Bydhošť, jedno ze dvou správních center Kujavsko-pomořanského vojvodství v severním Polsku, se pyšní jedinečnou kombinací secesní architektury, elegantních nábřeží a atmosférou „polských Benátek“ díky třem vodním tokům – Visle, Brdě a Bydhošťskému kanálu. V roce 2022 ke zdejším lákadlům navíc přibyl středověký poklad, senzačně objevený ve zdejší katedrále v roce 2018.
Stavba Bydhošťského kanálu koncem 18. století zcela zásadně ovlivnila ráz města. Kanál totiž spojil povodí Visly a Odry a umožnil efektivní vnitrozemskou vodní dopravu mezi Baltským a Severním mořem. Bydhošť se díky němu proměnila ve významný vnitrozemský přístav a stala se centrem obchodu, přepravy dřeva, zboží a surovin. Po nejzajímavějších místech Bydhoště návštěvníky provází speciální Stezka TeH2O (polsky Szlak TeH2O), která propojuje 15 klíčových turistických míst spojených s historií vody, techniky, průmyslu a řemesel ve městě. Stezku TeH2O lze absolvovat pěšky, na kole, nebo využít vodní tramvaj na řece Brda, která spojuje některé body trasy a nabízí jedinečný pohled na město z řeky. Lodě na řece jsou jak otevřené, tak i kryté, takže nejste omezeni aktuálním počasím.
Součástí Stezky TeH2O je i nejznámější symbol Bydhoště – sýpky v ulici Grodzka 9–11. Tyto historické skladovací budovy s hrázděnou konstrukcí z konce 18. stol v minulosti sloužily především k uchovávání obilí, ale i soli nebo potravin. Pro město jsou symbolem obchodního rozkvětu města a jeho spojení s vodní dopravou a evropským obchodem, a proto tvoří dnešní logo města. V sýpkách si můžete prohlédnout expozice Regionálního muzea. Stezka pokračuje hned naproti sýpkám v lodi Lemara. Jde o technickou památku z roku 1937 se zrekonstruovanými interiéry, které v podpalubí přibližují každodenní život lodníků a tradici vnitrozemské plavby.
Jen malý kousek od lodi Lemara můžete spatřit ikonu Bydhoště – sochu nazvanou „Přecházející přes řeku“, odhalenou v roce 2004 při příležitosti vstupu Polska do Evropské unie. Postava balancující nad řekou Brdou drží v ruce šípy a přes rameno má zavěšené sandály. Tím odkazuje na sochu Lučištnice z Parku Jana Kochanowskiego. Má symbolizovat kontinuitu a dialog mezi minulostí a současností města a také odvahu a otevřenost města novým výzvám.
Pokud máte rádi procházky, doporučuji se projít po nábřeží Wybrzeże Prezydenta Narutowicza. Trasa vede podél řeky Brdy kolem monumentální modernistické budovy Opery a čekají vás při ní krásné výhledy třeba na přístaviště vodní tramvaje, saunu na vodě, a hlavně Mlýnský ostrov (Wyspa Młyńska), další zastávku na tematické trase TeH2O. Mlýnský ostrov je oblíbeným místem pro místní i pro turisty – nabízí klidné prostředí zeleně u vody, kavárny, bary i hotel a slouží kulturním, vzdělávacím a společenským účelům. Funguje zde i přístaviště a půjčovna vodních plavidel. V minulosti byl Mlýnský ostrov centrem průmyslové a obchodní aktivity, nacházely se zde Rotherovy mlýny, sýpky, hospodářské budovy i mincovna. Těžil z polohy na důležité obchodní trase spojující povodí Visly a Odry prostřednictvím Bydhošťského kanálu, ale postupně kvůli útlumu průmyslu ztratil význam.
