou na svého nejslavnějšího obyvatele v Toruni tak pyšní? Ve svém díle „O pohybu nebeských těles“ přišel s tzv. heliocentrickou teorií. Tvrdil, že středem vesmíru je Slunce a Země i ostatní planety kolem něj obíhají. Přišel také s myšlenkami, že Země se otáčí kolem své osy zhruba jednou za den, což vysvětluje střídání dne a noci, a také že Země obíhá kolem Slunce jednou za rok, což je příčinou ročních období. Tím položil základy moderní astronomie.
Koperník je pro Toruň natolik významnou postavou, že má na rohu Staroměstského náměstí už od roku 1853 vlastní sochu. Socha je umístěna před gotickou Staroměstskou radnicí s radniční věží, ze které je krásná vyhlídka na město. Kousek od sochy Koperníka se turisté s oblibou zastavují u bronzové sochy osla. Má totiž na svém hřbetu nezvykle umístěnou kovovou hranu, která odkazuje na středověkou praktiku pranýřování. Provinilce tehdy posadili na pranýř v podobě dřevěného osla s dřevěnou hranou na hřbetě, a často mu ještě zatížili nohy. Trestem tak nebyla jen veřejná potupa, ale i velká bolest. Hodila by se vám trocha štěstí? Pak zamiřte přímo ke kašně na Staroměstském náměstí. Kašně dominuje socha voraře a 8 bronzových žab. Pojí se s ní pověst podobná té o Krysaři. Kdysi prý město proklela žebračka, kterou vyhnali z města, a město kvůli tomu zaplavily žáby. Starosta vyhlásil, že odmění toho, kdo žáby vyžene. Jeden z vorařů žábám začal hrát na housle a ty, fascinované jeho hudbou, kráčely za ním ven z města. Pověst dále praví, že pokud kašnu obejdete a pohladíte každou žábu, přinese vám to štěstí.
Při procházce městem vám jistě neujde, že v mnoha výlohách najdete různé formy perníku. Toruň je totiž jedním z nejstarších a nejvýznamnějších center výroby perníku ve střední a východní Evropě. Tato tradice se ve městě rozvíjela díky řádu německých rytířů už od 13. století, kdy bylo město založeno a začalo se stavět gotické jádro města. Sýpky byly plné obilí, v regionu byl dostatek medu a díky čilému obchodování se do města přiváželo koření jako skořice, muškátový ořech, hřebíček nebo zázvor. Výroba perníku se proto rychle rozšiřovala a ve městě časem vznikly i perníkářské cechy, které chránily obchodní tajemství a zajišťovaly kvalitu výrobků. Pokud byste chtěli do tajemství jejich výroby proniknout i vy, můžete v Toruni navštívit některé ze dvou hlavních perníkářských muzeí, které zároveň pořádají workshopy s pečením perníku pro návštěvníky Toruně: Muzeum toruňského perníku nebo Živé muzeum perníku. Na místě si nejenom upečete vlastní kousek perníku, ale také se dozvíte více o historii tohoto sladkého symbolu Toruně. Jedním z tvarů, který si můžete upéct, jsou Katarzynki, pojmenované prý po dceři perníkáře jménem Kateřinka, která vymyslela tvar šesti navzájem propojených koleček. Dnes jsou považovány za originální toruňskou specialitu.
V Toruni se díky perníku můžete vydat i na speciální Toruňskou perníkovou kulinářskou stezku s podtitulem „Ochutnejte Toruň“. Součástí kulinářské stezky jsou gastronomické podniky, které nabízejí skvělé pokrmy včetně těch s příchutí perníku (a také perníkové pivo). Svoje chuťové buňky můžete potěšit v restauracích Esence, 4 roční období (4 Pory Roku), Monka, Salt, Krčma Spichrz nebo v restauraci hotelu Filmar. A pokud vás přepadne mlsná, zastavte se na kávu a vyhlášený perník s povidly v kavárně Torunianka Cafe s atmosférou 30. let 20. století. Kromě restaurací a kaváren stezka návštěvníky zavede i na místa, kde udržují starodávné toruňské tradice, takže Toruň poznáte z mnoha různých stránek. Vedle už zmíněného Muzea toruňského perníku jsou to např. Starotoruňská perníkárna nebo plavby na tradičních dřevěných lodích (připomínka důležité role vorařů v historii města).
