Pojišťovny vyplatily v cestovním pojištění meziročně o 240 milionů víc
Počet škod v cestovním pojištění stoupl v roce 2024 zhruba o 3000 na 85 000, přesto nedosáhl počtu roku 2019, kdy přesáhl 90 000. Průměrná škoda byla loni rekordní, když činila 14 661 Kč, proti 14 275 Kč o rok dříve.
„V posledních letech jsou Češi ochotni připlatit si za delší dovolenou. Zároveň ale musejí počítat s dražší lékařskou péčí, což potvrzují i vyšší průměrné škody z cestovního pojištění. Roste ale i jejich počet. Velkých škod nad 250 000 korun dokonce o třetinu,“ uvedl člen představenstva ERV Evropské pojišťovny Štěpán Landík.
Tato situace podle šéfa komunikace ERV Vlastimila Divokého ale neznamená, že by pojišťovny musely plošně zvyšovat ceny cestovního pojištění. „Každá pojišťovna si rentabilitu jednotlivých druhů pojištění důkladně sleduje, takže pokud by to některé z nich nevycházelo, může cenu za konkrétní rizika zvednout. Aktuálně tomu však signály z trhu nenasvědčují,“ dodal.
Češi loni podle Landíka podnikli 7,5 milionu cest do zahraničí, což představuje meziroční pokles o 3,9 procenta. Navzdory tomu ale přibylo delších dovolených. Uskutečnilo se jich 5,7 milionu, tedy o jedno procento více než v roce 2023. „Průměrné výdaje na cestu přesahující čtyři dny vzrostly o více než deset procent na 18 524 Kč,“ dodal.
Pojišťovna také eviduje růst nákladů na škody z cestovního pojištění. Podle jejích dat tvoří dvě třetiny všech škod zdravotní problémy a jejich léčení. Nejčastějšími příčinami jsou zažívací potíže, záněty uší a očí, spáleniny od slunce či ortopedické úrazy.
Za poslední rok ERV řešila i několik případů, kdy náklady na léčbu a repatriaci přesáhly dva miliony korun. „Například klient po zástavě srdce na Kapverdách musel být převezen na Kanárské ostrovy a následně repatriován do Česka. Celkové náklady přesáhly 2,6 milionu korun,“ podotkl.
Mezi destinace s kvalitní, avšak nejdražší zdravotní péčí patří USA, Spojené arabské emiráty, Katar či Omán. V jihovýchodní Asii, na Kapverdách nebo v Karibiku kvalitní a specializovaná zdravotní infrastruktura často chybí, a u závažnějších případů je proto nutný transport do jiných zemí.
„Klienty ale může nemile zaskočit i situace v Evropě a Středomoří. Například v jižní části Itálie je kvalita lékařské péče značně nižší proti té, na kterou jsme zvyklí u nás. Řecké nemocnice se zase potýkají s absencí zdravotních sester, vlastní kapitolou je Egypt, kde hotelové ordinace často fungují spíš jako byznys pro nedostudované mediky,“ upozornil Landík.
Newsroom TTG / ČTK