Díky revitalizaci se z původních historických sýpek stalo dnešní Centrum vědy a kultury, které pomocí fotografií, modelů a interaktivních prvků návštěvníkům přibližuje klíčová odvětví, která ovlivnila rozvoj města. Mezi nejzajímavější stálé expozice patří „Uzly. Příběh o městě u řeky“, která interaktivně mapuje vztah Bydhoště k vodě a jejímu průmyslovému dědictví. Další stálá výstava „Mlýn-Mašina“ ukazuje historické mlýnské stroje, principy zpracování obilí a význam mlýnů pro region. Součástí budovy je vyhlídková terasa s krásným výhledem na Mlýnský ostrov, řeku Brdu i budovu Opery.
Bývalá královská mincovna na Mlýnském ostrově, kde se v minulosti razily mince pro celé Polsko, se proměnila na Evropské centrum peněz. Kromě expozice věnované historii peněz, mincí a bankovnictví v regionu tu najdete i tzv. bydhošťský poklad. Opravdový poklad se skládá z předmětů ze 17. století, často ze zlata a osázených drahokamy, jako jsou prsteny a přívěsky, ozdobné nášivky, růžence či zbožné předměty, a téměř 500 zlatých mincí. Poklad byl objeven v roce 2018 při rekonstrukci katedrály sv. Martina a Mikuláše v centru Bydhoště pod její podlahou, kam byly předměty zřejmě ukryty během švédské invaze do Polska v polovině 17. století.
Za návštěvu stojí i samotná katedrála svatého Martina a Mikuláše, kde byl poklad nalezen. Gotický chrám z 15. století je příkladem tzv. severoněmecké cihlové gotiky, která je charakteristická použitím červených cihel. Interiér katedrály byl ve 20. letech 20. stol vyzdoben polychromií a je na katedrálu až nezvykle barevný.
Přenesme se ale z gotiky na přelom 19. a 20. stol. Rozvoj vodní dopravy, obchodu a průmyslu tehdy přinesl do Bydhoště značné finanční prostředky. Ty podnikatelé investovali do výstavby nových reprezentativních staveb ve stylu secese (art nouveau), která byla v té době symbolem elegance, pokroku a vkusu. Jádro bydhošťské „secesní zóny“ tvoří hlavně ulice Augusta Cieszkowského, Gdańska a Dworcowa. V těchto ulicích opravdu stojí za to otočit hlavu vzhůru a obdivovat bohatě zdobené fasády s typickými secesními motivy. Ať už jde např. o květinové ornamenty, ženské motivy, stylizované rostlinné motivy, asymetrické tvary nebo nejrůznější věžičky a zdobené portály. Zajímavou historii v této čtvrti má dům č. 8 v ulici Zamoyskiego. Koupila ho pro svou matku slavná polská herečka Pola Negri, první evropská herečka se smlouvou v Hollywoodu a jedna z nejpopulárnějších hvězd amerického němého filmu 20. let 20. stol. Jejím partnerem byl i nejslavnější milovník němé éry v Hollywoodu Rudolph Valentino. S trochou štěstí se vám možná podaří nahlédnout do chodby domu, pocítit jeho atmosféru a prohlédnout si autentické schodiště z období secese.
Krásné secesní interiéry si ale určitě můžete prohlédnout ve Focus Hotelu Premium Pod Orłem na adrese Gdańska 14. Hotelu dominuje monumentální socha zlatého orla s rozepjatými křídly, která mu dala jméno. Uvnitř najdete původní velkolepě zdobená schodiště, zlacené vitráže, kované zábradlí a stylové dveřní kliky, které evokují atmosféru počátku 20. století, stejně jako vynikající hotelová restaurace. Historický zážitek v secesním a klasicistním stylu si můžete dopřát i v hotelu Bohema Boutique Hotel & Spa v ulici Konarskiego 9, případně si užít krásný interiér a jídlo v jeho zážitkové restauraci Weranda.
V Parku Jana Kochanowskiego se nachází další z ikon Bydhoště – Lučištnice, socha mladé nahé ženy napínající luk, oděné pouze v římských sandálech. Její umístění a zpracování odkazuje na období rozkvětu města na přelomu 19. a 20. století, kdy Bydhošť získávala svůj moderní ráz. Městská romantická legenda praví, že Lučištnice míří svůj šíp na Přecházejícího přes řeku a vítr vypráví příběh platonické lásky mezi oběma postavami. Při své procházce tu možná zaslechnete hudbu. Park Jana Kochanowskiego se totiž nachází v tzv. Hudební čtvrti, kterou tvoří tři hudební instituce: Pomořská filharmonie, Akademie hudby a Státní komplex hudebních škol. Bydhošť je často je označována jako jedno z hudebních center Polska.