Součástí stezky je i Dílna vitráží INTEK-ART, jejíž výloha láká všechny kolemjdoucí. Je totiž plná nádherných vitráží z pestrobarevných sklíček. A tuhle krásu si můžete na místě nejen koupit, ale také vás ji tu naučí vyrobit. V polské Toruni udržují tradici výroby vitráží otec a syn Intekovi ve své dílně INTEK-ART na ulici Szewska 8. Provozují i Interaktivní muzeum vitráží NISZA, kde představují historii, nástroje a různé techniky výroby vitráží, a zároveň zájemce učí, jak si kousek skleněné krásy vyrobit. Až budete v Toruni, nezapomeňte se u nich aspoň zastavit a pokochat se krásnými uměleckými výtvory.
Za uměním se můžete vydat i do tří skvěle zachovalých gotických kostelů. Za nejkrásnější sakrální stavbu je v Toruni považován kostel sv. Jakuba na Novomiastskem rynku. Jeho netradiční dvojitá věž je jednou z dominant města. Uvnitř najdete soubor jedněch z nejlépe dochovaných středověkých nástěnných maleb v Polsku a unikátní mystický krucifix s Kristem ukřižovaným na Stromu života. Navštívit kostel stojí za to také kvůli nedávnému nečekanému objevu. V roce 2019 byl při renovačních pracích na klenbě hlavní lodi katedrály odkrytý středověký dvoumetrový obraz ďábla. Měl prý během bohoslužeb pozorovat a zapisovat prohřešky věřících, kteří během mše dřímali, mluvili nebo jí nevěnovali pozornost, a zapisovat je do knihy hříchů.
Nedaleko Domu Mikuláše Koperníka najdete katedrálu svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty, zvanou též katedrála sv. Janů. V ní se v tzv. Koperníkovské kapli nachází křtitelnice, v níž byl pokřtěn Mikuláš Koperník. Pokud vystoupáte na věž kostela, můžete si prohlédnout zvon zvaný „Tuba Dei“, tedy Boží trouba, největší středověký zvon v Polsku s váhou přes sedm tun. Na severní straně presbytáře si můžete prohlédnout monumentální gotickou nástěnnou malbu z období kolem roku 1380, která v propojení několika různých motivů v jednom obraze, např. Krista i pekla, nemá v evropském umění obdobu. Malba sloužila jako vizuální pomůcka pro kazatele i jako morální výstraha pro věřící.
Třetí gotickou stavbou je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Toruni u Staroměstského náměstí. Byl založen františkány, a proto chrám nemá hlavní věž, ale pouze tři malé zvonice. Zato je největším halovým gotickým kostelem ve městě a ve své době i v Evropě. Kvůli svým výjimečným gotickým malbám a nádherně vyřezávaným dubovým chórovým lavicím je kostel jednou z nejvýznamnějších gotických památek v Polsku a také jedním ze symbolů Toruně.
Mezi ikonické červené stavby v Toruni patří i ruiny Toruňského hradu. O výstavbu se ve 13. stol zasloužil řád německých rytířů (zvaných křižáci). Na místě stál až do 15. století, kdy došlo k povstání proti křižákům, hrad byl obléhán a po kapitulaci posádky vypleněn a z rozhodnutí města i preventivně zbořen. Dnes slouží jako turistická atrakce a konají se zde nejrůznější kulturní akce. Při procházce okolo ruin hradu vám možná vyvolá úsměv na tváři jedinečné loutkové divadlo Baj Pomorski na ulici Piernikarská 9. Jeho budova má totiž tvar skříně s mnoha šuplíky a evokuje svět fantazie a pohádek. Divadlo je v Toruni důležitým centrem kultury a vzdělávání pro děti a mládež v regionu.
Toruň, město s promenádou u řeky Visly plné perníku, gotických památek a legend nabízí pohodovou atmosféru a nepřeberné množství zážitků. A vedle nich si jako suvenýr můžete odvézt vlastnoručně vyrobené umělecké kousky v podobě perníku či vitráže.
Autor: Ladi Tichá
Článek byl zpracován ve spolupráci s Polskou turistickou organizací.