Pokud vám ve městě zbyde čas, můžete jej využít i aktivním způsobem. V Muzeu mýdla a špíny v Bydhošti v ul. Długa 13/17 si totiž v rámci prohlídky vyrobíte vlastní mýdlo! A zatímco váš vlastní výtvor bude tuhnout do finální podoby, vy se ponoříte do překvapivě zajímavého a zábavného světa historie hygieny, špíny a výroby mýdla a prohlédnete si spoustu historických artefaktů s nimi spojených. Za návštěvu stojí i Muzeum farmacie, které se nachází v historické lékárně Pod Labutí na ulici Gdańska 5 z r. 1853. Najdete v ní nejen autentické interiéry z přelomu 19. a 20. století, ale také tzv. galenickou laboratoř, která se zabývala přípravou, úpravou a uchováváním léků z přírodních surovin. Muzeum disponuje bohatou sbírkou historických lékárenských nádob, přístrojů a dokumentů, a také bylinkárnou.
Když se do Bydhoště vydáte autem, nemusíte se soustředit jen na město samotné. K vidění je tu totiž mnohem víc. Cca 10 km jihovýchodně od centra Bydhoště se nachází Exploseum, unikátní muzeum techniky a vojenské historie. V areálu o rozloze přibližně 23 km² hluboko v hustých lesích provozovalo nacistické Německo v letech 1939–1945 jeden z největších a nejmodernějších komplexů na výrobu trhavin v Evropě, továrnu DAG Fabrik Bromberg. Návštěvníci se tu mohou projít systémem podzemních spojovacích chodeb a výrobních objektů, a prohlédnout si interaktivní panely, filmy a dobové materiály. Muzeum detailně přibližuje technologii výroby výbušnin včetně původních strojů, zařízení a pracovních postupů. Část expozice je věnována i osudům tisíců nuceně nasazených dělníků z celé Evropy, kteří v továrně pracovali v těžkých a nebezpečných podmínkách.
Prohlídku Bydhoště a nejbližšího okolí můžete zakončit 16 km východně od Bydhoště, v památkovém zámeckém areálu Ostromecko. Tvoří ho budovy Starého a Nového paláce a rozsáhlý zámecký park o rozloze 35 hektarů. V Novém paláci slouží krásně zrekonstruované interiéry jako hotel a restaurace. Část návštěvníků sem míří hlavně do podkroví, kde se ukrývá unikátní soví sbírka, kterou během 50 let nashromáždili manželé Boeseovi. Mezi víc než 8000 exponáty z nejrůznějších materiálů (dřevo, sklo, kov, keramika, papír i plast) a koutů světa najdete např. i sovu v podání vyhlášeného umělce Pabla Picassa. Půda plná sov vás okouzlí tajuplnou atmosférou i neuvěřitelným množstvím a kreativním ztvárněním těchto symbolů moudrosti. Ve Starém paláci je navíc soustředěna jedna z největších a nejvýznamnějších polských sbírek více než 50 historických klavírů, pian a příbuzných klávesových nástrojů. Některé jsou dodnes využívány při různých kulturních akcích, které zde pravidelně pořádají. Pokud do areálu dorazíte za slunečného teplého dne, můžete si v Novém paláci objednat piknikový koš a udělat si v parku piknik.
Bydhošť a okolí návštěvníkům nabízí opravdu širokou škálu možností, jak si např. během víkendu užít atmosféru dřívějšího vnitrozemského přístavu v secesních kulisách. A při tom se interaktivní formou dozvědět mnoho zajímavostí z neobyčejné historie tohoto města a regionu.
Ladi Tichá
Článek byl zpracován ve spolupráci s Polskou turistickou organizací.
